Štamgast

Vlastně to není příběh, ale výseč z ležaté osmičky chlastem zvláčnělého barového aristokrata a padlé bohyně, podaná natolik zadíravě, že se zhruba v polovině může dostavit lehká nevolnost, provázená suchem v ústech a pachutí laciného truňku na jazyku, která vygraduje k nutkání použít sprchu, nebo alespoň deodorant a hned zítra si najít práci... jenže mezi spořádaným vzorkem populace a Henrym Chinaskim, který si dovede užít i těžkou kocovinu, je rozdíl v řádu světelných let a právě pohledem na život v sebedestruktivním uspokojení je tento snímek odlišný od svých, o vystřízlivění se snažících, kolegáčků. (30.04.2013)

Barfly připravil Chinaskiho o mnoho zloby, cynismu, šovinismu a animálního sexu. Z alkoholika, který nenávidí sám sebe snad ještě víc, než své okolí, se stal egomaniakální alkobaron s otravným akcentem, který si svou cestu dokáže obhájit (minimálně sám před sebou, dalšími alkoholiky a vlhnoucí high class fanynkou). Promluvy hlavních postav často působily dojmem, že tam jsou hlavně aby zazněly samy o sobě a do samotného proudu děje byly podivně, epizodicky, naskládány. Zkrátka "šustěly papírem". Henry pro mě v téhle adaptaci ani tak není prudce inteligentní, svobodomyslný svéráz s mocným charismatem, který odmítá frustrovanou a falešnou společnost, jako spíš prostým alkoholikem, který svůj talent propíjí pod mramor. Pro poetiku světa začouzených barů kouknu raději na Můj nejmilejší bar, když bude chuť na svět outsiderů, víc potěší Lebowski. (16.11.2014)

Není násoska jako násoska. Chinaski je něco velmi extra a to, jak ho Rourke zahrál taky, protože ožrala je jedna věc a náhodou zrovna střízlivý notorik, je věc druhá. Jeho přístup k životu mě fascinuje: žádné nervy, že není na nájem, že nemá práci ("nedostalas práci? Tak pojď, oslavíme to"), že z něj cáká krev...... nepotřebuje k žítí dům - zlatou klec, hrabat pod sebe, píše si své povídky (".....někteří lidé nikdy nešílí, to musí být strašný život.....") a jediná starost je, aby měl na drink a když je s Wandou, tak ještě na drink pro ni.......má vlastně skvělý život a on to dobře ví........ Tleskám Henrymu, Mickeymu i Faye.......... (14.06.2005)

Nevím, proč mě dříve byl Mickey Rourke nesympatickej, ale v tomhle snímku (podobně jako v Angel hearth) opět dokazuje, že je formát první třídy. Zahrál Charlese Bukowskiho naprosto dokonale, ta jeho chůze, pohyby, pohledy, mluvení - to je mistrovské herectví. A zdatně mu sekunduje i jeho filmová přítelkyně Faye Dunaway, která chlastá také první ligu. Do třetice nezapomenutelná role - barmana - Franka Stalloneho (který jakoby z oka vypadl svému bratru Sylvestrovi). Děj se motá kolem chlastu, barů, flákání, šoustání, mlácení a zase chlastání. Scénář napsal sám Charles Bukowski a víc nemá cenu o tomto snímku psát. Snad jen to, že jsem dostal sakramentskou chuť zajít někam do zaplivanýho baru, pořádně se nalít a pomlátit se s barmanem! :D (04.09.2016)

"Hey, drinks to all my friends! Nemám peníze. Nemám práci. Nemám zaplacený nájem. Hej, jsem zase v normálu. Hej, 4 whisky. Jak vysvětlíte svou současnou nezaměstnanost? Hej, každý nedostane práci. Koníčky žádné, víra žádná, vzdělání žádné. Dokonce tam, kde se vás ptali na pohlaví, jste vyplnil žádné. Dřinu - žádnou. Jo, můžete to připsat. Tak jak si dopadl s prací? No, ztvrdl mi z ní. A ztvrdlýho mě nechtěli využít." (23.06.2009)