Blaník

Hra, kterou bych v kontextu ostatních kusů z DJC řadil někam doprostřed. Jak v semináři, tak ve hře se najdou nějaká hluchá místečka, ale výsledný dojem to nemůže pokazit, protože na co autorské duo sáhne, to v téměř sto procentech případů dovede k dokonalosti. Už jen za dotazník na název Blaník, maňáskovou scénku nebo souboj s meči by si to zasloužilo plný počet, ale od Cimrmanů znám i lepší kousky. Moje nejoblíbenější hláška: "Pardon, ono je to plné." (19.10.2011)

Jedna z trochu slabších her DJC, která obsahuje humor hlavně v semináři (až na úvodní přednášku Pavla Vondrušky). Samotná hra už tolik vtipná není (většinou spíše narážky na historické události či pasivitu vedení blanického vojska), ale stejně se dá pořád označit za zábavnou. "Položil si také otázku, proč se naši předkové zbavovali nepohodlných činitelů raději oknem než dveřmi. Podle něho tu zřejmě zapůsobila letitá zkušenost pregnantně vyjádřená příslovím:Vyhodíš-li ho dveřmi, vrátí se ti oknem. Obrácenným postupem tedy defenestrací se nebezpečí návratu do funkce minimalizuje." /// "Kdo věří, že vojsko dříme v tomto vršku, tomu je třeba rozbít...jeho bludné představy." - "Ňák se ti to nerýmuje." (26.07.2011)

Nostalgicky jsem ovlivněn, protože tohle je jediná Cimrmanů hra, kterou jsem viděl naživo, ale i kdybych neviděl, hodnotil bych stejně. Je to prostě bomba. Už ten začátek, kdy nám zarecitují báseň jak hlasem Jaroslava Vojty, což je jeden z nejvtipnějších českých hlasů/přízvuků: "Ruce pryč, cizáku, zde domov tvůj není, z hory se ozývá zlověstné dunění." Chláma. Všichni jsou velmi vtipní. Za hry i za semináře. Není co dodat. (28.01.2020)

Hodně věcí odpovídá začátku devadesátých let a náhle možnosti od plic se vyjádřit k zakázaným tématům socialismu. Bohužel tyhle věci dost zestárly. Naopak fóry s jezinkami, souboj na meče a spousta dalšího funguje pořád stejně dobře. V porovnání třeba se Severním pólem je to slabší, ale pořád jsou to Cimrmani. (08.04.2020)

Zábavné dílo z dílny velilána Járy Cimrmana. Seminář představuje Cimrmana v oblasti historie. Jeho nesouhlasem se špatně zvolenými historickými daty, či jeho vědeckými úvahami o defenestracích. A nemůže chybět ani ukázka z jeho historického díla Blaník, původně určené pro loutková divadla. Takže tu máme i ukázku loutkařství s názvem Nevěřící Vlasák. Samotná hra nám pak dává najevo, že sice v Blaníků jsou ukryti spící rytíři, kteří jsou schopni vyrazit na pomoc českému národu, ale vyrazí jen tehdy,kdy bude národu nejhůře. takže vždy může být hůře. Hra nám zábavně ukazuje nespokojeného Veverku z Bitýšky (dobrý Ladislav Smoljak), který je se svým lipanským husitským jezdectvem vždy připraven vyrazit na pomoc, ale nikdy mu není dopřáno sluchu. A i když svévolně opustí horu, neslavně se vrací zpět. Smil Flek z Nohavic (dobrý Jan Kašpar) je poťochle ironický zapisovatel. Politická mrtvola Hynek z Michle (dobrý Jaroslav Weigel) je přednostou a přímým podřízeným svatého Václava, rozhodně se neukvapuje a nevyjíždí jen tak. Dále je tu učitel Josef Bohuslav Chvojka (Pavel Vondruška), který náhodou se dostává do jeskyně a marně přemlouvá rytíře k výjezdu v bouřlivém roce 1848. Dále vyzvědač Šlupka (Genadij Rumlena), který přináší novinky z venčí a Jeskyňka (Robert Bárta), která v hoře uspokujeje mužský chtíč. A tak národe, nespoléhej se na mýtus, ale jen sám na sebe! Bohužel. Inscenace je z roku 1997. (03.11.2010)