Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Deset krásných let se mladá Mija (An Seo Hyun)  starala v srdci jihokorejských hor o svou obří zvířecí společnici Okju. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy se Okji zmocnila nadnárodní společnost Mirando Corporation, která ji přemístila do New Yorku. Bezcitná ředitelka společnosti Lucy Mirando (Tilda Swinton) má se zvířetem své vlastní plány a Mija se musí vydat na dlouhou a náročnou záchrannou misi, aby mohla svou milou Okju dovést zpět domů. Na cestě se ale setkává s dalšími lidmi, kteří mají o osudu zvířete své vlastní představy. (Kiisaki)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (147)

Bernhardiner 

všechny recenze uživatele

Pravidelní návštěvníci vepřových hodů se, zdá se, začali bát, že v supermarketech už nenajdou svoje oblíbené piliny ochucené vepřovou kůží v libovolných cenových relacích. Protože jako tento film může označit jako vegetariánskou agitku snad jen ten, co ho neviděl. Nevyskytuje se zde jediný vegetarián, i Mija nemá problém s rybami. Podstata tohoto filmu je totiž mnohem hlubší. Lidstvo vypouští do vzduchu a vody kilometry krychlové jedů, geneticky modifikuje ostatní organizmy a většině lidí je úplně jedno, že se k sobě a ke okolním prostředí chováme jako prasata. Jen proto, aby elita zůstavala elitou a dále sbírala nezasloužené zisky a dav byl spokojený s tím, jak se mu skvělě žije (především co se euroatlantické civilizace týče). Vždyť tento film je, byť možná dovedenou do extrému, úkazkou, o čem dnešní svět je. Nikdo si neuvědomuje, že hrátky s genofondem můžou dovést lidstvo ke katastrofě, stejně tak jako chování lidstva ke okolnímu prostředí a životu i k sobě samotným. Vždyť co dnes znamená člověk? Spotřební jednotku a lidský zdroj. Obojí přináší zisky. Až se lidé stanou Lidmi, u kterých bude hrát hlavní roli svědomí, bude na světě krásně. A chci se toho dožít. Tento Bongův výtvor přináší podobná témata jako Mijazaki. A závěr filmu, kdy SPOILER Mija vede Okju z masokombinátu a obří prasata za plotem je pozorují mi hodně připomněla závěr právě MIjazakiho Naušiky. Je to možná naivní snímeček. Ale je lidský, na rozdíl od Ledové archy i srozumitelný a stejně jako Mutant i dost protiamerický. Herecké výkony jsou dobré, a to jak na straně zla tak na straně dobra, jen dost dobře nechápu účast Jakea Gyllenhala. Přišel mi tam nějak nadbytečný. 90% ()

Tft 

všechny recenze uživatele

Joon-ho Bong stejně jako v jeho minulém počinu Snowpiercer nachází šikovnou cestu jak okomentovat dění v naší společnosti. Okja se ale na rozdíl od Snowpiercera vydává cestou trochu jinou, lehce afektovanou a více emoční. V jádru je to především klasický buddy pet film o malé holce, která má svoje zvíře, v tomhle případě přerostlé hroch-prase (trochu nepovedené CGI zvíře, které ze začátku bije do očí než si na to člověk zvykne), na začátku filmu se vyskytne nějaký problém, který svede tuto dvojici na dobrodružnou cestu a film pak celou dobu směřuje k emočně vyšponovanému finále. Nebyl by to ale Joon-ho Bong, aby do toho nepřimíchal pár originálních ingrediencí a tuhle klasickou formu trochu nezpestřil. Vytváří hlavního záporáka v podobě korporátní společnosti v čele s Tildou Swinton, která podobně jako Jake Gyllenhaal nevím co to vlastně dělají, ale klobou dolů, že svolili k tomu udělat ze sebe takové karikatury. Dále je tu odbojová skupina, bojující za práva zvířat, která chce pomoci malé Mije v honu za záchranou Okji. Film se tak dá rozdělit na několik částí, přitom každá z nich má jinou náladu a tón. Tempo i prostředí filmu se často mění a když se nad tím člověk zamyslí Okja a Snowpiercer toho mají mnohem víc společného než by se mohlo na první pohled zdát. Oba filmy putují z bodu A do bodu B, přitom šikovně využívají kulis a prostředí v kterém se ta daná část zrovna odehrává, aby dovolili posun filmu do další části. Joon-ho Bong znovu ukazuje jak dobrý je vypravěč, jen se teď vydal do trochu otevřenějšího prostředí a všechny ty cesty, kterými se mohl vydat ho trochu přehltili. Po až meditačním úvodu se film otevře a trochu se ztrácí v tom, jak chce dospět k finále. Prostředek filmu pak působí bohužel trochu zmateně a ono zmíněné emoční finále, které je opravdu velmi povedené nemá až takovou sílu jako by mělo pokud by se film držel v trochu komornější rovině. 62% ()

