Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ničivá síla lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení... Románový cyklus Marcela Prousta "Hledání ztraceného času" je jedním ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury. Filmová adaptace je výzvou nejen pro scenáristy i režiséry, ale i producenty. Právě z finančních důvodů ztroskotaly ohlášené projekty Luchina Viscontiho a Josepha Loseye. Teprve v roce 1983 vznikla adaptace části prvního dílu "Hledání ztraceného času" – Swannova láska. Na scénáři se podíleli mj. i Peter Brook (původně určený režisér) a významný scenárista Jean-Claude Carriere. Ve filmu použili i některé motivy z dalších částí Proustova cyklu, završili Swannův příběh lásky ke krásné Odettě de Crécy, jež ho stála těžce vydobyté společenské postavení, a celý děj zhustili do pouhých čtyřiadvaceti hodin... Milovníci díla Marcela Prousta tak mohou porovnat tuto adaptaci s pozoruhodným přepisem scenáristy a režiséra Raoula Ruize (uvedeno v České televizi v r. 2005), který sáhl po završující kapitole tohoto literárního monumentu nazvané Čas znovu nalezený, kde se Proust v četných reminiscencích znovu vrací k celému dílu... V roce 1913 se v Paříži nenašel žádný nakladatel, který by vydal první díl románu Marcela Prousta (1871–1922). Spisovatel ho u Grasseta vydal na vlastní náklad a koncem listopadu 1913 se první díl dostal do prodeje. Postupně nabyl zamýšlený román nových rozměrů a Proust těsně před svou smrtí diktoval další poznámky. Poslední dvě části jeho epopeje, z nichž jedna je právě "Čas znovu nalezený", vyšly až po jeho smrti. I když Proustovo "Hledání ztraceného času" patří mezi základní díla literatury 20. století a je citováno v každé školní učebnici, ve skutečnosti málokdo Prousta četl. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (43)

Marze 

všechny recenze uživatele

Je tu milostna linka s cilem postihnout povahu vztahu.Swan je muz z lepsi spolecnosti,nepatri do ni. Cim?Je v salonech doma, ma potrebu se snizit a jit do te spolecnosti.Dendy se nikdy nezamiloval, zeny oouzival jako potrebu. Nektere figurky z nejlepsi spolecnosti jsou az trapne. Vztah k umeni je primitivni snobstvi. Klavirista jen hraje.Laska s hudebnim motivem souvisi.Pan Kotar,Kotariva se vymezuji vuci tem nudnym.Swan a jeho zazitky s nizsima holkama klesne az kdyz se na tom stane zavisly.Odetu muzete jen odhadovat.Je to kurtizana.On ma denni zivot a vidi ji jen v noci.Alr byl liny se tim zabyvat, kdo ta Odet je. Chytra je,nevydime do jejich zameru. Myslim si, ze neni zamilovana, jen hraje.Ona si je jista jim, on je nejisty.Kdyz trpi,touzi, aby mu zlhostejnela.Kazdy aristokrat mel nejakou metresu. Clovek se meni a casem to neni ten Swan,ktery miloval.Nez ho zacala opoustet, menila mu navyky. Konce se nedoberete. Muzete se jen porad zavrtavat, zavrtavat. ()

MissJ 

všechny recenze uživatele

Tak to byla lahůdka. Z Proustova románového cyklu mám zatím přečtený právě jen první díl, který mě nadchl, takže filmové zpracování jsem si nemohla nechat ujít. Schlöndorff na to šel chytře, ale stejně si mohl vylámat zuby. Tleskám především scenáristům; převést Proustův nahuštěný text do podoby srozumitelné pro film, aniž by předloha ztratila svou tvář, muselo dát spoustu práce. A pak je tu herecký koncert Jeremyho Ironse v roli Swanna. Ostatní herci rovněž výborní. Celé je to propracované do detailu a na výsledku je to vidět. Silné čtyři hvězdy. ()

Reklama

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Světová klasika sic trochu vytržena z kontextu, ale pomineme-li to, pak nám vychází velice nadprůměrně vyvedený snímek.... Proustovské téma je velice obsáhlé a těžké ku pochopení, ne nadarmo se říká, že Marcel Proust byl jedním z nejnepochopenějších a nejsložitějších spisovatelů ve světě literatury. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Těžko říct, jestli tak moc ujel Proust, ale spíš je to nevhodností materiálu ke zfilmování, protože jen těžko budete ve filmovém světě hledat větší nudu. Pokud byla pařížská aristokracie jen z poloviny tak zdegenerovaná, jak ukazuje film, tak teda potěš koště. Kromě skvostného poprsí Ornelly Muti nic zajímavého. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Intimní opus pokušení miniaturních pláten, dalekých myšlenek nad římsou fyzické přitažlivosti, zarámovaných chvil "triumfu" milostných setkávání. Manýristické boa nostalgického odcházení. O slovo se hlásí oko estétovo. Jeho srdce zaplesá nad prohýbající se tabulí vizuálního básnění, proplétajícího se poetikou i mizérií oněch časů hledaných. Útěk z paláců snobské rutiny do soukromých salónků erotických fanfár pokory i cynismu. Toužení po důvěrnostech, které oslní, obelstí, poblouzní... Dýchánek polibků upravujících dekolt kvítkových ňader, zastavené smělosti sbližování. Chraň svůj "zlatý věk." Nepovol promenádu žárlivosti v čase, který hanobí čest tvou honorovanou společenským žebříčkem. Láska jako svatyně, jako starožitná sbírka, jako výtvarný komplex starosvětského díla galerie existence. (Ne)odtajněná intimní audience zrcadlící a tříštící se v podezíravém "exilu" pronásledovatele rozkoše Jeremyho Ironse, jenž ztrácí moc nad dobýváním chtíče vyšších kruhů, pompézních a intelektuálních "čajů," jimž nepřísluší styky s poskvrněnou partií z podzámčí. Zrádné volání nepolapitelnosti jest zkroceno nocí v rouše Evině, završeno v budoáru s "orchidejí" prostopášných kratochvílí, iluzivní divou, milenkou "umění." Ornella Mutti v nedbalkách, prchlivá, svůdně zapírající, pomrkávající nevěstka tvarů sošky vysněné, bontonu citů hravých. Medailon vzestupů drahouška aristokratické smetánky, oběti zklamání Alaina Delona, hledajícího přízeň nápadníků v pařížských kavárničkách a bulvárech. Bilanční "vitrína" katarze obou filozofujících pánů jest slavností zármutku, na prahu odkryté touhy v mrákotách, inverzi bolesti, v lóži platonického osvobození z neúprosného konání. Zvučný epitaf ohlušující /p/oddanost reprezentantů pochyb. Jen blažená věčnost oprostí naše skutky a ideály. Prožité momentky, opotřebované vteřiny, propastná vznešenost opájená mýtem, tulícím se v honosnosti. Smiř se se svou posedlostí. Nebuď hostem sešlosti povrchní, nesnesitelné proměnlivosti a žárlivých pokynů, které zahubí tvou přecitlivělost. Tuš paní Swannové, pod paraplíčkem kráčí grácie nespoutaná, která své vítězství okusila a na odiv jej dává sebevědomou zdravicí. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (2)

  • O natočení filmové adaptace knihy Marcela Prousta snil slavný italský režisér Luchino Visconti. Nakonec ale k realizaci pod jeho vedením nedošlo. (Zdroj: Bernard Violet -Tajemný Delon). (vesper001)

Reklama

Reklama