Obyčejní lidé

Na začátku se zdá, jako kdyby už byl každý s událostmi minulými srovnán, jen ten Conrad je tak trošku na hlavu. Nicméně v průběhu filmu zjišťujeme, že není vše tak, jak na první pohled vypadá. . . Výborná psychologická sonda, navíc ozdobená opravdu skvělými hereckými výkony. Škoda pomalejšího rozjezdu. (19.03.2011)

"Ja uz nevim, kdo je Conrad". "Ale vis, ten chlapik se tak hrozne snazi dostat se ven a taky Ti nikdy neublizi.Nech ho mluvit,at Ti rekne, co jsi tak zleho udelal. Vydrzel jsi, kamarade, to je vsechno.To je Tva vina. Ale s tim se da zit, ne? Vis co se dnes rano stalo? Dovolil sis citit nejakou bolest.Kdyz si nedovolis citit bolest, nemuzes citit nic jineho.A svet je plnej bolesti. Ale taky radosti, dobroty, lasky. Kdyz se potrestas, tak si tim nevyslouzis zadny odpusteni." (22.03.2015)

strasne tazke filmove susto. okrem toho, ze mam po zhliadnuti tohto filmu celkom slusne depky, je treba uznat a do nebies vychvalit roberta redforda za skvelu robotu. debut ako sa len tak lahko nevidi. pribeh filmu obycajni ludia vo mne dokazal vyvolat neskutocne emocie, strach, lutost a hlavne obdiv. zazitok je to vsak este silnejsi vdaka vybornemu timothymu huttonovi, ktory ma sposobom, ako predostrel svoju postavu totalne odrovnal.. zboznujem filmy, ktore so mnou akymkolvek sposobom emočne pohnu a nechaju ma este dlho po zaverecnych titulkoch premyslat. toto je urcite jeden z nich. a tie styri oscary v hlavnych kategoriach su viac ako zasluzene. klobuk dole. 90% (15.12.2007)

Zrovna dneska jsem viděl na You Tube video, podle kterého je oscarový triumf Ordinary People druhou největší minelou v historii zlatých sošek. Já si to ale úplně nemyslím. Je pravda, že Scorsese si dal na svém Zuřícím býkovi hodně záležet a povedlo se mu stvořit jedno z nejpůsobivějších sportovních dramat vůbec, ale i tento nádherný příběh se může pochlubit na prvotinu nevídanou režií, která nelehký námět zpracovává mistrným a procítěným způsobem. A byť jsem se v některých chvílích trošku nudil, skvělé herecké výkony a hlavně to přirozené a otevřené( obyčejné?) zakončení celkový dojem zase výrazně vylepšuje... (11.07.2012)

"Dej mi ten foťák Calvine. Chci fotku jen vás tří. DĚLEJ DEJ MI TEN FOŤÁK!!! praví Mary Tyler Moore a přitom se usmívá takovým tím křečovitým způsobem. Příčí se jí být na fotce se svým synem, který mohl zachránit svého bratra. Bratra, kterého milovali rodiče více než toho "co ho mohl vytáhnout z tý posraný vody ven". Proto Conradovi nemůže přijít na jméno- on vlastně může za smrt jejího zlatíčka. A ona bohužel nepatří mezi ten typ žen, které ventylují své emoce skrze...co já vím, třeba krabky cigár denně, ale ona to v sobě dusí. A pak bouchne. Conrad mezitím bojuje se svými vnitřními démony a fuckuje matku jen ve své hlavě ("Haf! Haf!"). Všechno nakonec dospěje ve skvělý konec ze kterého budete mít husinu, stejně jako z úvodní chorálové písně... Někdo si může z tohoto filmu odnést jen to, že film je příručkou -Jak nevychovávat svého potomka- ti druzí (rozumější) si naopak vezmou to nejdůležitější. Ale to vám neprozradím, poněvadž kouzlo tohoto snímku spočívá práve v tom hledání... Robert Redford je magik! (30.04.2008)