Režie:
Kacuhiro ÓtomoScénář:
Kacuhiro ÓtomoKamera:
Katsuji MisawaHudba:
Šódži JamaširoHrají:
Mami Kojama, Micuo Iwata, Nozomu Sasaki, Teššó Genda, Hiroši Ótake, Issei Futamata, Takeši Kusao, Taró Arakawa, Juriko Fučizaki, Jósuke Akimoto (více)Obsahy(2)
Tokio, červenec 1988. Extra Senzorické Pozorování - místo tajných vládních experimentů, které připravuje aktivizaci atomové bomby, která zapříčiní rozpoutání třetí světové války. 31 let po této katastrofě je svět sice rekonstruovaný, ale krajně nestabilní, jelikož pokračují psychické experimenty: Tokio se změnilo na obrovský megapolis Neo-Tokio. Zde působí i motocyklový gang, vedený Kanedem. Jeden z jeho členů Tetsuo je unesen organizací ESP, která ho zařadí do armády. Kaneda hledá zmizelého přítele. Jeho odysea mu umožní kontakt nejen s revolucionáři a tajnou policií, ale i primárním tajemstvím všeho, zvaným Akira... (Intersonic)
(více)Recenze (319)
DOKONALÉ! Čekal jsem další kvalitní anime s infantilními vedlejšími postavami a trochu toho přehánění... Ale animace je tak úžasná - je pestrá, barevná a vykresluje vše do posledních detailů. Neo-Tokyo je futuristická změť kabelů, která už pomalu žije vlastním životem. Gigantické věžáky plné lidí, kteří nesnáší systém a bojují proti němu. Mezi tím se proplétají motorkářské gangy za doprovodu tak prapodivné, ale zajímavé hudby. Ohromilo mě dospělé chování bez typických infantilních vedlejších postav či hloupoučkých hlavních hrdinů. Finále je megalomanské, nechutné, mutující a bující. Zápletka o praenergii, která dovolila vývoj člověka v něco jiného. Snad gen, snad skrytá energie nebo jen pomyšlení. Nevím, ale závěr je skvělý, geniální, nejasný, smutný, šílený, jiný, vzdálený, nebezpečný, krvavý, nevinný v počátcích. Zajímavá myšlenka a záhadné finále mi dokázalo, že anime lze brát také velmi smrtelně vážně. ()
Co se japonských omalovánek týká, tak jsem teprve začátečník. Pár Mijazakiho pohádek, dva díly Ghost in the Shell, Vampire Hunter D... . Akira je podle některých srovnatelně kultovní, jako Ghost. A je pravda, že v rámci žánru sci-fi a akční, jde o velmi osobitý výtvor, který se vymyká všemu, co jsem viděl. A to jsem velký scifík. Originalitou se blíží příběh Mijazakiho fantazii, střih, hudba a režie je sice úplně jiná než u Ghost, ale je stejně kvalitní, atmosféru to má parádní...těžko něco vytýkat. A přesto mě Akira neoslovil tak, jako se to povedlo jiným anime. Nemyslím, že si ho ještě někdy pustím. Že se divák hodí od první minuty do příběhu, který je už rozběhnutý a nějakou dobu neví která bije...to je fajn, to mi nevadilo. Že jsou ústřední hrdinové výrostci, kteří mi nejsou moc sympatičtí a neustále ječí...proč ne. Ale už půl hodiny před koncem, mi to přišlo dlouhé. A to podotýkám, že jsem se nenudil. Prostě jsem už byl netrpělivý, jak to tedy dopadne. Jsem si vědom toho, že jde o velmi kvalitní věc, která si zaslouží 5*, ale čiste subjektivně...dám o půlhvězdu míň, ()
Akira, film, ktorý som si pozrel asi po poldruha roku odkedy som si ho zohnal - musím sa však priznať, že ani veľmi neľutujem, že som si ho nepozrel skôr. Prvých 15 minút som bol dezorientovaný, potom som sa asi tak 70 minút nudil, nasledovalo 10 minút úžasu a opäť nuda. Film je bezpochyby monumentálny a v inej forme ako v anime by ani nemohol byť realizovaný, tiež stojí za pozornosť, že ani náhodou by som netipoval, že ide o 20 rokov starý snímok; ale ani jedna z týchto vecí nezachraňuje zbytočne naťahované objasňovanie príbehu a tých zopár trojsekundových explózií sa uprostred nudy úplne stráca a výnimočnosť akčných scén vynikne jedine vo finále (ktoré je ale tiež v polovici zbrzdené prestávkou). Mám taký pocit, že Akira by mala mať nejaký kultový status, ale ak je to pravda, tak to akosi nechápem... ()
