La Grande Illusion
Veľká ilúzia
Grand Illusion
Režie:
Jean RenoirKamera:
Christian MatrasHudba:
Joseph KosmaHrají:
Jean Gabin, Dita Parlo, Pierre Fresnay, Erich von Stroheim, Gaston Modot, Marcel Dalio, Jacques Becker, Jean Dasté, Julien Carette, Claude Vernier (více)Obsahy(1)
Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. (caligari)
(více)Videa (2)
Recenze (135)
Ve své době - tedy nějakých dvacet let po Velké Válce a v pozdní předvečer té ještě větší - musela Velká Iluze působit jako neuvěřitelné zjevení. Dnes, kdy si připomínáme sto let od doby, kdy dějiny Evropy vzaly zřejmě nezastavitelný švunk k tomu nejhoršímu, můžeme asi jen obdivovat práci restaurátorů a trvalé kvality Renoirovy práce (se štětcem;)). Jean Gabin na vrcholu mužné síly, gentlemanské jednání se zajatými důstojníky, vlastenectví, ale především nezdolný duch člověka napříč národy i společenským původem a postavením. Bohužel, jak nám historie ukázala, byla to skutečně jen Velká Iluze, kterou bylo pozdě přenášet z plátna do ulic. Po řemeslné stránce je to vynikající záležitost. Příběh je dnes možné považovat za nepříliš originální, pokud si nepovšimnete data vzniku tohoto snímku - potom totiž musíte optiku poněkud obrátit. Přes nesporné kvality zachycení leckdy až fantaskního světa zajatých filozofů v uniformách je ale směrem k závěru patrný sklon k větší a větší polopatičnosti, která vrcholí monologem vůči krávě. Ano, krávě. Z protiválečné kinematografie rozhodně jeden z těch zajímavějších kusů, ale na skutečný Olymp z mého - prostého diváckého - pohledu nedosahuje. Přesto dávám 80%, protože tohle se opravdu hned tak nevidí. Jean Gabin byl nehorázný sekáč už za mlada, o tom žádná, ale dialogy mezi kapitány Boeldieuem a von Rauffensteinem jsou výkladní skříní té doby. Sice jsem se nemohl zbavit myšlenek na Maxe ze Sunset Boulevardu, ale to je z hlediska hodnocení nepodstatné;) ()
Renoir chtěl natočit film plný víry v dorozumění lidí různých národů, ras, vyznání se silným důrazem na přátelství. To se podařilo. Je to pěkný film. Jen na můj vkus místy trochu zastaralý a hluchý. Ale poslední půlhodinka mě přesvědčila o tom, že čtyři hvězdy jsou na místě. A kdyby se celý film nesl v podobném duchu, mohlo to být pět. ()
Velmi podobne komedii STALAG 17 (1953) od Billyho Wildera, len Stalag 17 sa odohraval pocas 2. svetovej vojny a bolo tam viac humoru. Napokon ciastocny humor bol pouzity aj v tomto filme, ked sa jeden nemecky dostojnik opakoval ako papagaj pri vykrikoch streng verboten co znamena prisne zakazane a jeden z francuzskych dostojnikov ho napodobnoval. Aj v tomto filme budu tentokrat francuzski dostojnici pripravovat utek z väzenskeho tabora, (v Stalagu 17 to boli americki) a myslim si, ze na rok 1937 to bolo natocene velmi kvalitne a dramaticky. Akurat ten zaver skoncil trosku predcasne, chcel som vediet, co sa bude diat dalej, ale nechcem nijak prezradit zaver, takze treba vidiet. Film mal jednu nominaciu na Oscara za najlepsi film roka, avsak väcsie stastie mala romanticka komedia rezisera Franka Capry VZDYT JSME JEN JEDNOU NA SVETE (1938)... 27.09.2010 ______ Jean Gabin - (Plukovník Maréchal) +++ Dita Parlo - (Elsa - žena na farme) +++ Pierre Fresnay - (Kapitán de Boeldieu) +++ Erich von Stroheim - (Kapitán von Rauffenstein) +++ Julien Carette - (Cartier) +++ Georges Péclet - (Peclet) +++ Werner Florian - (Seržant Arthur) +++ Nemecka Cinema - 100% ()
„Ty ses narodila ve Württembergu a já v Paříži. A přesto můžem bejt kamarádi, víš? Ty jsi chudák kráva a já chudák voják. Každej děláme, co můžeme. Je to tak?“ Název filmu dokonale definuje jeho podstatu. Velká iluze je totiž naivní, idylický, příjemný, válečný příběh (jakkoliv se poslední 2 přívlastky na první pohled vylučují), kterému nechybí nadhled a silný antimilitaristický podtón. Dlouhou dobu je pohled na život v zajetí nepřítelem takřka pohádkový; když nikdo neutíká a ani jinak se neproviňuje proti řádu, má se v podstatě líp než na frontě. Jenže nic není věčné… K nejlepším pasážím snímku patří rozhodně rozhovory dvojice Boldieu-Rauffenstein, ty byly prostě skvělé, dokonale vystihující onu dobu (a poslední z nich mě upřímně dojal). Na někoho možná bude té naivity, lidskosti a přátelskosti až moc, přesto svůj účel snímek rozhodně splnil. Za mě to budou slušné 4*. „Víš jistě, že to naproti je Švýcarsko?“ - „O tom není pochyb!“ - „Protože je to tak podobný.“ - „A co bys čekal? Hranice není vidět, tu si vymysleli lidi. Přírodě je to fuk.“ ()
