Tajemství Karmy

Ehm... no... Takhle, tohle je rozhodně nejbizarnější český projekt vůbec, na tohle fakt nic nemá (snad jen "povedená verze" úplně podle Dalibora Stacha jménem Dimenze) a i takový Simandl by u tohohle jen bledl závistí. Chápal jsem zhruba, co sleduji, když je to jen česká verze Fontány ("obohacená" o echt newageistickou filozofii a údajný vlastní prožitek), ale absolutně jsem nepobíral střih, návaznost scén a chvílemi ani to, co sleduji. Byl to neskutečný bordel. A to jsem fakt rád, že znám Fontánu, bez její znalosti bych u toho byl absolutně v háji, ale takhle jsem aspoň viděl jasný základní rámec. Abyste mě nechápali špatně - on to rozhodně není žádný mindfuck, jen je to celé tak neskutečně bizarní, že to až působí dojmem, jako by to točil Aštar Šeran. A to už jen kvůli tomu, že z toho vypadnou veliké životní pravdy vesmíru a všehomíra, že Bůh je každý z nás, že si každý vytváříme svoji realitu, že si ji ovliňujeme tím, nad čím přemýšlíme a že si ji podle toho měníme, i moje "oblíbené" že jsme všichni jedna bytost zde zazní... no prostě samé vznešené ezo-new age pravdy, které vám MUSÍ otevřít oči a udělat z vás také nadbytost. A aby to každý divák pochopil, tyhle pravdy zopakují klidně i desetkrát (a to nepřeháním), obzvlášť na konci, aby byl hodně, hodně "velkolepý". Mimo povinnou new age osvětu je ale Tajemství Karmy totálně bizarní i vším ostatním. Většina herců jsou Češi, ale celý film (asi aby byl světový - a tady je to btw v nejpříšernější možné podobě) je předabovaný do angličtiny asi dvěma hlasy, jedním mužským a druhým ženským, takže tu Bolek Polívka, Chantal Poullain, David Novotný nebo Bob Klepl jsou takhle předabovaní a zní to naprosto příšerně. Jak se do toho dostali, z jakého důvodu tu hrají a co říkají na předabování je mi naprosto záhadou. Větší záhadou, snad až vesmírnou, mi je účast Brendana Frasera, který tenhle rok dostal Oscara, ale před třemi lety hrál v něčem takovém a to ne jen tak, že by se tu mihl a řekl jednu větu, on tu má regulérně jednu důležitou postavu a je v asi deseti scénách! A pak je teda jeho fotka z mládí v novinách (a ta je mimochodem z Mumie!), ale i tak ano, Fraser tu fakt hraje. Dokonce i ta Marcia Cross, i když ta má k účastem v takových projektech blíž, ale rozhodně není někým tak bezvýznamným, kdo by do něčeho takové šel hrát. To snad všechny herce oslovila z nebes flotila Vesmírných lidí, že musí jít hrát do tohoto filmu, aby šířili osvětu o velkých pravdách lidstva? Já fakt nevím, celou dobu jsem si připadal jako v Jiříkově vidění, nebo na silném tripu. Nedá se to pořádně popsat, musí se to vidět - pokud na to teda naleznete odvahu, kterou budete potřebovat. A ve velké dávce. Aspoň ale uvidíte, jak bude vypadat žánrový film natočený ezoterickou sektou, protože na něco takového se jen tak narazit nedá. Doufám, že někdy uvidím i Dimenzi, pro porovnání a do kin se pomalu řítí "dlouho očekávaný" Vachlerův projekt Tajemství a smysl života, od kterého po zhlédnutí tohoto skvostu očekávám něco podobného. Chaun už to prý viděl a naprosto ho to nadchlo, takže to ani jinak dopadnout nemůže. Hvězdičku dávám za snahu a za docela slušnou kameru, na něco tak nízkorozpočtového, ale jinak v tom víc kladů nevidím. 1* (12.07.2023) (méně) (více)

No vidíte, tak jsem s hodnocením zamával o celé 1% zde na CSFD a hned vysvětlím proč. Tento film řadím do kategorie alternativních filmů s nízkým rozpočtem a od toho se bude odvíjet moje hodnocení, kde jsou jiná měřítka, než u Ačkových filmů s áčkovým rozpočtem. Režisér i Brendan Fraser prožili zážitek blízké smrti, nebo též zvanou klinickou smrt. Režisér dokázal přesvědčit Frasera, aby v tom hrál, ačkoliv dopředu věděl, že se nebude jednat o Ačkový film. A nyní se dostáváme k filmu samotnému. Velmi příjemně mě osvěžilo, že tento film je tak náročný, že nad každou scénou musíte přemýšlet v metaforách. Co mi na filmu vadilo, zejména na začátku, byla občasná přílišná tmavost, ale mluvíme o alternativním filmu, takže pokračujme dál. Film se snaží divákovi metaforicky vysvětlit nevysvětlitelné v příběhu, který se zdá, že na první pohled nedává smysl a to je přesně ten důvod, proč tu všichni, kdo film vůbec nepochopili, dávají hodnocení odpad, nebo 1 hvězdu. S prolínáním alternativních světů se film vzdáleně podobal filmu Atlas