Mugen no džúnin

No, uf, to byl ale dlouhý a výživný flák. Ty dvě hodiny a něco utekly vlastně rychle. Přiznám se...měla jsem trochu obavy, jak bude vedený příběh bojovníka, který nemůže umřít. Jako proti němu jsou extrémně dobrý borci a hned na začátku dostane pořádně do kušny. Kdyby nebyl, jaký je, už hned ten první by ho zabil. Prostě je zrezavělej. Kdo by nebyl po padesáti letech sezení v boudě v lese?! Jenže potom se stane něco, co mě příjemně překvapilo a potěšilo. Zjištění, že sám neví o tom jedu. A to do příběhu najednou dá úplně jinou dynamiku. Máme tady sice chlápka, který nemůže umřít, ale i tak je dostatečně oslabenej. Což je fajn motivace ke snížení zbrklosti. A od té doby to chytlo úplně jiný divácký zážitek. A hned se to pro mě posunulo o třídu výš z: jdeme, na někoho narazíme, popereme se, ne/umřu, jdeme dál, zase na někoho narazíme atd. Jenže tady to není jenom o tom, že dělám frajera, kterej nemůže umřít. A potom se s tím začne moc dobře šlapat. Jako sorry, ale ta scéna během svázání s useknutím rukou? To bylo jako: "Do hajzlu, kde se toulá ta druhá? Jo tamhle za stromem, ale nějak se tam s tím řetězem zasekla! Já mám ale fakt blbej den!". Závěrečný masakr (a to doslova) je dost výživný materiál. Ale je to jenom masakr a nic víc. Prostě se tam řežou a neřeší se jakákoliv estetika boje samotného. Prostě to už chtějí mít všichni za sebou a jít domů. A vlastně mi to ani nevadilo. Do té doby to bylo dostatečně vynahrazováno. Přiznám se, podruhé...chvíli jsem myslela, že dám jenom čtyři. (A ne protože jsem byla nakrklá, že se v závěru nestalo něco, na co jsem celou dobu čekala...ano, já prostě tajně doufala, že jak proti sobě stojí Mandži a Anotsu, a kolem ty desítky mrtvol, a zase tam byl záběr na to, jak červíci by si nejraději daly pauzu, a začne mu týct rudá, pardon, ale mě napadlo: "Nebyla by extrémní legrace, kdyby mu ty obě ruce teď odpadly?" Asi je se mnou vevnitř prostě něco špatně. Ale závěrečný vtip jsem dostala a zasmála se. Takže jsem asi nakonec vlastně ok.) Ty dvě hodiny jsou dostatečné, aby se skvěle spracovaly i různé pohledy na pomstu samotnou. A jak se z pohledu postav postupně mění a mění i je samotné. A přehodnocování, že teď najendou jen tak přece nemůžu umřít. A taky to: co by beze mě potom dělala? Jo, bylo to moc fajn :) takže nakonec pět, protože zábava to byla velká převeliká. A to je hlavní  ;) (13.04.2024)

Najnovsi film Takaši Miikea prinasa na prvy pohlad atraktivny namet o pomste. Lenze cela ta pomsta vyzera tak, ze dve hlavne postavy (nesmrtelny samuraj Mandzi a chuderka Rin) nonstop putuju a zakazdym stretnu nejakeho super duper vystajlovaneho samuraja, ktoreho Mandzi porazi len vdaka tomu, ze je nesmtelny. A to sa neustale opakuje az do finale v ktorom si to Mandzi rozda s hlavnym emo bosom. Takze aj ked ma postavy celkom zaujali, tak ten stereotypny postup ma zacal dost skoro nudit. Samotne bitky mi tiez nepripadali nejak extra napadite. Je to take sialene poskakovanie jak z komixu, machanie mečmi a nasledne trocha krvi. Ale na Miikeove pomery to je dost krotke. Choreografia je dost jednoducha a po chvili ma bitky zacali nudit rovnako ako neakcne sceny. No a kombinacia pomaleho tempa s prestrelenou stopazou je miestami natolko smrtelna, ze chybalo malo, aby som nezaspal. Takze vysledkom je pomaly film, ktory viac pripomina blaznive sucasne komixy ako nejaky poriadny samurajsky film. 5/10. P.S: Miestny Inshitsu Rakun povazuje moje hodnotenie za scestne a mylne, tak nech si urobi kazdy svoj vlastny nazor. Ale varoval som vas. (15.11.2017)

