The Guard
Režie:
Ivan RenčScénář:
Ivan RenčKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Hrzán, Věra Tichánková, Karel Mareš, Helene Verschuur, Miloš Willig, Otto Ohnesorg, Václav Král, Nataša Gollová, Jindřich Heidelberg, Miloslav Novák (více)Obsahy(1)
Jiří Hrzán (30. 3. 1939 - 24. 9. 1980) byl na divadle, v televizi i ve filmu dobře známým představitelem komických hrdinů. Jednou z mála jeho dramatických filmových postav je hlídač vězňů Josef Vildomec, titulní hrdina málo známého filmu scenáristy a režiséra Ivana Renče. Oproti svým rozpustilým a groteskním figurám zde Hrzán ztvárnil zcela protichůdný typ hrdiny: Pepík Vildomec je doma poslušným synem a v práci zodpovědným a úslužným vykonavatelem příkazů. Ledasco si nechá líbit, a to i od vězňů, které hlídá. Tajně si však vybíjí vztek a ponížení na svém psu, jediné bytosti, která je slabší než on. Svatba s opovrhovanou nalezenkyní Marií a útěk jednoho z vězňů však započnou proces Vildomcovy proměny v sadistickou bestii...
Tento neobvyklý a v mnoha ohledech mimořádný film je jediným celovečerním dílem Ivana Renče. Jeho děj se odehrává v neurčité době a na neurčitém místě, a zcela se soustřeďuje na vnitřní život hlavní postavy (část vyprávění je věnována hrdinovým představám, které se odehrávají na mořském ostrůvku s majákem). Film, který přesvědčivě zpracovává temné stránky lidské psychiky a který se mimo jiné dotýká i rasismu, se v kinech i v televizi objevoval jen sporadicky. Kvůli tomu se neprávem ocitl mezi polozapomenutými díly české kinematografie.
Ještě v roce 1970 vznikaly filmy, nachystané v minulých letech a vyjadřující i tehdejší poetiku. Ivan Renč vytvořil téměř protokolární podobenství, záměrně zasazené mimo čas a prostor, rozehrávající výsostně modelovou situaci. V příběhu dosti klopotném a ne vždy přesvědčivém vypráví o mladém vězeňském dozorci, jenž sní o tom, jak by žil na osamělém majáku. Je svým způsobem směšný, s rozvráceným charakterem, v zaměstnání jen stěží nachází nějaké uspokojení, u vězňů si nedokáže zjednat sebemenší respekt - a hrdina si pak svůj přetlak vybíjí v týrání bezbranného psa. A jednoho dne nastoupí zkratové jednání.
(oficiální text distributora)
Recenze (86)
Nejlepsi Hrzanuv film, co jsem kdy videl, desive povedene, skvele zahrane, opravdu demonicka role... ()
Hrzán jak ho neznáme... ()
Hlídač je jistě velmi zajímavý, pro mne do nedávna úplně neznámý, film. Jen jsem nějak nepobral, v čem má být jako to filmové podobenství. A ať jsem se koukal, jak jsem se koukal, podobnost se Spalovače mrtvol, jak tu píší mnozí, jsem taky nějak úplně neviděl... Co jsem v tom však naopak viděl, je myšlenka, že snad v každém člověku mohou hřímat jakési (druhým lidem často skryté) běsy. "Pepouška" Vildomce, v podání excelentního Jiřího Hrzána, může divák filmu ( na rozdíl od jeho okolí) od samého počátku vidět jako poněkud zvláštní figurku. Na jednu stranu je to vzorný syn, člověk naivně věřící v dobro v druhých lidech a romantický snílek, co o volných chvílích žije v jakémsi paralelním světě představ o životě na osamělém majáku. Na druhou stranu je to tyran svého psa, co si právě na něm vybíjí ty své "běsy". Ten jeho následný přerod o 180 stupňů v lidské "zvíře" je sice dost otřesný, dá se však snad i trochu pochopit. Vždyť okolní svět (ředitel věznice, vězni včetně toho uprchlého Červinky, částečně i nevěrná manželka) se k němu jako ke zvířeti chová. Ten přerod je završen v okamžiku, kdy Vildomec popře všechny své romantické sny. Jako by tím autor tohoto snímku chtěl říct, že právě ty sny a představy nás zušlechťují či povznášejí a dělají z nás skutečné lidi. Mě zas při sledování tohoto snímku povznášela úžasně krásná hudba Luboše Fišera. Příjemné bylo i setkání s Natašou Gollovou, byť zde má opravdu epizodní roli. ()
Všichni vědi, že v tomto městě je kriminál. Nikdo nevi, kdy se tam dostane. A dozorcem v tom kriminálu jsem já! Koncert Jiřího Hrzána kolorovaný jeho sny o střežení majáku. Věra Tichánková skvělá jako vždy. Labužnická záležitost připomínající Spalovače mrtvol. Zpracování ale úplně z jiného úhlu s prvky komedie. ()
Srovnání se Spalovačem nechápu. Dost průměrný pokus o drama bachaře, který se z nejmírnějšího stane nejbrutálnějším. Ano, uznávám, Hrzán hraje skvěle (byť ho jinak nesnáším) a mnoho scén je vynikajících, nicméně děj je podán tak neobratně, je tak zmatený, vyšumí tak moc do ztracena a ostatní herci tak příšerní, že se nemůžu donutit dát tomu vyšší hodnocení. ()
Jiří Hrzán v nezvykle vážné roli, které se však zhostil skvěle. Dal bych 4 hvězdičky, ale jednu jsem musel ubrat za brutální scény kde J. Hrzán bije psa. ()
