Hillbilly Elegy
Režie:
Ron HowardScénář:
Vanessa TaylorKamera:
Maryse AlbertiHrají:
Amy Adams, Glenn Close, Gabriel Basso, Haley Bennett, Freida Pinto, Owen Asztalos, Sunny Mabrey, Bo Hopkins, Lucy Capri, William Mark McCullough (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Student práv z Yalu se vrací do rodného města v Appalačském pohoří, vzpomíná na minulost svojí rodiny a přemýšlí o vlastní budoucnosti. (Netflix)
Recenze (147)
Film jakoby nevěděl, čím chce být. Na jednu stranu se dokumentárně snaží zachytit úplně všechno, na druhou stranu jsou herecké výkony neautentické a dost toporné, omezené jen na pár výrazových prostředků. ()
Na to, že ide o výsostne americký, v podstate obyčajný príbeh o vidláckej, drogami a vzťahmi zničenej rodiny, ma to až nečakane ľahko bavilo. Pokiaľ sa toto slovo vôbec v súvislosti s touto nepríjemne pôsobiacou a nenalíčenou drámou dá použiť. Je pravda, že podobných námetov, i lepších, už bolo mnoho, aj to, že tu nie je veľmi s kým sympatizovať, no je to tak výborne zahrané, že aj tie, na prvý pohľad zvláštne postavy si nakoniec empatiu vyslúžia (najmä Glenn). Howarda radím medzi užšiu topku, čo ale neznamená, že nedokážem skritizovať ba aj každý jeho druhý/tretí film, ale pre ten jeho spôsob vedenia životopisných drám mám zrejme slabosť a vždy som k nim prívetivý. ()
Film, který ze mě vycucl všechnu energii..rodina je všechno! Nevím jestli bych k takové matce něco cítil.. takové dětství by mě asi poznamenalo doživotně. Film stojí na výkonu Adams a Close... hlavně u Adams se mi zdá, že si tyto postavy poslední dobou vychutnává. V Ostrých předmětech měla podobnou roli. Nesmím zapomenout na hudbu, která byla povedená. ()
Vážení kolegové, tento film jsem původně vůbec nechtěl vidět. Již předem avízovaná tématika amerického snu a drogové problematiky mě znechutila předem, neboť tato tématika je po vraždách druhá nejčastější americké kinematografie. Až přesvědčila mě až Glenn Closeová v roli babičky, která zde podle mého dostala životní roli a této příležitosti využila bezezbytku. Americký sen to byl - a navíc podle skutečného příběhu i postav- ale celý naruby. Je to pravdivá sonda do životů nejchudších obyvatel Júesej a velmi empaticky a emocionálně natočená. Po dlouhé době byl jsem mírně nadšen a filmově uspokojen. ()
Matka která je závislá na drogách a při tom vychovala syna a dceru, kteří museli sdílet útrapy spojené s tím svinstvem. Ovlivní to život všech zúčastněných v dobrém i špatném. Ponaučení z toho, co dokážou z lidské bytosti udělat drogy je rozhodně namístě. ()
Já nevím, co je teda point tohohle filmu. To, odkud pocházíme je naší součástí? No shit. Jinak mi to teda asi nic zásadního nepředalo a nejvíc mě iritovala ta sestra, co JDmu málem posrala celou budoucnost, když mu fňukala do telefonu aby přijel aby mu pak oznámila, že musí jít chystat party. Jakože pardon, ale já bych tohle svýmu bratrovi nikdy neudělala, kód kdybych věděla, že studuje na IVY league a snaží se dostat ze stínu naší minulosti, zatímco já bych někde skládala boty. Drogy jsou špatný, je těžký být chudej, když se budete snažit, tak to někam dotáhnete spíš, než když se snažit nebudete. Wow, fakt deep. Knížka je možná lepší. ()
Naštěstí už to klesá, ale 70% a někdo dokonce prý "jasný Oscar"? To jako za co? Za mizerný scénář a špatnou režii? Ta snaha o umění a o toho Oscara je tak otravná, že mě z toho rozbolela hlava. ()
Pripomenulo mi to moje detstvo ()
Fantastické výkony od Amy Adams a Glenn Close. Hergot, dejte jim už ty podělaný Oscary... Jinak velmi citlivé drama o tom, jak může být život docela emočně krutý vůči jednomu klukovi. ()