Takashi Miike nie je najhorší režisér, vyberá si pomerne atraktívne témy, ale točí až príliš moc a často prekročí tú správnu mieru, aby to bol ešte stále pomerne seriózny film a nie nejaký brak, ako na mňa pôsobí pomerne dosť jeho filmov, preto si z jeho tvorby len vyberám, ale na Blade of the immortal, som bol celkom zvedavý, pričom ale práve tu bola veľká šanca, že to opäť prestrelí, ale náhodou sa to až prekvapivo vydarilo. Najviac môže sklamať, že film je dejovo až moc stereotypný a jednotvárny, jednoducho hlavný hrdina sa už po chvíli stane nesmrteľným, spriatelí sa s dievčaťom, ktoré mu pripomína jeho príbuznú a pustia sa na cestu pomsty proti nemilosrdnému a mimoriadne schopnému gangu bojovníkov. Chýbajú tu nejaké výraznejšie dejové odbočky, ktoré by to mohli spestriť a tak je z toho vlastne len taká cesta od jedného bojovníka ku druhému, pričom protivníci si aj tak hlavného hrdinu väčšinou vyhľadajú sami, takže nejaké výpravné dobrodružstvo tu určite nehrozí a film by kľudne mohol trvať o hodinu viac, lebo menej, na deji by sa to nijak neprejavilo, ale mne sa na to až prekvapivo dobre pozeralo. Hlavne si ma získali postavy, hlavný hrdina je celkom sympaťák, pričom tú svoju nesmrteľnosť neberie ako výhodu, ale práve ako prekliatie a tak mi vyhovoval aj charakterovo, rovnako je na tom aj jeho mladá učednica, pričom chémia medzi nimi funguje a síce záporáci sú až moc komiksoví, ale tiež ma celkom bavili a navyše viacerí z nich nie sú čiernobieli. Dialógy medzi postavami mi tiež vyhovovali, rovnako ako celková atmosféra a tak sa mi na to dobre pozeralo od začiatku až do konca. Akčné scény ale sú až moc obyčajné, súbojov je tu plno, technicky sú dobre zvládnuté a nechýba ani dostatok krvi, ale nie sú to ani tie pravé pomalé samurajské súboje, v ktorých ide o jedinú chybu súpera, ale ani dynamické a nápadité akcie v štýle Rurouni Kenshin, ale také štandardné šermovanie s množstvom zranení, vzhľadom na výdrž bojovníkov. Takže som sa pri nic henudil, ale ani jedna akcia ma skutočne neupútala. Režijne mi to výborne sadlo, tentoraz sa Miike dobre predviedol, vizuál je atraktívny, aj keď to mohlo byť trochu výpravnejšie, páčila sa mi práca s postavami a celková atmosféra a aj v tých mystických prvkoch sa držal na uzde, takže teraz ho prakticky len chválim. Takže z tohto nebude určite žiadna klasika, či už samurajských, ale ani komiksových filmov, v oboch kategóriách sa dajú nájsť aj omnoho lepší predstavitelia, ale mne sa to páčilo, dostal som viac, než som čakal a ani pri takejto dĺžke som sa vôbec nenudil. 72% (09.07.2018)

Ono je to tak. Manga adaptácie pre mňa fungujú len sporadicky. Hlavne ak sa jedná o tie, ktoré ani nie sú tak staré. Samotný príbeh je okej, pretože predstavuje zaujímavú tému a herecký je podchytený dobre. Plus Miike vie ako točiť a využíva nie len prostredie ale aj herecké výkony ku krvavej ale umiernenej adaptácií. Na to že tu máme fantasy prvky to Miike aj tak tlačí do realistickej a naturalistickej nálady. Problém je epizodickosť celého príbehu. Jeden hlavný cieľ je doplnený o množstvo nezaujímavých súbojov, ktoré by mali rozvíjať fikčný svet mangy a seriálu Mugen no džúnin, ale nemajú čo robiť v hranej, filmovej verzií. Nie lenže zbytočne narúšajú vzájomný vzťah ústredného dua, ale rušia veľkolepé krvavé finále, ktoré má rovnakú choreografiu ako 5 veľkých zápasov, ktoré sme videli pred tým. Je to trochu škoda, že stí film tejto filmárskej legendy má toľko zbytočných chýb, ale to neznamená, že by sa na to nedalo pozerať. Čiernobiely úvod je dokonca dychberúci. Len tá výplň je strašne zbytočná. Lokácie a atmosféra časov minulých je ale znova perfektná. Pozerateľný a zábavný priemer. (27.05.2018)

Má to určitou hypnotickou atmosféru a jen pro ni dávám tři hvězdy, ale jinak sledovat dvě a půl hodiny neustálé souboje a jatka, kde vlastně i víme, jak dopadnou, mi přišlo nudné. Objeví se pár zajímavých postřehů o nesmrtelnosti, ale nic, co bychom už na to téma neslyšeli. Navíc některé střihy mi dost vadily, těžko se dalo zorientovat, kde se najednou zase nacházíme a proč. A také by mě zajímalo, proč červi něco vyléčí, a něco ne, chyběla tomu nějaká konzistentnost vnitřního světa tohoto příběhu. (01.07.2022)