Reklama

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

SPOILER ALERT! Nemohu si pomoci, „čtu“ tenhle film jako kritiku instrumentální racionality (na okraj: kromě níže uvedeného mě k tomuto čtení vede i to, že východní si Asie po staletí pěstovala k „instrumentalismu“ kontra-tradici, resp. tento v tomto prostředí zakořenil – „díky“ – všeprostupující globalizaci mnohem později než v Evropě, potažmo Americe). Tolik legitimních cílů, ale co ty prostředky k jejich dosažení? Skutečně, jak se říká, účel světí…? Má Lucy Mirando (jako vždy perfektní Tilda Swinton) právo nakrmit (a přitom si - proč zastírat - slušně namastit kapsu) lidstvo masem geneticky modifikovaných prasátek? Má být osvobození zvířat absolutní (go vegan; konec vědeckých pokusů na zvířatech; uzavření cirkusů a zoologických zahrad; atd.) – nic na světě není zadarmo, pročež toto za cenu obětování jedné konkrétní, bolest cítící bytosti – jak si přeje Jay (talent od Pánaboha Paul Dano) a jeho parta? Může na samotě v horách živořící (a k smrti se blížící) dědeček zabezpečit svou sirotčí vnučku, avšak proti její vůli, za cenu zlomení jejího srdíčka? Jak už jsem naznačil, je bohulibé bojovat proti světovému hladu (Lucy) a každodennímu utrpení zvířat (Jay), je chvályhodné snažit, aby váš potomek po vašem odchodu netrpěl materiální bídou (děda) a je ospravedlnitelné (pro rozvoj společnosti možná dokonce žádoucí) chtít být úspěšný a bohatý (opět Lucy, resp. její zlé dvojče), v čem tedy tkví problém/kontroverze? V tom, že ani jednoho z těchto plánů nelze dosáhnout bez manipulace, bez zneužití Okji. Nakonec i ta partička zdivočelých ekologů potřebuje, aby Okja doputovala na místo určení (jak je v jejím životě pěkně vše nalinkováno), aby mohlo být zaznamenáno, jak ošklivě je s ní zacházeno. I proto – tedy ne kvůli tomu, že by se Džun-ho Pong obával, že budu obviněn, že straní ekologickým aktivistům – nejsou tito vykresleni neproblematicky (totiž s jistou špetkou směšnosti, hysterie a sklonům k násilí), i když samozřejmě s mnohem většími sympatiemi pro jejich konání než u nadnárodního korporátu reprezentovaného Lucy. A tak jedinou osobou, která je zde vykreslena jako hodná následování, je Mija. Ta jediná k Okje přistupuje jako k živé, cítící, autonomní bytosti. Nepohlíží na ni zkrátka jako na věc, neškatulkuje ji (kupř. jako potravu, hračku, kuriozitu, prostředek v boji za osvobození zvířat), nýbrž se k ní vztahuje jako k příteli, bezprostředně. Když nad tím tak přemýšlím, tak i tohle by mohl být jeden z těch pozitivních rysů dětství v očích těch, kteří považují dětství za mravní ideál, za vyšší stupeň humanity (po ztrátě dětství už následuje pouze regres). Možná (ta prokletá) dospělost vskutku začíná v bodě, kdy o Druhých (živých bytostech) začneme přemýšlet v kontextu toho, kterak se nám hodí do našich životních plánů a proč je dobré si je držet blízko (nebo naopak daleko) u těla, namísto toho, abychom se hned skamarádili, brali Druhého (jeho zájmy, preference, senzitivitu) jako odraz sebe sama, jeho štěstí jako naše štěstí a jeho bolest jako naší bolest. 75 % () (méně) (více)

Lacike 

všechny recenze uživatele

Ja tomu Joon-ho Bongovi nejak neviem prist na chut a jeho filmy na mna v ziadnom smere nefunguju. Ako drama ma to ani na chvilu nedojalo. Ako komedia je to malo vtipne a parkrat ma rozosmiali len sceny, ktore si robia prdel z tych ekoteroristov. No a ako osveta to môze fungovat len na male deti a nejakych zabednencov, ktori si myslia, ze mäso vznika samovolne v supermarketoch. Behom scen z jatiek som si spomenul na ovela desivejsiu scenu jatiek v Sausage Party v ktorej zenska brutalne ošupe zemiak a okonca zje deti mrkvy. To bolo aspon neskutocne vtipne. Ked uz by mala fungovat nejaka zmysluplna osveta, tak by si kazdy clovek mal aspon raz zabit nejake zviera z ktoreho vznika jeho oblubena pochutka. Mna to od konzumacie mäsa neodradilo, ale aspon sa snazim neplytvat zradlom, kvôli ktoremu nejake zviera prislo o zivot. 3/10. ()

Mr.Ripley 

všechny recenze uživatele

Kdyby se látky zhostil jakýkoliv jiný tvůrce mohla z toho vzniknout prvoplánovitá eko-vegan agitka. Naštěstí za režisérské křeslo usedl největší žánrový chameleon současnosti a vznikla mnohovrstevnatá satira kombinující tucet jiných žánrů. Tilda nepřestává bavit, Jake dospěl do herecké jistoty (jeho prozatím nejvtipnější role) a Seo-hyeon Ahn je objevem roku! ()

Galerie (161)

Zajímavosti (7)

  • Ide o prvý film od Netflixu premietaný na festivale v Cannes. Tam sa stretol s technickými problémami, pre ktoré musel byť na 15 minút prerušený, po skončení si ale vyslúžil 4 minútový standing ovation. Okja má byť následne k dispozícii iba na serveri Netflix. (misterz)

Reklama

Reklama