Galerie (72)
Photo © R.A.C. (Réalisation d'art cinématographique)
Zajímavosti (22)
- Ve Francii se v meziválečném období říkalo první světová válce "La Der des Ders", v překladu "poslední ze všech". Název filmu explicitně poukazuje na to, že taková představa byla vskutku pouhou iluzí. (Morien)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
- Prezidentu Rooseveltovi bylo umožněno soukromé promítání filmu v Bílém domě během listopadu 1937. (Kulmon)
Vlažný neurčitý dojem. 1) 43letý režisér (taky scénář a dialogy) Jean Renoir (syn malíře Augusta Renoira) zobrazil svérázný zajatecký tábor s milou vstřícnou atmosférou, kam se nepřátelští piloti uchylují zřejmě aby si trochu odpočinuli od válečné vřavy a načerpali nové síly. Letečtí důstojníci z nepřátelských armád se k sobě chovají neobyčejně zdvořile, snad až přátelsky._____ 2) Tento idylický obrázek je falešný, pokud si vzpomeneme na bezohledně potápěné lodě (např. Luisitania), letecké nálety na Londýn (ano, už v roce 1916), nasazení bojových plynů na frontě nebo např. tureckou genocidu Arménů. Velká válka rozhodně nebyla válkou gentlemanů._____ 3) Uvedená idyla však není nepravdivá. Letečtí důstojníci byli považováni za elitu (dodnes jsou), létali vlastně jenom důstojníci, mezi nimi mnoho aristokratů, jejichž duchovní odkaz byl mnohem živější, než je dnes a šel napříč národnostmi, národy a státy (šlechta vždy byla internacionální). Pokud byl francouzský důstojník zajat Němci, německá vláda mu vyplácela žold. Po válce pak francouzská vláda tyto platy Němcům nahradila. Inu, noblesse oblige._____ 4) Reminiscence na osobní boj (Velká válka byla první průmyslově vedenou válkou) se stále projevovaly v chování některých postav. Film zobrazuje konec aristokratického pojetí světa. Napříště to nebudou sociální rozdíly, které rozhodnou o individuální angažovanosti, ale jenom zařazení do systémové mašinérie. Proletarizací tohoto typu prošlo hitlerovské Německo, které dalo příležitost osobám z lidu stejně jako sovětské Rusko a další socialistické režimy později. K tomu režisér: La peinture de ce milieu me permettait d'insister sur une théorie qui m'a toujours été chère que les hommes ne se divisent pas en nations mais peut-être en catégories de travail. C'est ce que l'on FAIT qui est notre véritable Nation._____ 5) Snímek není o dobrodružství, neobsahuje jedinou bojovou scénu. Jde proti nacionalismu, antisemitismu i proti válečnému štvaní. Právě toto je zřejmě důvod jeho adorace u nás i ve světě. V době svého vzniku přitom větší pozornost nevzbudil...až na Německo, kde ho Goebbles promptně zakázal. Na politický a humánní obsah poukázali dodatečně až komentátoři v padesátých letech, po otřesných zkušenostech z druhé světové války._____ 6) Stále opakuji, že hodnotím filmy z dnešního pohledu, posuzuji jejich přitažlivost pro mě jako diváka a nikoli umělecký či jiný přínos dějinám. Z tohoto pohledu je snímek poněkud zvláštní. Celou dobu jsem si říkal, jestli si tvůrci dělají legraci anebo to myslí vážně. Typickou ukázkou je dialog dvou důstojníků na útěku na venkově na cestě do Švýcarska. Ozbrojení vojáci se schovají na malé farmě. Poté, co zjistí, že kromě nich je tam žena s malým dítětem, která je zve dál, rozmlouvají o jejím návrhu. Padnou tato slova: Tak pojď, snad nám (ta žena) neublíží. Podobných výroků je film plný._____ 7) A přesto jsem před obrazovkou neusnul, sledování nepřerušil ani neurychlil. Cosi mě přimělo dívat se až do konce. Neumím to pojmenovat. Snad - umění? () (méně) (více)