Trhala fialky dynamitom
Režie:
Milan RůžičkaKamera:
Josef PávekHudba:
Milan DvořákHrají:
Helena Růžičková, Jiří Růžička ml., Lubomír Kostelka, Roman Skamene, Jitka Asterová, Fredy Ayisi, Valentina Thielová, Lubomír Lipský st., Hana Čížková (více)Obsahy(1)
Hrdiny ztřeštěné podívané je početná rodina Karafiátových, která se v nastupujících tržních podmínkách rozhodne zanechat dosavadního způsobu obživy (kradení smutečních věnců a jejich přetváření v umně vázané kytice) a začít podnikat. Světlo světa tak spatří svérázná cestovní kancelář Český ráj, postavená na geniálním nápadu nevozit chudé české turisty do zahraničí, ale naopak, bohaté cizince do Čech. Díky svérázné reklamní kampani se skutečně podaří v Paříži obsadit autobus pestrou směsicí Francouzů a vyrazit. Tím však podnikatelské starosti Karafiátových teprve začínají. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (374)
"TAK TOHLE JSEM VIDĚL NAPOSLEDY V SENEGALU." Po revoluci bylo lehce přerůžičkováno. SLUNCE SENO 2 (1989) a 3 (1991), TRHALA FIALKY DYNAMITEM (1992), FONTÁNA PRE ZUZANU II (1993), tam všude si Helena s jejím synem společně zahráli. U FIALEK, k nimž si i napsali námět a scénář a které produkoval kontroverzní brněnský podnikatel Rudolf Hošna (vůči kterému řešili tvůrci svoje pohledávky ještě několik let po premiéře), se člověk nemůže ubránit pocitu, že se jimi Růžičkovi pokusili zúročit popularitu, jíž dosáhli v sérii SLUNCE, SENO..., přičemž připomínají podnikatelské pokusy svých hrdinů, rodiny Karafiátovic. Nenáročná, ale aspoň ne nevkusná lidová komedie, která mě svou odzbrojující naivitou a morální čistotou baví a kterou mimochodem v dobové recenzi v Cinemě Fuka celkem pochválil ("V rámci svého žánru nepochybně zdařilý film"). "TAK KRÁSNĚ JSME SE NEVYSPALI OD TRANSPORTU DO TEREZÍNA." ()
Tento film mě překvapil hned dvakrát. Poprvé v kině, kde jsem se vcelku dost bavil, aniž bych to očekával, a podruhé v televizi po pár letech, kdy jsem se zasmál jednou (když Roman Skamene frajersky naskakuje do auta) a 90% filmu jsem se nudil (aniž bych to očekával). To jen potvrzuje, že hodnotit "umělecké" dílo po jednom zhlédnutí (poslechu) je velmi, velmi ošemetné. ()
Proč doprdele musí mít někdo ambice udělat film jako Zdenda Troška a proč si doprdele někdo myslí, že přiblblej vesnickej humor je ta karta, na kterou se všechno vsadí a proč doprdele chce Helča Růžičkojc vytvořit o sobě představu, že je to tlustá vesnická bába, která je sympatická jako reklama na vojetou pneumatiku. Proč jsem na to koukal? ()
Tento film je zrcadlem naší vlastní ubohosti a hlouposti. Ano, proto se nás tak moc osobně dotýká a některé z nás to dokonce pobuřuje a uráží. Tento film jasně ukazuje tvář naší ubohosti a malosti, kterou v nás po mnoho let pěstoval "soudruh". Prostě a jednoduše: "vstupujeme do vyspělé Evropy a máme přitom holé prdele a ještě nám to někdo ukazuje v plné kráse"!! No tohle když nás neurazí, tak co tedy jiného? Že? Buďme tedy nad věcí a zasmějme se své vlastní hlouposti. Dokážeme tím sami sobě, že jsme schopní sebekritiky a že vlastně ten film o nás ani není. /je zajímavé, že film tolik zesměšňující naši naivitu (ne)financoval podnikatel Rudolf Hošna, který údajně, jak víte či nevíte, sám svou ubohost prokázal tím, že naivním hercům a ostatním tvůrcům nezaplatil honoráře a ti byli nuceni domáhat se svých práv soudní cestou - prostě byly toho plné noviny. A vy? ... Vy si udělejte vlastní názor/ ()
Tohle je nechutná slátanina, která nabízí přehršel hloupého vtipu spolu s filmařskou negramotností a prezentací nevkusu. Je zde cítit jakási snaha svést se na úspěchu filmové trilogie Slunce seno. Ale kvalitativně jsme zde o několik úrovní níž. Troška sám před časem prohlásil, že za jedno z největších svých prokletí považuje tento film, protože někteří neznalí lidé mu ho připisují, ačkoli s ním nemá nic společného. A to prosím zaznělo z úst režiséra Kameňáků a Babovřesek. To už je vypovídající samo o sobě. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (12)
- Pohřební auto, které se objevuje v průběhu celého filmu, patřilo pohřební službě v Berouně. Po havárii a několikaletém odstavení bylo v roce 2007 sešrotováno. (Stejšn)
- V knize "Rozmarná léta českého filmu" je vzpomínáno: "Na place se děly neuvěřitelné věci. Režisér musel do filmu dostat producentovu vilu, takže se dopsala scéna, jak jede autobus, pomalovaný obrázky Libora Vojkůvky, do Brna a ve švenku se kamera na tři vteřiny zastaví pohledem na vile. Potom se musela při natáčení v Paříži do filmu narychlo obsadit producentova milenka, a když tento zjistil, že jí režisér svěřil jen roli němou, zakázal režisérovi přístup na produkční porady. Potom se zjistilo, že podle smlouvy mají Jiří Růžička a Helena Růžičková stejně velké role, tak se rychle dopsala scéna jízdy králů, v níž měl jet Jiří na koni, ale pak se zase zjistilo, že ho žádný kůň neunese..." (NIRO)
- Helena Růžičková několikrát přiznala, že film trpí jistými nedokonalostmi, což bylo způsobeno několika důvody, které předcházely samotnému natáčení, či vystupovaly na povrch v jeho průběhu. Herečka se nikdy netajila tím, že by chtěla Čechům v nelehkých porevolučních dobách přinést komedii, která by navázala na předchozí úspěchy československé kinematografie na tomto poli. Proto se svým synem napsala příběh o obyčejné rodině, která vstupuje do rodící se tržní ekonomiky, prostřednictvím cestovní kanceláře. Tento příběh měl celkem odlišnou podobu, než jaká byla nakonec ve filmu. Financování se ujal kontroverzní podnikatel Rudolf Hošna, který si jako podmínku financování kladl, aby Fialky byly prvním porevolučním moravským filmem. To bylo velmi problematické, protože ve stejné době (léto 1992) natáčela na Moravě režisérka Věra Chytilová film Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992). Hošna trval na tom, aby Fialky vstoupily do kin dřív, takže celé natáčení bylo poznamenáno velkým spěchem. K režii byl vybrán Milan Růžička, což také nebyla příliš šťastná volba, protože, ač ne nijak špatný režisér, měl s režií filmové komedie velmi malé zkušenosti. Růžičková to okomentovala slovy: „Dokonce mu i takový mistr jako pan Lipský dodával ještě další fóry a on na to nijak nereflektoval“. Film se nakonec dostal do kin dva týdny před Dědictvím, ale kvalitativně byl jinde, což Růžičkovy velmi mrzelo. (cundak)
Reklama