Chalífát

Švédský nervy drásající počin, který nám přibližuje způsoby verbování mladých lidí do řad Islámského státu. Precizně znázorněný, mrazivý průběh radikalizace děvčat mnohdy i z rodin s kvalitním, milujícím zázemím či dobrým vzděláním, dále způsob života (no života je velmi silný výraz..) v syrské baště džihádistů, kde středověk nikoli „nekončí, středověk trvá“, nýbrž ke středověku se tamní kultura ještě ani nepřiblížila atd., atd. Seriál dává výrazný prostor postavám, které se narodily v Evropě, ale jelikož si neváží dobrého bydla a chleba o dvou kůrkách, který se peče všude, nadšeně se dekují bojovat za "svou svatou věc" přímo do báječného kotle v němž očekávají velké věci, však dostane se jim čehosi, co by se dalo přirovnat k masochistické mizérii. Nulová lidská práva v kombinaci s nulovou hygienou rovná se hotový ráj. No ale to vymytý mozek už nechápe, tak hurá sláva, já jsem nejvíc, vy bezvěrní psi, já vám všem ještě ukážu! Ta vestička by mi byla? Nic pro slabé žaludky. Z tohoto kulturně náboženského problému se těžko vymotáme. Způsob náboru vojáků vnímám jako společenskou rakovinu nejagresivnějšího ražení. Dá rozum, že každý fanatismus je špatný, navíc v kombinaci s lidskou tupostí, s absencí vnímání témat komplexně v souvislostech, ještě navrch zamícháno s ryzím terorismem? Budiž nám všem výsledkem hotové zvěrstvo, které těžko vymýtíme. Přestože mají plnou hubu alláha, s pokornou vírou nemá tenhle manipulativní, primitivní, zpátečnický, agresivní maras společného lautr nic. Ulovit pro takové účely patnáctileté, na celý svět nasrané, tvárné děcko musí být malina, čili máme o zábavu na dalších x set let postaráno. Naštěstí je toto téma natolik plodné, že se určitě můžeme třást i na dalších nemálo sérií tohoto excelentně vyvedeného dílka. Člověku se až žaludek obrátí, když si uvědomí, že mít dítě propadlé tvrdým drogám (což pokládám za neštěstí z největších) nebo spatřit své zradikalizované dítě nečekaně u snídaně v hidžábu s hubou plnou keců o svaté válce, znamená prakticky totéž. Ztratit ho navždy. (24.05.2020)

První tři díly jsem bojovala s tím, že další koukání vzdám. Jedna mužská a jedna ženská postava se neustále hemží a pokaždé mají nějaké jiné jméno. Nemám problém rozlišit Asiaty, ale v obyvatelích Středního východu se fakt nevyznám, kdyby alespoň měli různorodé oděvy, ideálně jmenovky, mohla bych si miniseriál lépe užít. Chalifát celou dobu ukazuje prstem na extrémní islamisty a zdůrazňuje, že jsou velice fuj fuj. Ano, jsou, úplně stejně jako všichni ostatní náboženští fanatici. Mám problém s honem na islám jako takový. Náboženství samo nemůže za to, co z něj udělali fundamentalisté. Úplně stejně negativně bychom mohli a měli nahlížet na katolicismus. S nějakým lpěním na křesťanských hodnotách na mne nechoďte. Opravdu nelpím na loupení majetku ve jménu církve, prznění dětí, upalování čarodějnic, ani na stále přetrvávajícím zákazu potratů a hlavně na tom, že ve jménu boha je možno spáchat cokoliv a komukoliv. Pokud budu tedy základní myšlenku Chalifátu vnímat v tomto širším kontextu jako odsouzení každého dogmatismu a fundamentalismu, které plodí zlo, pak s ní souzním. Závěrečný twist je něco, co má zřejmě diváky překvapit a přivést k obdivu ke scénáři. Já byla překvapena pouze z toho jak strašně hloupě lze vypointovat minimálně průměrný thriller. (28.09.2021)

V coronténě zjevně všichni radši čumíte na provařený a dávno neinfekční Casa de Kašel, a přitom tento vysoce nakažlivý sqost s padesátiprocentní letalitou je jedním z nejnehtohryznějších serošů za pěkných pár chřipkových sezon. Těm tolik altruistickým soudruhům z IS Tre Kronor zjevně začíná pomalu alhamdulillah docházet, že Mohamed Svenson může být docela výbušný soused a že pouštět si do země (a potažmo do EU!) vypláchlé zmrdstvo se středověkou mentalitou, které, místo aby bylo vděčné za azyl civilizace a akceptovalo kulturu, na níž přišlo parazitovat, okamžitě nafláká mešity a s nulovou tolerancí šíří islámský mor, nebyl zas až tak dobrý nápad. Každopádně je z toho dramaticky naprosto strhující civilně mrazivá kombinace švédského naivistického mámtovpičizmu a zvráceného mohamedánského tmářství, po níž bude kurva dlouho trvat, než se zase uvolním a dorostou mi nehty. Doufám, že bude druhá řada, inšallah! (05.04.2020)

Jen proto, že se v poslední době vyhýbám seriálům, zvláště těm, které mají vatu už od druhého dílu jako hlavní náplň stopáže, nebudu snižovat hodnocení Chalifátu ani o milimetr. Až na pár momentů dobrý scénář, odvážný námět, dobře zahrané, skvěle natočené. Rozhodně dost kontroverzní a i díky tomu nesmírně potřebné. Nezapomenout na nejvyšší míru barbarství na této planetě v 21. století a na skryté nebezpečí, nejen ze strany teroristů, ale i nás samých podléhajících mýtům a klamům. (11.10.2020)

Na rozdíl od různých pomatenců (a že jich není málo) se mi tvůrci seriálu nesnažili tvrdit, že je pan terorista sympatický snědý chasník, jemuž jeho vztah k víře dovoluje, aby se vcítil do potřeb jiných lidí, jimž pak může nezištně pomáhat. Švédové mi tady naservírovali syrový a sluníčkářsky nezkreslený pohled na to, co čeká celou Evropu, pokud lidi nepřijdou k rozumu. Bylo to atmosférické, zábavné a ještě i poučné. Doufám, že tvůrci případnou islamistickou kritiku přežijí. (27.06.2020)