Přeběhlík

Autor predlohy Siegfried Lenz bol členom NSDAP, dezertér Kriegsmarine a internovaný v US zajateckom tábore. To vyšlo najavo až v roku 2007. Ale už v roku 1951 si začal sypať popol na hlavu a napísal tento paškvil. Knihu vydali až po jeho smrti. Keby som nevedel že film je z roku 2020 zaradil by som viac ako polovicu filmu do propagandy Honekerovej DDR. V druhej časti sa zameriame na zločiny ČA strieľajúcich nemeckých vojakov a poľských partizánov, ak sa podarí aj členov NSDAP. Nechýba ani nástup STASI vyškolených sovietskymi súdruhmi z NKVD. A happy end nakoniec. Rok 1959, hospodársky zázrak BRD, nový domček, VW Chrobák pred garážou, TV , šampanské a šťastná manželka a detičky. Čo iné si môže ešte dvojnásoný prebehlík Proska želať? No predsa opustiť toto všetko a prebehnúť tretí krát, teraz k Polke Wande. Film o zrade, bezcharakternosti a ďalší make up histórie tentokrát v nemeckej réžii. (17.09.2020)

Jedná se o válečné drama, ve kterém se sice nebojuje až krev stydne v žilách, přesto o válce vypovídá mnohé. A trochu té romantiky spojenou s krásnou hudbou filmu určitě nezazlívám. Kdy jindy potkat osudovou lásku, než ve vyhrocené době, v níž jde člověku o život. První díl je poutavější a napínavější než druhý, nicméně celkově mě příběh o německém dezertérovi do řad Rudé armády zaujal natolik, že si ho budu ještě dlouho pamatovat. (80%) (06.06.2021)

Námět je perfektní a vlastně i samotná příběhová osa není špatná, ale z mého pohledu tu silně překáží ta romantická linka. Ne snad že by tu byla úplně navíc, ale přijde, že je tu ústředním motivem a víceméně všechno se kolem ní točí. A to je podle mě chyba. Pro mě měl být tenhle film primárně o vnitřním boji vojáka, který se rozhodne spolupracovat s nepřítelem s vidinou toho, že své zemi pomůže, ale jen proto, aby zjistil, že se jen odrazil ode zdi ke zdi. Ono to tady sice je, ale připadalo mi, že se to odehrává ve stínu osudové lásky. A to mi moc nesedlo. Není to úplně zlé, ale od Němců jsem zvyklý na jiný kalibr. 55% (28.09.2020)

Německý televizní válečný/poválečný film o dezertérovi, který se zamiluje do polské partizánky a nakonec přejde na ruskou stranu. na jednu stranu je to hrozně naivní jak z pera Pilcherové a vůbec ta romance je naprosto neuvěřitelná, ale na druhou stranu je to tématem zajímavé a ojedinělé, relativně výpravné s pěkným vizuálem a celkem dobře se na to koukalo. Víc hvězd nedám i za ten urychlený konec. (14.10.2020)

Film je natočený podľa rovnomenného románu nemeckého spisovateľa Siegfrieda Lenza, ktorý ho napísal v roku 1951 a keďže obsahuje proti nacistické myšlienky, rukopis zmizne v pivnici na dlhých 65 rokov. Až v roku 2016 je preložený do 14 jazykov a následne v roku 2020 aj sfilmovaný. Je to príbeh vojaka wehrmachtu Waltra Prosky, ktorý na konci 2. svetovej vojny v oblasti bývalého východného Pruska dezertoval k Červenej armáde. A táto udalosť bola pre Nemcov v dobe studenej vojny neprijateľná. Film mi podsúva dôležité posolstvo o svedomí a vine. Ide o výborný film, ktorý hovorí o hrôzach vojny ale aj o jedincoch, ktorý sa na nich podieľajú. Reflektuje otázky zodpovednosti, morálky, vojenskej a občianskej cti, bez pátosu zasahuje aj do otázok vlastenectva a nemeckého nacionalizmu a spochybňuje vedomie povinnosti a poslušnosti. Film nám otvára tému dezercie v Nemecku v dobe druhej svetovej vojny, ktoré do osemdesiatych rokoch bolo úplne tabuizované. Počas druhej svetovej vojny dezertovalo z nemeckej armády viac ako 100 000 nemeckých vojakov. Spravodlivosť ozbrojených síl nám predstavovalo 1200 bojových sudov s 3000 sudcami, ktorí postupovali voči dezertérom nemilosrdne a 22 750 vojakov bolo odsúdených na smrť. Wehrmacht, SS ale aj civilné obyvateľstvo robilo hon na dezertérov v dobe vojny, ale desiatky trestov smrti za dezerciu bolo vykonaných aj po vojne. Podľa dochovaných archívnych dokladov bolo za posledné týždne vojny zastrelených viac ako 8000 nemeckých vojakov dezertérov. Odporúčam filmy Boh je s nami (Gott mit uns),1970 a Kapitán 2017. (08.09.2020)