Rozmarný duch

Tak si zase jednou připadám krajně protiproudně, ale přestože film není žádnou úžasnou záležitostí, bavil mě, po celou dobu mě nutil k úsměvu, a protože ho ostatní nemají moc rádi, lehce nadhodnotím. Pokud bylo na snímku něco opravdu dokonalé, bylo to obsazení. A nemyslím tím jen herce v centru dění; Edith v podání Aimee-Ffion Edwards byla perfektní a docela mě mrzí, že neměla víc prostoru. Potěšila mě vydařená retro atmosféra, všudypřítomné barvy a užil jsem si i vtipné dialogy. No, a nesmím zapomenout na Islu Fisher, kterou dokonale vystihly věty: "Dnes to bude krátké a vlídné. Jako moje žena." / Poučení (no, spíš úvaha): Jedná se o nevěru, když to muž provede s manželkou? Těžká filosofie. (31.05.2022)

Co se může stát, když si omylem vyvoláte ze záhrobí ducha zemřelé manželky ačkoliv už jste pět let ženatý? Dostanete se mezi mlýnské kameny excentrické americké múzy a usedlejší britské bohaté dcerunky, která by už ráda pro papá měla dopsaný ten scénář. Naštěstí to Dan Stevens umí hrát na obě strany a to docela pěknou chvíli. Takže je škoda, že ke konci se celá duchařina trochu utrhne ze řetězu a jak lehce začínala, tak těžkopádně doklopýtá do nevyhnutelného konce. (03.10.2021)

To snad jako ale vážně né. Já sice samozřejmě chápu, že filmový svět se nemůže skládat jen ze samé kvality, a že je občas potřeba i těch rozpustilejších, naivnějších a co nejjednodušších produktů, ale Rozmarný duch pro mě tu pomyslnou hranici únosnosti, co bych chtěl vnímat ještě jako přijatelnou rozvernou komedii, vážně překročil. Konkrétně třeba zápletka na mě působila strašně teatrálně a hloupě, celé je to takové banální, předvídatelné, vážně hodně nenápadité, dále postavy se tu vesměs chovají jako opravdový retardi, navíc mi žádná z nich nepřišla ani příliš sympatická a výrazná, a to i kvůli obsazení, které sice vesměs nabízí známá, a v podstatě i ověřená jména, ale všichni tu za mně přehrávali jako smyslů zbavení, nehledě na to, že konkrétně Dan Stevens se mi do té role pak vůbec nehodil. Jinak mě vůbec neoslovil ani nabízený humor, který se snažil působit rádoby ztřeštěným dojmem, ale pravdou je, že za celou dobu jsem u toho ani jednou nehnul ani koutky úst, natož abych se snad od srdce zasmál, prostě zde nabízená vtipnost mě naprosto minula, a nejen že si ji dovolím označit za nefunkční, já jí dokonce označím za až trapnou. Rozmarný duch mě tak zkrátka v žádném z ohledů opravdu nezaujal, je to zcela nefunkční taškařice, která má k nějaké zábavnosti sakra daleko. (16.04.2023)

Divadelní adaptace mám rád a ty britské obvzlášť, proto jsem poměrně zklamaný. Rozmarný duch je i přes ten atraktivní námět, až překvapivě nezáživný. S výjimkou několika dialogů...typických právě pro divadlo, není co vyzdvihnout. Mezi divadelním a filmovým herectvím je velký rozdíl, ale Hall se (nejspíš vědomě) rozhodl, že bude tento fakt ignorovat. Stevens a Fisherová ztělesňují své postavy na hraně afektu, což by bylo na jevišti v pořádku, ale ve filmu to skřípe. Možná by aspoň tam lépe vyzněly dialogy, kdy Charles mluví ke své ženě/duchovi, přičemž to na sebe vztahují postavy, které ji nevidí. Ovšem v tomto podání, to občas působilo velmi lacině. Když připočtu i nedopečený závěr, který v sobě nenese ani špetku vtipu, resp. je to velmi slabé vyvrcholení, tak se tomu nízkému hodnocení nedivím. Kdybych to viděl v kině, byl bych drsnější a dal o hvězdu méně. PS: český dabing tomu vůbec nepomohl. (17.04.2022)

Film ze 40.let neznám, ale dokážu si představit, že Hallova verze se od něj liší snad jen tím, že je barevná. Na jednu stranu je to fajn, protože dobová atmosféra je hmatatelná a příjemná. Na tu druhou je tu neoddiskutovatelný fakt, že v dnešní době nemá podobný rukopis kýžený efekt. Body navíc tu jsou za obsazení, které bylo trefené naprosto přesně. 65% (16.04.2021)