Jaky je rozdil mezi moci a slabomyslnosti? ()
Vynikající a nadčasový, leč téměř neznámý snímek téměř neznámého Ivana Renče. Psychologicky propracovaná postava primitivní a zamindrákované "lidské" zrůdy, která si libuje ve své profesi hlídače vězňů. Titulní role se geniálně zhostil Jiří Hrzán. ()
byl to divný film, ale hodně mě bavil. proč mít nějaké sny a plány do budoucna, když můžete všechno (včetně empatie a zdravého uvažování) zahodit a stát se krutým sadistou? pepík žije s maminkou a sní o životě na moři. vždy po noční směně se vydá na procházku, jež končí zbitím jeho psa. jednoho dne potká marii a vezmou se. manželství nicméně dlouho nevydrží a rovněž ani pepíkovo dobré chování k vězňům, které hlídá. roztrhá svůj oblíbený obrázek s majákem, vytáhne štětec, namočí jej do bílé barvy, pak do červené a nakonec se z něho stane JOKER.. oh, počkat… tohle je vlastně jiný snímek. pardon. (the lighthouse, předpokládám???) ()
Velice zajímavá sonda do duše podivného vězeňského hlídače a vynikající Jiří Hrzán. Jeho ztvárnění různých mentálních stádií Pepíka Vidomce je dokonale autentické a působivost filmu je postavena zejména na něm, což rozhodně není na škodu. Jde opravdu o perlu českého filmu schovanou někde u dna šperkovnice české kinematografie. ()
Co dodat, aby člověk jen neopakoval už řečené? Že Hrzán hraje skvěle mne nepřekvapilo; že nedostal víc takových rolí můžeme jen litovat. Sice ne všechno v tom příběhu funguje věrohodně, jenže pak přijde poslední, zevšeobecňující scéna a je vymalováno. Kdepak by šlo jen o Pepíka Vildomce... ()
Dozorca s jednoduchým myslením vykreslený spočiatku až v detskej naivite a jeho prerod na niečo celkom iné. Na scény z jeho snového sveta som sa vyložene tešil a vrchol dosiahli, keď sa jeho napohľad biblická Mária modlila počas búrky. Všetko podobenstvo som pochopiť nedokázal, aj prerod hlavného hrdinu sa mi zdal prirýchly, očakával som na konci ešte nejakých desať minút filmu pre doznenie všetkého videného. Neviem, či som v poriadku, ale hlídačove správanie na konci sa mi videlo normálnejšie oproti tomu v priebehu a na začiatku. –––– Když je bouře, musí se žena strážce majáku modlit za lodě, co jsou na moři. ()
Tak tohle jsem bohuzel nepobral... Mne proste vadilo pokazdy kdyz mlatil toho psa...takze jsem se nedokazal soustredit na ostatni psychologicke deni nebo podobenstvi... P.S.: Takovy nasili na zviratech uz by dneska ve filmu neproslo. Muselo by to bejt pravdepodobne udelany na compu. ()
Takhle rozporuplnou postavu jsem v českém filmu asi ještě neviděl. Jiří Hrzán zahrál všechny odstíny duše Pepíka Vildomce s velkým přehledem. Ostatní herci ale příliš nezaostávají - zejména maminka, ředitel věznice a vězeň Červinka tu mají svoje výborné party. Nevím jak by tenhle tíživý příběh fungoval na moji psychiku, kdyby nebyl protkaný romantickými scénami u majáku. Pravděpodobně hodně depresivně. I tak to bylo dost. ()
Jediné zajímavé na filmu je to, že Jiří Hrzán hraje pro něho atypickou roli. ()
Z tohohle filmu vám bude běhat mráz po zádech.. ()
Jiří Hrzán vystihl svoji roli ublíženého hajzlíka co si vylejvá zlost na slabších naprosto úžasně. Je to dobrý herec, škoda že odešel tak brzy do hereckého nebe, mohl natočit ještě řadu výborných filmů. Tomuto snímku přidává mnohem více autenticitu černobílá kamera. Kvalitní kousek co stojí za povšimnutí. 4* za 74% ()
Josef Vildomec moc rozumu nepobral. Odhadem asi tak jako Strýček Pompo. Tichý, zakřiknutý bachař, kterého nadřízení na každém kroku zadupávají do země, si sebevědomí léčí týráním svého psa.. Příběh nemá jasné hranice a hlavně v poslední třetině neuvěřitelně graduje. Útěkem trestance Červinky končí psychodrama a začíná veselohra. Náramně jsem se pobavil. ()
Nezbývá než litovat Hrzánovo brzkého konce....Byl vynikající v komediálních rolích i ve vážných filmech - jako je například tento nebo Nebeští jezdci.... ()
Jednoduché až primitivní přetavení poloblba na ultrahajzla. Kurdlinky, fáborky, sny a pičičandy s majákem, mlácením psa a pitomým smíchem jsou všechny navíc. Film jako by připomínal začátky filmu vůbec, kdy bylo vše naprosto návodné a ještě k tomu běžely obrovské titulky. "Ach, nevěřím ti, zlořečená matko, žena mi je věrná." "Copak bych ti lhala? (dramatická hudba)" Zde tedy bez titulků, ale jako by tam byly. Neběží o žádné podobenství, žádné jinotaje, je to jen jednoduchý příběh s rozměry anekdoty. Neříkám, že je to vyloženě špatné, to rozhodně ne, groteskno je skvěle udělané a baví, ale na víc než na průměr to prostě nestačí. ()
Související novinky
Věra Tichánková 1920 - 2014
Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (více)