Mraků, od tvůrců matrixu. Plně chápu, že postprodukce v rozpočtu své významné místo nenašla, nicméně o to je důležitější hromada myšlenek, které se ve filmu objevují. Tento film vám nemá dát úžasný zážitek, jako když koukáte na epické bitvy v pánovi Prstenů, má vám pokládat otázku, za otázkou, jako když skládáte dohromady puzzle, které postupně začínají tvořit ucelenější obraz. Film je extrémně filosofický, pomalé tempo, ale akorát se to k tomu hodí. Odnesl jsem si z filmu myšlenku, že ačkoliv se můžeme v mnoha případech snažit v našem úsilí, jak chceme, ve skutečnosti nemusíme mít finální výsledek vůbec pod kontrolou a velmi záleží na okolnostech. Až teprve ve 47. minutě divákovi dochází, o čem film celý je. Kdo nedokoukal sem, vůbec film nepochopí a neměl by mít vůbec nárok film hodnotit.  Překvapuje mě, jak moc se ve filmu chlastá, to má taky nějakou metaforu, na kterou se mi zatím nepodařilo s přesností přijít. Snad lpění na pomíjivých radostech života, které nejsou v životě vůbec důležité, anebo se autoři snažili naznačit, že konverzace nejsou důležitější, než situace, ve které se aktéři nachází. Ve filmu jsou postupně divákovi představeny všechny náhledy na smrt, z pohledu umírajícího, z pohledu blízkých, kteří cítí vinu. Dále je tam velmi bizarní formou ukázána myšlenka, že čím blíže se nacházíme k výsledku, tím náročnější je ho dosáhnout. V kolikati filmech za posledních 20 let máte scénu s historickými letadly, které nejsou 100% tvořené CGI? Zajímavá myšlenka. V životě se vám budou objevovat příležitosti, je jen na vás, jestli jich využijete a prožijete díky nim úplně jiný život, než jaký byste žili, bez nich. Současně se film snaží divákovi naznačit, že vše co člověk učiní, ovlivní jeho další život na vícero úrovních, ne jen jakožto aktuální rozhodnutí. Další myšlenka, kterou se snaží film divákovi předat je, že se někteří z nás točí principiálně ve stejných životních chybách. A jak se film blíží v závěru, zjišťujeme, že se jen někdo snažil zfilmovat svou klinickou smrt a co všechno v ní zažil. A z tohoto úhlu pohledu najednou všechno dává perfektní smysl. Mile mě překvapil soundtrack po 50, minutě. Shlédnuta verze pro amerického diváka. Film rozhodně není pro každého, je určen jen pro velmi úzkou skupinu lidí. Za některé záběry, kdyby tam byla lepší postprodukce, by se nemusely stydět ani Ačkové filmy. Tenhle film je jako prodejce vody na poušti. Vůbec nikdo o ten obchod s vodou na poušti nezavadí, ale když už někdo přijde, tak vypije všechno. Neskutečně náročný film, ale v tom tkví jeho zábavnost, divák se musí strašně moc snažit, aby to všechno pobral. V závěru vám film pokládá filosofickou řečnickou otázku - myslím, tedy jsem a vytvářím vše, kudy se můj život bude dál ubírat, protože jsem se probral z klinické smrti a už nikdy nic nebude takové, jaké to bylo doposud. Po skončení filmu vás film donutí přehodnotit vaše priority, projít si, co jste v životě zvorali a uvědomit si, že s tím ještě můžete něco dělat. Bylo to plné myšlenek, principů, hádanek, film je totální myšlenková výzva. Během filmu si nepokládáte otázky jako "kdo je vrah", nebo "určitě to dopadne takhle", ten film vám prakticky nikam nevede, abyste si vy sami, snažili utříbit to, co vidíte, v komplexní sadu inspirativních myšlenek. Necpe vám jednu konkrétní myšlenku, ale nechá vás rozhodnout si, co od toho vlastně očekáváte. Ten film je jako Schrödingerova kočka. Až teď mi dochází genialita původní myšlenky autora, ale je to odměna potom, co jsem si musel některé scény pouštět třeba 3x po sobě, abych pochopil z širšího kontextu, co se mi snaží autoři říct, ale ta odměna v podobě uvědomění, jaké mi film poskytl, mi nedala ani nejnovější Duna, nebo Oppenheimer. Takže ať si tu kdo chce, dává hodnocení odpad, ale moje odůvodnění je zde sepsané i s 5 hvězdami. Tyto poznámky k hodnocení jsem si psal po celou dobu filmu, proto se omlouvám všem, kdo jste dočetli až sem a zjistili jste, že si v závěru sám odporuji v některých větách, sepsaných na začátku. Je to důsledek toho, kam vás film postupně vede. Hodně zajímavý. Myslím, že se na ten film podívám ještě někdy znovu, protože mi to překvapivě vyčistilo hlavu, jako už dlouho žádný jiný film. Úplně mě ten film vytrhl z každodenní reality v pozitivním slova smyslu. (14.03.2024) (méně) (více)