Čtyři pokoje

Tohle byla ledová sprcha. Ani jedna z povídek nestála za nic. Úvodní povídka s katastrofálně hrající Madonnou spíše odradí, než navnadí na další sledování. Ani dál to však nebylo lepší, ačkoliv po herecké stránce se to dalo přetrpět. Tim Roth, jenž se stal jakýmsi spojovacím článkem mezi povídkami, podal jeden ze svých nejslabších hereckých výkonů v kariéře. Na to, že v tomhle nepodarku měl prsty Quentin Tarantino, klidně můžete zapomenout. Ani on se nevytáhl s ničím mimořádným. 20% (13.02.2011)

Tim Roth se v tomto filmu chová jako roztomile afektovaný kretén s parkinsonem a coby hotelového poslíčka Teda jej čeká nebývale rušná silvestrovská noc. Bude muset vyřídit čtyři nadstandardní objednávky zahrnující mimo jiné (ne)dobrovolné darováni spermatu, účast v bizarní psychosexuální hře nebo hlídání dvou nihilistických smradů. Chybějící ingredience (20%) jsou hlavně o tom, že uvidíme odhalená ňadra dvou pohledných hereček, ne bohužel dost pohledných na zachránění dojmu z celé této utahané trapnosti s triky na úrovni pohádky vzniknuvší v ČT a pouze potvrzující to, o čem jsem již řádku let přesvědčen, tedy, že Madonna je čarodějnice. Nesprávný člověk (40%) – další přiúchylněná křeč bez humoru, bez smysluplné pointy, bez všeho… čtyřicet procent dávám za Rotha zaseknutého v záchodovém okénku a za svázanou Jennifer Bealsovou. Malí neposluchové (60%): „Tohle je přece ksicht dobráka“, ani ne režií, jako scénářem a do největších extrémů dovedeným finále plusové body získávající povídka, která má kromě všeho jiného hlavně mrtvolu. Muž z Hollywoodu (75%) – Tarantino se hned pozná a to by se ani sám nemusel objevit na scéně, aby vám bylo jasné, v čí povídce jste se octli. Kromě drsných hlodů („Když můžou chlapovi přišít pinďoura, proč by nemohli přišít prst?“) má Muž z Hollywoodu (snad až zbytečně) skvělou kameru Andrzeje Sekuly. Kvalita jednotlivých povídek je vzestupná, leč značně nevyrovnaná. Uniká mi důvod, proč někdo považoval za dobrý nápad poskládat z nich celovečerní film, kterému – z čistě matematického hlediska a navzdory nezklamávajícímu Tarantinovi – nemůžu udělit lepší nežli podprůměrné hodnocení. 50% Zajímavé komentáře: Melies, Mr.Apache (17.12.2007)

Anders: 40%, Rockwell: 30%, Rodriguez: 50%, Tarantino: 80%. Jediné, čo tu stojí za zmienku je Tarantinova (skoro) one-man-show so skvelými dialógmi, kamerou a meta-námetom (inscenácia scény z epizódy zo seriálu podľa Dahlovej poviedky). Zvyšok nuda (Rockwell), banalita (Anders) a priemerná rutina (Rodriguez). A hej, Tim Roth. Tak ten môže byť rád, že žije tam, kde žije a nie v Severenej Kórey, lebo za takýto výkon by už stál na popravisku. (24.06.2015)

Všemi čtyřmi povídkami se táhne jako hodně nechutný nosní sekret vrtící se zadek Tima Rotha, který přehrává až se hory zelenají. První povídka nemá příběh ani pointu, její absence je nahrazena pohledy na obnažená ňadra. Druhá povídka má náznak pointy. Třetí je zábavná a děťátka, především chytrá holčička, jsou k pomilování. Kdyby zlatý maliňák Roth nezkazil poslední Tarantinovu povídku, byla by báječná. Jenže Roth se musel svíjet, až diváka zamrzí, že se neomotával kolem tyče, tam by se hodil. Škoda, že ani jeden ze čtyř režisérů s ním nic nesvedl. (24.04.2014)

Tento film mi nedal vôbec to, čo som čakal! Jedna hviezdička je za Banderasa a jedna za scénu s odrezaným prstom a zapaľovačom v jednej z izieb! Inak všetky poviedky sú takmer bez pointy a iba so slabým príbehom, a pritom potenciál bol tak obrovský! Platí to pre všetky štyri minipríbehy (izby). Aspoň QT&RR (aka quality guarantee) som dával šancu na pozdvihnutie hodnotenia, ale jedna hviezdička za ich prínos film nezachráni. 65%. (18.04.2006)