Režie:
Jean RenoirKamera:
Christian MatrasHudba:
Joseph KosmaHrají:
Jean Gabin, Dita Parlo, Pierre Fresnay, Erich von Stroheim, Gaston Modot, Marcel Dalio, Jacques Becker, Jean Dasté, Julien Carette, Claude Vernier (více)Obsahy(1)
Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. (caligari)
(více)Recenze (135)
Velké iluze jsem si nedělal. A byla to chyba. I vzhledem k roku kdy byl film natočen, mohl by být celkem věrným obrazem toho slušného a šlechetného zajateckého tábora z první světové války. ()
#1 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/351-grand-illusion ()
Film je technicky perfektní, prezentace postav je velmi "lidská" (možná až moc), celý je to takový starosvětsky... poklidný, jako by ani nešlo o válku. Vlastně je to pacifistická agitka. Nicméně ten optimismus tam prostě je, a to je sympatický... ()
Skvelé filmové predstavenie. V pamäti mi najviac ostal Pierre Fresnay a Erich von Stroheim. ()
Bohužel mě tento snímek neoslovil. Je tam pěkně ukázáno, jak i nepřátelští důstojníci modré krve jsou si rovnější než spolubojovníci židovské krve, ale to je tak vše. Když dám 60%, je to až moc. ()
Ve filmu je pěkně vidět konec starého šlechtického světa s jejich etiketou a smyslem pro čest a povinnost i konec důvěry v dobro lidského počínání. Následoval relativismus a zkáza 20.století. Filmově už jsme pochopitelně jinde, ale jako svědka minulosti nutno ocenit. ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1986/87. Stále dobrý. ()
Výborný film, ktorý ani po toľkých rokoch nestratil svoju kvalitu. ()
Překvapivě nemoralizující a v relativně moderním stylu natočená úvaha na téma rozdíly (třídní, rasové, národnostní) mezi lidmi. Trojice francouzských vojáků (plebejec, šlechtic a Žid) si během času stráveného po německých zajateckých táborech 1. světové války dělá ILUZE o budoucím společenském klimatu a o tom, že se účastní poslední velké války. A všichni víme jak to ve skutečnosti dopadlo. ()
MRZÍ MĚ ŽE JSEM TO VIDĚL S DABINGEM. Nemyslím, že je to film o víře v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. Ale o stavovskych rozdílech např. když Gabina s jeho nadřízenym zajmou tak je pozvou mezi pár vojáků k jídlu, Gabinuv voják je dělník a hned se dá do řeci s řadovím vojákem ze stejné třídy ale jinýho státu no a jeho nadřízený je šlechtic ke kterému se hlásí velitel tábora také šlechtic a dvojice se spolu baví jako sobě rovni i když z jiných zemí.Další příklad je když Gabin prchá zastaví se na statku německé vdovy a i přez jazykovou bariéru si až véélmi rozumí.Takže ten film není až tak o víře v porozumění mezi národy a rasama ale o porozumění mezi chudýma a bohatýma, šlechtou a lidem což je opravdu VELKÁ ILUZE. ()
Nazval bych to na svou dobu celkem vyspělým snímkem, který se může plně srovnávat se současnými válečnými dramaty. Film mě velmi mile potěšil. ()
Jeden z velkých protiválečných filmů, možná ten největší, obhajoba svobody, rovnosti a bratrství, která dobře ví, že její věc je předem ztracena, že její ideály jsou "velkou iluzí" a její snaha snahou sisyfovskou - o to však důstojnější. Dílo mimořádné i v tom, jak se obešlo bez bitevní vřavy a obrazu nepřítele jako zlolajné karikatury vlastního lidství. Mistrovská dramaturgie, dialogy, mizanscéna, práce kamery (Matrasovi asistovali m.j. režisérův bratr Claude a Jean Bourgoin), okouzlující von Stroheim.... Asistent režie Jacques Becker se tu učil, jak se podhrabat ven z vězení. Goebbels prý nejdřív nechal vystříhat scény, v nichž se mu Žid Rosenthal jevil příliš kladný, a posléze dal příkaz v Německu i obsazených zemích zabavit a zničit všechny kopie tohoto "filmového veřejného nepřítele č. 1" ; v roce 1945 ruští vojáci objevili v Berlíně (podle jiného pramene američtí v Mnichově) negativ a odvezli ho do Moskvy (či kam). Jako by chtěl říšského šéfa PR posmrtně poškádlit, překladatel do češtiny provedl husarský kousek : místo příjmení jednoho z představujících se německých důstojníků (Kreissler ?) do dialogů vpašoval "Heil Hitler !". ()
Jasný, percepce utrpení se trochu protáhla po druhý světový, ale po Armádě stínů failim ve shledávání heroismu v boji proti takovejm strastem jako je flétnová kapela (zasraný náckové) nebo trochu neslušným neměckým oficírům. ()
Zial slabe. Len s ohladom na rok vzniku a Gabin-a tomu dam priemer. Ale uprimne je to hrozna slabota. Pre sucasneho divaka nepozeratelna nuda. ()
Reklama