Reklama

Reklama

Věci života

  • Francie Les Choses de la vie (více)
Ukázka z filmu 1

Obsahy(1)

Psychologický snímek podle stejnojmenného románu Paula Guimarda zobrazuje tragickou, i když téměř každodenní událost dnešní doby: automobilovou nehodu. Zraněný, asi čtyřicetiletý úspěšný projektant Pierre Delhomeau se najednou vytrhuje ze svého dynamického životního koloběhu, zastavuje se a tváří v tvář smrti si konfrontuje své myšlenky, názory, vztahy k lidem, k životu i k sobě samému. Ve chvíli smrti mu náhle připadají dříve podstatné věci bezvýznamné, a naopak si uvědomuje šťastné chvíle, i když je dříve v důsledku stresu necítil. Tvůrci akcentují všednodennost příběhu, ale zároveň jej ozvláštňují promyšleným formálním ztvárněním. Havárie je rozfázovaná téměř do celé plochy filmu, útržky vzpomínek a představ hlavního hrdiny se prolínají s reálným časem. Snímek se dočkal amerického remaku pod názvem Křižovatka (1994, režie Mark Rydell). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Ukázka z filmu 1

Recenze (23)

zette 

všechny recenze uživatele

Vyborny namet a jeste lepsi zpracovani. Divak doslova umira s hlavnim hrdinou a postupne se louci se svymi nejblizsimi. Krome toho ma film vynikajici a bohuzel uz zapomenutou atmosferu. Francie plna Francouzu, cigareta v kazdem druhem zaberu, hezka auta a neuveritelne krasnou Romy Schneider. Filmu nejde nic vytknout. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Skutočná reklama na cigarety, ktorej by nestíhal ani DiCaprio, ktorý vo filmoch fajčil snáď aj pod kryhou Titanicu a to už nehovorím o Bartoškovi. Bývalý módny trend je tu naozaj cítiť a nosili sa aj chlpy na hrudi - aj tie tu uvidíme, našťastie nie u Romy Schneider. Film je však o inom. O tom, ako v posledných chvíľach prebehne pred očami celý život a zo spomienok sa aj tak na povrch najviac vynára láska. Tá je prítomná všade, počas celého života a aj v tragédii osudu. Niekto nazve film úžasný a krásny, ale mne prišiel jednoznačne smutný. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Věci života a smrti; k tomu druhému vede cesta mězi dvěma ženami. Nebo je tu jen jedna žena se dvěma tvářemi. Nebo je tu jedna tvář; muže, který je unaven vysvětlováním. Muže, který má při fatální smůle tolik štěstí, že neumře jako dobytek na jatkách (jako při většině smrtelných nehod, kdy strach je to poslední, co člověk zažije), ale může (má ještě čas) si popovídat se smrtí: o životě - a o smrti. To jsou věci života, ne smrti: "Proč přestala hrát hudba?" Hudebník usnul..." ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Ze všeho nejdříve bych chtěla poděkovat distributorovi, že zcela výjimečně film viděl. Bohužel se o to s námi chtěl podělit tak vehementně, že rovnou prozradil pointu. Stále více tíhnu k tomu, že by se autorům obsahů distributorů měly lámat hnáty, pokud to nepomůže, měli by být postaveni rovnou ke zdi. Ale k filmu. Sautet ze začátku své kariéry točil krimi v akčním hávu. Pak se názorově ustálil u dramat a tohle bylo první, které začalo sedmdesátá léta. A přerod z divokých rvaček a střílení ke komornímu dramatu zvládl na výbornou. Hlavního hrdinu nechal lehce tápat mezi dvěma ženami, jedna Schneider, druhá Massari. Pánové určitě pochopí, že to hlavní hrdina neměl snadné, když si musel vybrat. Vybral si a tím začíná i končí celý příběh. Sedmdesátá léta byla u Sauteta ve znamení Romy Schneider, proto doplním, že dle mého se jim nejvíce povedl Docela obyčejný příběh. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Podľa mňa sa zrovna v tomto ojedinelom prípade, jednalo nielen o mierne roztržitý, ale zároveň aj poriadne zadymený počin, aby som bol teda naprosto presným v samotných charakteristikách tohto filmu, keď vzápätí ihneď vysvetlím, čo mám tým vlastne na mysli: V prvej veci sa pomerne častejšie skákalo po časovej osi - sem a tam, čiže z aktuálnej prítomnosti ohľadom istej, zlomovej udalosti, ktorú v podstate sledujem už v úvodných záberoch, kde očividne došlo k nejakej určitej autonehode, ktorú ale nateraz nebudem bližšie charakterizovať, kto bol toho účastníkom, pričom od tohto kľúčového momentu, sa táto konkrétna situácia, akoby znovu vracala na začiatok, v danej retrospektíve, čo všetko jej skrátka ešte predtým predchádzalo, čiže by sa dalo povedať, že sa to bude okolo nej proste neustále krútiť, a to navrch i s množstvom spomienok naprieč celým týmto dianím. • V druhej veci som si rýchlo uvedomil, že predstaviteľ Pierreho Bérarda, t.j. Michel Piccoli, zrejme tie cigarety len tak chytro z ruky nespustí, tým pádom fajčil jednu od druhej, ako povedzme fabrický komín, až som mal miestami taký veľmi čudný pocit, že mi ten „fajčiarsky smrad”, skrz obrazovku, prelieza rovno až do obývačky, vôbec, väčšina postáv fajčili, ako Turci, čo by napokon predstavovalo neuveriteľnú, dymovú clonu! • No, súčasne sa jednalo o akýsi, módny trend, ktorý bol v tých časoch absolútnym štandardom, pritom v tejto možnosti ho bolo asi až príliš. • Ďalej k merítku veci. Nebudem popierať, že mi obidve eventuality nadmieru prekážali, predovšetkým, čo sa teda týka samotnej štruktúry tohto filmu, čo nielenže mňa ako diváka, čím ďalej, tým viac začínalo pomaličky otupovať, keďže som ani zvlášť nevedel, na ktorý časový úsek, sa mám začať viacej sústrediť, čo by som nakoniec okomentoval úplne prostými slovami: „Režisérovi sa forma totálne vymkla spod kontroly!?” • Našťastie to aspoň zachraňujú kvalitné, herecké výkony, keď hlavnej postave v podaní Michela Piccoliho, obstojne, i keď nie s dostatočným hereckým priestorom, zručne sekundovala postava Hélèny Haltigovej v podaní Romy Schneiderovej, ktorej dialógy som si rád vypočul v pôvodnom znení s jej typickým, rakúskym prízvukom, to sú plusové body - extra naviac. • Vskutku, mal som oveľa väčšie očakávania ohľadne Vecí života, ktoré na mňa pôsobili akosi neživotne. PS: Aspoňže filmová dĺžka bola celkom ideálna, lebo v opačnom prípade by som za pridanie ďalších minút, snáď automaticky strhával percentá, čo by som naozaj dosť nerád. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (16)

  • Romy Schneider pro tento film nahrála píseň Jeana-Loupa Dabadiera a Philippa Sarda "Věči života". (Rosalinda)
  • Ve filmu měla původně hrát i Annie Girardot. Nakonec svou účast na odmítla, čehož později dle vlastních slov velmi litovala. (Rosalinda)
  • Film byl natočen podle stejnojmenného románu Paula Guimarda z roku 1967, který byl vyhlášen nejlepším románem roku 1968. (Rosalinda)

Reklama

Reklama