Japonská anime scéna není pouze mistr Mijazaki, ale i spousta dalších autorů a zrovna Akira od Kacuhira Ótoma je také vysoce ceněna. Takže má očekávání byla celkem vysoká a opět jsem byl klamán stejně jako u Papriky. Žadný další japonský tvůrce mě nedokázal tak nadchnout jako Mijazaki. Nějak nedokáži proniknout do tajů anime a asi i japonské nátury. Sice je to opět strašlivě odvážné a barevné. Spousta nápadů a věcí, které by vás asi nikdy ani nenapadly. Ale mě to prostě nebavilo. ()
Ta doba, kdy jsem kratce po revoluci hltal jeste tehdy v Ruske knize polsky psane akcni komiksy uz je davno pryc... Obsahove me miji i Akira. Pri sledovani ale stale v sobe citim toho maleho kluka... Zpracovani, atmosfera a animace predevsim, je proste genialni... ()
Bylo to tak na půl cesty mezi dobrou detektivkou Ghost in the Shell a psychedelickou debilitou Perfect Blue, takže dohromady tak akorát ten průměr. Pozitivní fakt je, že se to nepochybně stalo vzorem třeba pro skvělou Kroniku. 55% ()
Nakladatelsví Crew se podařil nedávno husarský kousek a dovydalo všech 6 dílů komiksové manga předlohy, kterou jsem před filmem poctivě přelouskal. Pro mě je překvapivé, jak moc se filmová adaptace rozchází - což je někdy zajímavé, někdy méně, respektive v něčem se mi více líbil komiks, v něčem film. Některým důležitým postavám je přiřknuta naprosto sporadická a epizodní funkce (pan Nezu, paní Miyako), kterých bych si bez mangy snad ani nevšiml. Dokonce je to skoro "Akira bez Akiry"! Dechberoucí vizuál, který se narodil ve stejném roce jako já, však zůstává; ona animace snad vůbec nezestárla. Počátky japonského kyberpunku v celé své kráse. ()
A takhle to bude, kotatka... nejuchvatnejsi apokalypsa (a pritom s nejvetsima nadejema do budoucna) v dejinach filmu :o) ()
Výborné. První celovečerní anime, které jsem viděl a musím říct, že smekám. Ano, dalo by se najít pár chybiček, např. celkem pomalý rozjezd, ale ten je důležitý pro postavy a jejich rozlišení, což mi vůbec nedělalo potíže. Příběh je naprosto propracovaný, hodně mi připomínal mou oblíbenou videoherní serii Final Fantasy. A hlavně vynikající závěr. Ano, není dobré pohrávat si se silou, která nás přasahuje a kterou nejsme schopni pochopit. ()
Zbesilá cesta Neo-Tokyom plná filozofie, deštrukcii, množstva postáv a hudby presahujúcej komfortnú zónu k posluchu. Akira je obrovský guláš zvratov a myšlienok ktoré som síce úplne nepochopil ale sakra, žral som to od začiatku do konca. Moje prvé anime čo som videl v kine (Cinema City obnovená premiéra) a pocitivo jeden z naj zážitkov roka. Tempo reálne spomalí až v závere (aj to iba na chvíľu) a pri každom prechode scény na inú lokalitu sa furt niečo deje. Deprimujúci obraz distopickej spoločnosti vystihnutý na jednotku, vizual ide bomby a nebojim sa film označiť ako dielo s presahom ktoré núti diváka rozmýšľať aj po záverečných titulkoch. Vlastne celý ukončujúci part bol silný abstraktný úlet. Kultový status zaslúžený. ()
První pokus: Nevstřebal jsem. Druhý nebude. ()
Nejvíc mě dostaly závěrečné sondy do vzpomínek. Ta síla, i když opředená notnou dávkou tajemna, je zatraceně reálná, to Japonci moc dobře vědí. ()
"Akira" začíná jako válka motorkářských gangů v Tokiu budoucnosti, poznamenaném třetí světovou válkou, zmítaném vleklými nepokoji a zatíženém vysokou kriminalitou - což jsou průvodní jevy každé krize. Končí jako impozantní apokalypsa - neboť člověk opět (jak jinak) nedomýšlí možné důsledky svých experimentů, ve jménu vědy si bezohledně zahrává se životy nevinných a jejich prostřednictvím probouzí síly, které nemá až tak úplně pod kontrolou. Příběh není jen ohromující akční podívanou, má mnoho vrstev a nabízí spoustu otázek, z nichž pouze některé jsou ve finále zodpovězeny. Ale není od věci, když dobrý příběh nevydá všechna svá tajemství. ()