Velka slabota o nicom.Pardon,je to o sialenej americkej rodine ktora sa sprava totalne deprimujuco.Nedivim sa ze polovicka amikov potrebuje svojho psychoanalitika alebo psychiatra.Jedna hviezda za herecke vykony,inak ma ten film skor nasieral. ()
Cca podľa skutočnosti -náhľad do disfunkčnej rodiny kde sa každí snaží, no nejak to nejde. Bez obalu, pozlátka aj s dobým ale prevažne horším, až zlým. Pekne vyvážený Netflix film. Ak od toho nebude veľa čakať, aktuál hodnotenie 70% dáte cca aj vy. Fun faktor: 71%, príbeh + spracovanie 71%, ()
50 % ()
Jeden divnější než druhý. ()
Příběh o nasilí a drogové závislosti v rodině a jeho efektu na rodinu a okolí, kterému jsem v tomto filmu hercům moc nevěřil. Herecké výkony až na Mamaw(Glen Close) byly průměrné a některé pasáže až moc přetaženě dlouhé. Jsou i lepší filmy o této tématice. 2* ()
Amy Adams k nepoznání svým vzhledem, avšak bravurní hereckým výkonem v dramatu o rodinné "zátěži" předávané z generace na generaci... ()
Víte, děti může mít každý, protože proces plození je všem živočichům neuvěřitelně příjemný. Ale pouze živočišný druh člověk je v celkové sumě velmi problematický jako rodič, jenom část rodičů má talent své děti dobře vychovat a pak je část rodičů, které svým dětem připraví cestu temnotou, protože to jinak prostě neuměli. Zbývající většina je někde uprostřed bez talentu, ale bez tvrdých drog, jen s občasnými alkoholickými opicemi „na rodičovský třeštění hlavy po flámu ještě žádný dítě neumřelo“. Americká elegie není pouze americká, stačí si představit ubytovny v bývalých mega-průmyslových metropolích na severní Moravě nebo vybydlená sídliště v pohraničí nebo neudržované baráky v zapadákově v hlubokých končinách Vysočiny, kde buranství sídlilo od jakživa, což na vlastní kůži otestoval už chudý židovský mladík Leopold Hilsner. Film je syrový a divákovi zejména v poslední třetině mistrovsky zprostředkuje komplexní pohled na neuvěřitelně náročné životní úkoly a rozhodování, které netalentovaní rodiče svým dětem předkládají. Jako vynikající symbol se na scéně objevuje algebra a kvadratické rovnice. S nimi si neporadí každý žák, podobně jako s cestou temnými roklemi dětství. Obstojí jen někteří. ()
zííííííííííííív... To mě neosahalo - totiž, nedotklo se mně to. Nesáhlo si? Tak nějak zevnitř. Teda uvnitř! ()
Těm, co nechápou to nízké hodnocení jinde: bez ohledu na děj a kvalitu filmu to byl politicky motivovaný nálet od příznivců americké demokratické strany, nedávno se stal Vance senátorem USA za republikány. A po počátečním odsouzení se stal nakonec podporovatelem Trumpa. Pak asi pochopíte, že o film tu nešlo. ()
Tleskám. Krásná ukázka toho, jak se problémy nesou z generace na generaci a jak těžké je vykročit z tohoto bludného kruhu. Upřímné vyobrazení toho, jak jsme si svoje chyby schopni připustit až zpětně (babička) a snažíme se je napravit (výchova vnuka), toho, jak dědíme zacyklenost svých předků a přejímáme jejich styl života, i když ho nenávidíme (sestra a její životní příběh) a samotné trauma a vzpamatovávání se z něj (matka), které není lineární - jinými slovy neuzdravujeme se z něj tak, že je nám den ode dne lépe, ale v jistých vlnách, kdy nás propady mohou znovu stáhnout na dno. A v neposlední řadě příklad toho, že nejde udělat za minulostí tlustou čáru, ale musíme ji přijmout takovou, jaká je, a na ní stavět lepší a přívětivější budoucnost. PS: Dabing se tady opravdu nepovedl a filmu ubírá asi 50%, takže toto rozhodně jen v originále. ()
Související novinky
