Záhada modrého expresu (S10E01)

Tenhle díl mi vždycky přišel skoro až mysteriózně pojatý, prostředí vlaků detektivkám zřejmě svědčí (obzvlášť těm Agathiným) a hraje tam mnoho mých oblíbených britských herců - James D'Arcy, Lindsay Duncan a Elliott Gould. Překvapivý závěr ani teď nechybí, trochu neobvyklá je brutálnost vraždy, což se přece jen tak často u Agathy nevyskytuje. (01.01.2011)

Agatha Christie zdá se měla slabost pro vlakové soupravy, protože byly natočeny hned tři příběhy, kde podstatnou roli hraje vlak: nejznámější je samozřejmě Vražda v Orient Expresu, dalším je Plymouthský expres a konečně třetím Záhada modrého vlaku.V něm vyšetřuje Poirot hned dvojitý zločin - vraždu bohaté Ruth Ketteringové a také krádež jejího rubínu. Příběh se mi líbil především v tom, že skutečně na první (a ani na druhý) pohled nelze jednoznačně určit, kdo je vrah (a také zloděj), což udržuje napětí až do samotného závěru. Navíc má film také slušnou podporu co se týče herců, protože tu máme kromě amerického herce Elliotta Goulda, také solidní britské herce jako je James D´Arcy, Lindsay Duncan, Roger Lloyd-Pack, nebo tehdy ještě začínající Alice Eve. Navíc se dočkáme i malého odkazu na Orient Expres. Záhada modrého expresu se tak dle mého názoru povedla, protože se může opřít o dobře napsaný příběh a kvalitní herce, jen to nasnímání skrz rozostřené předměty by si tvůrci mohli pro příště odpustit. (17.08.2014)

Další ze série filmů o geniálním belgickém detektivovi Herculu Poirotovi. Téměř po roce úplně měním své hodnocení. A zjistil jsem, že jak člověk u sledování filmu nemá klid nebo ho pořád něco vyrušuje, tak se vynikající filmová adaptace může zdát nepovedená. Po premiérovém uvedení Záhady modrého expresu na ČT jsem nevěřil komentáři, který jsem napsal v době, kdy tento film vysílala TV Prima. Tu eleganci, božskou hudbu a povedenou zápletku jsem si užíval celou dobu. Knižní předlohu jsem nečetl, takže srovnávat děj nemůžu. Ale jestli se Agathě jevila Záhada modrého expresu jako její nejméně povedená detektivka, tak o filmu se to tedy rozhodně tvrdit nedá. (05.02.2009)

Klasický Poirot, motiv činu pochybný, provedení náhodné, Hercule prakticky nevyšetřuje, on prostě ví a na konci nám to všem poví. Řešení občas kalí nějaký detail, který Hercule s výkřikem typu "Mon dieu, Poitrot byl slepý!" rozlouskne a - jak říkají šachoví komentátoři - zbytek je věcí techniky. Ale i tak je to milé, tady třeba pobavil prostoduchý Corky. (19.08.2014)

díl trošku odlišný od jiných. Poirot má méně sarkastického humoru a ironie, poněkud méně "rtuťovitosti", ale jeho šarm a kultivovanost jsou stále neotřesitelně tradiční také fascinující, stejně jako logika. Povedla se také kamera, netypický byl záběr Poirota, který sleduje hráče karet, ukrytý polovinou tváře za dveřní rám. Jediný moment který působí naprosto neuvěřitelně je oslava, která se pořádá ve vile Margarita jen krátce po vraždě. Tento okamžik na mně působil až dojmem, že bylo záměrem ukázat cyničnost hight society třicátých let. A samotné záběry ma mne působily jakéby záběry pod vlivem alkoholového (či jiního) opojení (na rozdíl od společenského večeru v první části filmu. Pro tuto scénu o jednu hvězdičku míň. (30.04.2011)