Na černé listině

Válka je určitě lepší za studena, její nepsaná pravidla se dají snadněji obcházet, dopad na obyvatelstvo není tak fatální, plyne z ní více absurdních situací k hořkému pousmání a jak vidno, rozšiřuje i pracovní příležitosti... Zajímavý byl hodně podobný postup znepřátelených stran v boji proti vlastním občanům - způsob nátlaku a záludnost metod, vedoucích k nedobrovolné spolupráci - jako by se domluvily, jen reakce obětí se lišily, zatímco Američané se prohladověli k sebevraždám, našinec se samovzdělával u přikládání v kotelnách a čekal, až se to přežene. A právě v takové době se pohybuje náš malý hrdina, Woody Allen ♥, který si přilepšuje dobrými skutky pro scénáristy s levicovým škraloupem, čímž poučuje i baví zároveň a dokonce si najde čas i na lásku... Není to úplně ten Woody, jako ve svých filmech, ale jsem si jistá, že některé vlastní nápady do scénáře protlačil, za všechny: "Jde ti jen o úspěch!"... "To mi snad má jít o neúspěch?", nebo "Stačí jen jeden, co řekne NE!"... "A co mám dělat?"... "No být ten jeden!" :-) (22.04.2014)

Koketování se závažným tématem nemusí dopadnout nejlépe, pokud k němu budete přistupovat příliš ledabyle. To však neznamená, že na motivy neradostných událostí nelze natočit komedii, Na černé listině je toho ostatně důkazem. Woody Allen zde překvapivě ne v režie své, nýbrž Martina Ritta, ztvárnil zprostředkovatele pro tři „zakázané“ autory, z toho také pramení hlavní zdroj humoru – člověk, který nemá o psaní ani šajnu se prezentuje výtečnými scénáři. Ale kdokoliv příliš úspěšný začal být v Americe za vlády McCarthyho brzy podezřelým a s tím film ukazuje svou druhou, vážnější tvář, na které nejvíce zamrzí, že nejde více do hloubky. Vtipná podívaná nesoucí sdělení velkého významu, navíc s roztomilým Allenovým hereckým lemplovstím, je pro mě tak jako tak dostatečně silným argumentem. Nemluvě o závěrečných titulcích informujících o roku zařazení toho kterého tvůrce filmu na černou listinu – trpce úsměvné a dojemné současně. 75% (17.01.2007)

Chvílema jako kdyby to Woody napsal sám. Jenomže na jeho rukopis je postava Howarda Prince přeci jen příliš seriózní, vážná, důstojná a nedělá kraviny (kromě vzdorokonce). Docela dobře si umím hypoteticky představit verzi, ve které by Woody vyváděl mnohem víc skopičin - tak třeba jakákoliv situace, kdy on jako předpokládaný autor má něco zodpovědět, ale nemůže, protože nemá ani ánunk, co se po něm chce. To by už byla typická allenovka. Škoda, že mi nebylo dopřáno vidět film v původním dabingu, i když i novácký z roku 1995 je ještě slušný. (11.11.2012)

Kto môže najlepšie nakrútiť film o „čiernej listine” , ako ten, ktorý sa na nej v skutočnosti ocitol ? Martin R-I-T-T by teda mohol rozprávať, keď bol skoro v totálnej RITI ! Aj iní vo filmovom ansámbli. V 50. rokoch si Výbor pre neamerickú činnosť „posvietil” na osobnosti zo zábavného priemyslu, ktoré by mohli sympatizovať s komunistami. Následne vytvorili B.L.A.C.K L.I.S.T, kde si mohli vynájsť každý svoje meno. Nachádzali sa na ňom ako herci, tak aj scenáristi. A tento film rozpráva o tom z dvoch pohľadov. Jednak o pokladníkovi Howardovi Princovi, ktorý sa vydáva za televízneho scenáristu, ktorým v skutočnosti nie je, totiž jeho priatelia ho požiadali, či by im takto nepomohol, že oni budú písať, a on si publicitu ukradne pre seba, skrátka každý má právo na svojich „5 minút slávy” . Spisovateľa, ak odstavia na druhú koľaj, tak stále môže pokračovať vo svojej obľúbenej činnosti, trebárs pod pseudonymom, alebo poprosí kamaráta. A čo herec. Aké má on možnosti ? Určite horšie ! Jedine uviazať si slučku na krk a obesiť sa na najbližšom strome ? Vyskočiť z okna ? Hodiť sa pod vlak ? Asi tak nejak, pokiaľ je labilnejšej povahy, urobí to. HECKY BROWN má na to podobný pohľad. Trošku chaotickejší strihovo, lepší v scenáristickom uchopení, za prispenia WOODYHO a ZERA ide o brutálne úprimný film, ktorý nenecháva nič na náhodu, ale ponúka možnosť exkluzívneho nahliadnutia, ako sa cítili osoby, ktoré sa ocitli na nepeknom vysvedčení... (17.02.2018)

„Víš, co udělám? Zavolám ti zítra.“ - „Dávej na sebe pozor. Voda je plná žraloků.“ Upřímně řečeno, domníval jsem se, že i navzdory zvolenému (vážnému) tématu se zasměju podstatně víc. Ale z filmu častěji spíš mrazí. O Woodyho, který se vydává za úspěšného a neobyčejně plodného scenáristu, se může snímek bez obav opřít. Jenže i když válí před kamerou, je velká škoda, že není i za ní v pozici režiséra (nemluvě o scénáři…jak paradoxní zrovna u tohoto filmu). Že dialogy nejsou čistě jeho prací, pozná divák Allenových filmů docela rychle, „timing“, údernost ale i vtipnost nejsou na patřičné úrovni. U jediné opravdu vtipné hlášky s plaváním mám navíc silné podezření, že si ji tam Woody dodal sám (odpovídalo by to). A díky jisté události film pak ztratí jakoukoli, i kdyby jen částečně pohodovou atmosféru. A zbývají už jen satirické narážky, ve kterých je snímek naštěstí poměrně silný (závěrečné „odhalení“ pak navíc divákovi pomůže pochopit, proč film vlastně vznikl). Jen kdyby ten humor fungoval lépe…škoda, takhle dávám slušné 4*. (26.05.2019)