Na Akiru jsem slyšel víceméně samou chválu, takže mě překvapilo, když jsem zjistil, že z mého pohledu je jednoduše řečeno slátanina. Kdybych měl začít klady tak pochválím atmosféru rozkládajícího se Tokya. A tím s klady končím. Hlavní postavy pro mě jsou naprosto nezajímavé a nevytvořil jsem si k nim žádný vztah. Po celý film mi tedy byly naprosto lhostejné. To by ještě mohl zachránit pořádný příběh. Ten si hraje na strašně inteligentní a že skrz něj pochopíme podstatu vesmíru (nebo co to sakra mělo být), jenže na diváky neustále jen háže samé absurdity, kterým jsem se vysmíval i já (a to jsem v tomhle ohledu schopný zkusnout leccos), jenže žádnou z nich nevysvětlí a ve výsledku na mě směšně působil celý film (ty stoletě vypadající levitující děcka ještě chvíli rozdýchávat budu). Navíc co se týče vizuálu a audiovizuálu... Animace je co se týče postav vyloženě hnusná a celé okolí vypadá prostě sterilně. Hudba je v lepším případě nepovedená, v horších případech jsem se jí taky smál. Takže genialita tohoto díla asi jde úplně mimo mě. ()
Requiem za mrtvého motorkáře. Japonce ty poslední milisekundy v lidské mysli před smrtí fascinují a dokáží podat ten závěrečný střet jednotlivých složek duše před konečnou (?) destrukcí opravdu ve velkolepém stylu. Zde se jde až za hranu exprese, přičemž deprese a zmar stříká z každého políčka filmu. Akira má být katarze, snad... ()
Kultovní anime, které je adaptací části stejně kultovní mangy, je komplexním příběhem protknutým filozofickými myšlenkami i náboženským podobenstvím. Akira je tak složitá, že se přímo dožaduje více než jednoho shlédnutí. Možná proto zůstává i po více než dvaceti letech špičkou mezi animovanými filmy pro dospělé. 9/10 ()
Přiznám se, ke konci jsem to už vážně nepobíral, ale dávám to za vinu anglickým titulkům :) Jinak je to ale šílený hardcore, jak animačně, tak příběhově. Po třech letech: Supersugestivní megapsycho, začátek sice velice vláčný, ale ten konec dodnes nikdo nepřekonal. Jestli vznikne hraná verze, bude se muset setsakra snažit, aby to bylo aspoň zpoloviny tak brutální. ()
Šialenstvo. Som z toho mimo a vôbec neviem čo som to vlastne pozeral, ale dopozeral som to a som v šoku, hlavne z toho konca. ()
Tí Japonci sú naozaj šialenci. Podivnosť najhrubšieho zrna. 60% ()
Je málo věcí, které tomu musím vytknout. Za prvé ta přehnaná japonská afektovanost (pokud jsem to slovo použil správně) - asi každej tuší, co tím myslím - takové to japonské uóóóó yoširotoširó-kun-datai - oni prostě neumí mluvit normálně. Prostě typické asiatské hraní. Ta druhá věc je animace, ale chápu dobu, ve které to vzniklo a že tehdy by si nikdo ani nepomyslel na to ji kritizovat. Ale nemyslím tím veškerou animaci, spíš jen ty lidské postavy - ten zbytek je dost famózní, ať už jde o akci, ničení, monstrozity, sny a různé nadpřirozeno - tady musím smeknout. A smekám i nad zbytkem celého filmu. Ať už jde o extrémně originální děj, který snad nemůže nikdo tak úplně opravdu chápat (já to totiž vlastně nepochopil... což není žádnej mínus). Ať už jde o soundtrack, kterej doslova miluju - je tak "jinej", než všechny ostatní, že se nedá s ničím zaměnit. Parádně podtrhuje sci-fi atmosféru a přitom zas tak sci-fi nezní. Zní prostě... jinak. Parádně. A pak musím velmi velmi pochválit, že se tvůrci nebáli i nahoty a nepřeberného množství smrtí v nejrůznějším, často těžce brutálním podání. Celé to má super atmosféru a budoucnost je do detailu promyšlená - ať už jde o motorkářské gangy, náboženské fanatiky, revoluci a její potlačování bezpečnostními složkami, šílené vědce a nevysvětlitelné schopnosti jakýchsi gerontních dětí. Jo, ještě mi teda neseděla jedna věc - že jestli jsem to dobře pochopil, tak Kanedo a Tetsuo byli vlastně pubertální školáci, takže se nedalo moc věřit tomu, že dělali, co dělali. Ale jinak je to prostě parádní. ()
Reklama