Štamgast

Vlastně to není příběh, ale výseč z ležaté osmičky chlastem zvláčnělého barového aristokrata a padlé bohyně, podaná natolik zadíravě, že se zhruba v polovině může dostavit lehká nevolnost, provázená suchem v ústech a pachutí laciného truňku na jazyku, která vygraduje k nutkání použít sprchu, nebo alespoň deodorant a hned zítra si najít práci... jenže mezi spořádaným vzorkem populace a Henrym Chinaskim, který si dovede užít i těžkou kocovinu, je rozdíl v řádu světelných let a právě pohledem na život v sebedestruktivním uspokojení je tento snímek odlišný od svých, o vystřízlivění se snažících, kolegáčků. (30.04.2013)

Není násoska jako násoska. Chinaski je něco velmi extra a to, jak ho Rourke zahrál taky, protože ožrala je jedna věc a náhodou zrovna střízlivý notorik, je věc druhá. Jeho přístup k životu mě fascinuje: žádné nervy, že není na nájem, že nemá práci ("nedostalas práci? Tak pojď, oslavíme to"), že z něj cáká krev...... nepotřebuje k žítí dům - zlatou klec, hrabat pod sebe, píše si své povídky (".....někteří lidé nikdy nešílí, to musí být strašný život.....") a jediná starost je, aby měl na drink a když je s Wandou, tak ještě na drink pro ni.......má vlastně skvělý život a on to dobře ví........ Tleskám Henrymu, Mickeymu i Faye.......... (14.06.2005)

Bukowski tak trochu inak.. a predsa ten starý dobrý Bukowski. Rourke bol skvelý, Dunaway detto a nezamilovať si ich povalačské životy je hriech prvého kalibru. K dokonalosti ale snímku chýba ešte veľa. Dno mohlo byť hlbšie, pach spodiny intenzívnejší, "spisovateľské (umelecké) aktivity" prepracovanejšie a koniec koncov aj ona filozofia pana Chinaskiho nedosiahla zasluhovaného podania. Ale chuť na jednu cigaretu s whiskey som dostal, to hej. (25.07.2011)

Popravdě jsem trošku v rozpacích jak tento velice zvláštní film ohodnotit. Nevím, zda je tak jednoduché zaškatulkovat Henryho Chinaskiho pouze jako člověka, pro kterého je pití smyslem života a víc to neřeší. Podle mě je ta myšlenka daleko hlubší, než se může zdát. Každopádně Mickey Rourke mě zde přesvědčil o svém hereckém umu daleko více, než třeba ve Wrestlerovi, který také nebyl úplně špatný. Tady to byl však vyloženě herecký koncert. Co se týče Faye se vzhledem maminy od rodiny, tam to byl snad ještě brutálnější skok k něčemu, co se pro daný obličej zdá býti snad až nepředstavitelné. Od Bukowskiho jsem kdysi četl nějaké povídky, a popravdě je to až moc velká síla na mojí konzervativní duši. Proto jsem čekal, jak tady má přemoralizovanost dostane za vyučenou a nestalo se tak. I se vší tou hrubostí musím říci, že tu stojíme před velice zvláštním způsobem jemným a příjemným příběhem, který je však spíše epického charakteru. (13.01.2010)

Každý, komu učarovali Bukowskeho rabijátske texty, by mal byť spokojný. Zdanlivo bezvýchodiskové plácanie sa hlavných hrdinov má predsa len jasný cieľ: zoťať sa pod obraz. Ruku na srdce: kto z nás, sporiadaných občanov, má takto jasne a neochvejne nalinkované priority? Absenciu deja zachraňujú roztomilé herecké etudy, v ktorých má evidentne navrch Faye Dunaway: prepožičiavajúca svojmu looserstvu aristokracký pôvab ľadovej a predsa roztápajúcej sa sochy. Barfly je pomerne silný lomcovák, lenže ani poflámová opica s vami nevydrží mávať večne. P.S. Ak ste dávali pozor, v bare, v ktorom sa Henry zoznámil s Wendy, sa dvakrát mihne v zábere sám Charles Bukowski. Holt, štamgast! (09.05.2007)