Nominace na Zlaté maliny 2021
41. ročník Zlatých malin, každoroční ocenění pro ty nejhorší a nejbizarnější filmy roku, se blíží a pořadatelé nyní oznámili své letošní nominace. Mezi těmi najdeme jak celoročně vysmívané filmy typu… (více)
Ron Howard a atentát na Castra
Režisér Ron Howard (Solo: Star Wars Story, Rivalové) si jako svůj příští projekt zvolil snímek The Fixer pro Paramount Pictures a Imagine Entertainment. Scénář k filmu napsal Tyler Hisel (seriál… (více)
SPOILERY! Pokud je původní předloha vyzněním stejná, jako film, jedná se o čisté vykořistění rodinných útrap a neštěstí skutečných lidí, ještě hůře, vlastní rodiny, k vytvoření báchorky o tom, jak je právě rodina důležitá. Její autor J. D. Vance, a hlavní postava filmu zároveň, je vyobrazen, jako kluk z chudé rodiny, který vyrůstal bez otcovské figury a s drogově závislou, hraničně násilnickou matkou, jehož nejzávažnější problém ve vyspělé společnosti je, že neví, jakou vidličku při luxusní večeři použít. Naše hlavní postava je tedy ničím nezkažené a neposkvrněné neviňátko bez jediné vady, stejně, jako jeho manželka, která ve světě filmu vlastní život nevede a je zde pouze jako podpora svého muže, pro kterého by se třeba přetrhla. Sebestřednosti, jakou hlavní postava vyznívá, nepomáhá, že je jedinou postavou, která si za film projde (přestože nuceným) vývojem. Tomu alespoň ve druhé půli filmu napomáhá jeho babička, avšak postava jeho matky zůstává po celé dvě hodiny beze změny a slouží pouze jako přítěž hlavní postavy a prostředek k tomu, aby film mohl ukázat, jaký hrdina je. Problém je v tom, že film si dává za úkol právě ukázat, že i někdo s takovou minulostí si může splnit americký sen, a dělá tak bez jakékoliv režijní jemnosti a scenáristického uvědomění. Například čtyři roky starý Moonlight, přestože jeho scénář obsahoval i další faktory, byl v tomto ohledu nesrovnatelně vyspělejší a představoval režijní směr, kterým se měl zpoza kamery vydat i Ron Howard. Scénář Americké elegie totiž nemá daleko ke cvičení na filmové škole, které i přes charakter dramatu právě nad psychologii postav a jejich uvěřitelnost staví témata, kterými se chce ohánět – pokud tě bude parta starších šikanovat, žádný strach, auto s celou rodinou už je na cestě, protože rodina drží pohromadě. Pokud při šťastné chvilce s matkou uděláš v obchodě nepořádek, můžeš se navážet do místního prodavače, který chce mít v obchodě uklizeno, protože jste rodina a na nikom jiném nezáleží. Pokud je problém s přijetím tvé matky do nemocnice, stačí vedoucí prokázat, že jde o tvou rodinu, a jak moc ti na ní záleží, protože pak je možné všechno. Film si dá záležet, aby ukázal, v jak nesnadné finanční situaci se náš hlavní hrdina nachází, kdy ke studiu na univerzitě má tři různé práce, aby se uživil. Když ale zaplatí v řádech tisíců dolarů za nemocniční pobyt své matky, která opět spadla do drogové závislosti, po hřejivé konverzaci přijme, že se rozhodla se závislostí vypořádat sama, a o utracených penězích už neuslyšíme. A to je jen zlomek scén, jejichž vyznění, vzhledem k příběhu, jaký film vypráví považuji za neodpustitelné a manipulativní. Což mě přivádí k hudbě, kterou jako takovou pokládám za jeden z kladů filmu, avšak její použití se nedá nazvat jinak, než právě manipulativní, a to přisuzuji hlavně režisérovi, který se onou hudbou snaží maskovat plochost a povrchnost postav a jejich interakcí. Jedinou skutečnou kvalitou filmu tak zůstávají herecké výkony Amy Adams a Glenn Close, které svým postavám vdechly život, až jsem měl chvílemi pocit, že sleduji upřímný film. () (méně) (více)