Vražda Rogera Ackroyda (S07E01)

Je štěstí, že Prima zachovala dabing Petra Kostky aspoň ve čtyřech filmech a Ayckroyd patří mezi ně. Může vás napadnout, že kniha je nezfilmovatelná, ale tady to filmaři zvládli velmi chytře. Moc se mi tu líbí Japp ("Špagety nemám rád"), ale nejlepší ze všech je Oliver Ford Davies, televizní herec, kterého mám čím dál tím raději. (26.12.2006)

Neuveril by som, že pri znalosti zápletky a rozuzlenia môže byť kriminálka zaujímavejšia ako na prvý krát. Možno je to práve tým, že ide o prelomové dielo nielen Agathy Christie, ale aj krimi žánru ako celku, a ktorým vodenie diváka a čitateľa za nos nedobudlo nové rozmery. Očakával by som trochu pútavejšie spracovanie, ale nahrádza to osoba Poirota, ktorý aj pri odpočinku na dôchodku srší energiou a vie nielen zvýšiť hlas, ale aj buchnúť do stola. (29.11.2013)

Obvykle skvělý Poirot s trochu nezvyklým koncem. Skvělý herecký výkon nejen hlavních postav. Ostatní postavy slušně řečeno nevzhledné (říká se že brité jsou takový?). Tento díl vidím po několikáté během let a vždy si jej užiji. Je pravda, že onen bergičan není příliš pěkný napohled, ale jeho charisma je úžasné a ty jemné úchylky (ty malé drobnosti) dávají ději to pravé kouzlo. Proto dokáže takové mase lidí imponovat. My sami máme spoustu malých úchylek proto se vněm většina vzhlédne. Někdo tvrdí, že je jakým si slizkým tvorečkem přirovnávaným glumovi ale pro mne má to ono kouzlo a vždy bude mít v podání impozantního pana Sucheta. Poirot je jen jeden. Bohužel dabing pana Kosky je opravdovým nezvykem. Uvědomuji si, že jsem knihu nečetla, jinak by mé hodnocení asi nebylo takové vysoké. (06.10.2013)

Ďalší Poirot, v ktorom som sa nesklamal. Ja už sa ani nepokúšam v priebehu sledovania odhaliť páchateľa, lebo ani raz sa mi to ešte nepodarilo, ak, tak to bol len tip bez vážnejšej dedukcie a úvahy, ktorou je náš Hercule taký známy. Stačí si už len užívať tieto majstrovské príbehy. A už chápem ten nezvyklý nápad s dôchodkovým odpočinkom (díky 'woody'). 80%. (16.11.2007)

Filmová či televizní adaptace anglické detektivky je vždycky složitá věc. Předlohy totiž nejsou akční, ale záleží na brilantní úvaze detektiva, což je věc, která se do filmové podoby přenáší nesmírně těžko. Zvlášť dobře patrné to je v případě, kdy dojde k natočení celé filmové série. Poirot je zářným příkladem obého a je nutné poblahopřát tvůrcům k tomu, že se jim daří tenhle problém velmi dobře řešit. Jejich zbraněmi v boji se stereotypy jsou skvělé herectví, velká invence ve výběru lokací, kostýmů, scén a také roztomilé pohrávání si s podivínským charakterem slavného detektiva. V tomto konkrétním dílu například skvostný nápad s dvojicí hodin odbíjejících naprosto stejně. Osvěžující je také způsob, jak se, zcela nečekán, na scéně zjeví Philip Jackson jako inspektor Japp. Ještě jednou věcí mě ale (nejen) tento díl fascinuje. Neuvěřitelnou prací s dobovými reáliemi dvacátých a třicátých let. Tolik skvostné (a tehdy svrchovaně moderní) architektury a designu ve vkusné směsici funkcionalismu a art deca se jen tak nevidí. Roztomilé je i to, jak se tvůrci poprali s Poirotovým odpočinkem (a následným návratem). Tyhle drobnosti samozřejmě nelze brát smrtelně vážně (ostatně celá anglická detektivka je navýsost stylizovaný, primárně zábavný a oddechový žánr) ale o to zábavnější jsou. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: woody, Kulmon, Zazie, bloom, July (22.01.2010)