Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(více)

Recenze (71)

Ollie235 

všechny recenze uživatele

Abych řekl pravdu, čekal jsem něco jiného. Kombinace Kafkova života s jeho příběhy měla rozhodně velký potenciál, ale zpracování se příliš nevyvedlo. Především mi chyběla ponurá, až zoufalá kafkovská atmosféra, která by se do prostředí černobílé Prahy tak zatraceně hodila. Soderbergh si tímto tedy u mě kladné body nezískal. Škoda. ()

Pejpr 

všechny recenze uživatele

Přesně takhle má vypadat adaptace na knihu, kterou nelze zfilmovat. Soderbergh šel vlastní cestou a s divákem se vůbec nepáře. Posadí vás před hotovu věc a vy musíte přemýšlet, chytat se nepatrných náznaků a vlastních postřehů. Z počátku totiž není vůbec jisté, jestli jde vůbec o Franze Kafku, a jestli ano, je to jeho biografie? A co ten zámek? Je to TEN Kafkův zámek? A jestli ano, jak to, že ve své vlastné knize hraje autor? Spousta otázek a ne na všechny naleznete odpověď....Přesně takový styl má Kafka! ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Dám si do třetice o tomto víkendu film týkající se Franze Kafky, říkal jsem si dnes při výběru tohoto filmu. Mé dojmy po jeho vzhlédnutí jsou však poněkud rozporuplné. Na jednu stranu nelze opomenout skvěle ponurou atmosféru Prahy na počátku 20. století, přičemž za to může nejen (po většinou) černobílý vizuál, ale i některé výborné kamerové záběry (např. záběr ze spodu na Hradčany/Pražský hrad). Za určitý problém filmu však považuji fakt, že film se na začátku tváří jako realistické drama s Franzem Kafkou coby hlavním aktérem děje, ale ve skutečnosti je to spíše jakási mysteriózní krimi a posléze dokonce i science-fiction.  S reáliemi Prahy z počátků první republiky to přitom nemá zhola nic společného. Tedy  s výjimkou obrazu T.G: Masaryka visícího na zdi úřadu. A s reálným Kafkou pak vedle jeho skutečné úřednické práce v pojišťovně už jen pár drobnosti (např. krev na jeho kapesníku po dávivém kašlání nebo zmínka spisovatele před přáteli o jeho úvaze napsat knihu s tématem proměny člověka ve hmyz). A samozřejmě se zde pak ještě můžeme setkat s určitým motivickým odkazem na jeho román Zámek (a možná částečně i Proces). Co mi taky trochu vadilo, byl hudební podmaz v podobě cimbálové hudby, kdy jsem si říkal, že si autoři filmu asi spletli Prahu s Budapeští.  Ve výsledku ale  už jen za tu ponurou atmosféru i vcelku napínavý děj dávám tři hvězdičky ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Precizně natočený film, který tak trochu je a zároveň tak trochu není Kafka. Celé je to nejsilnější ve vykreslování kafkovské atmosféry, absurdity a sugestivního pocitu jedince ve víru událostí které není schopen uchopit a pochopit. Slabší (ikdyž sympaticky odvážné)je to v místech kde příběh staví spíše na filmařské interpretaci Kafky a kde se snaží(možná až příliš názorně a fantaskně)poodkrýt co se skrývá za Kafkou(za jeho dílem).... Jinak-perfektní hudba, perfektní Irons, perfektní kamera, perfektní stylizace... Filmařská lahůdka. ()

Ducharme 

všechny recenze uživatele

Natočit film o známém spisovateli, nazvat ho jeho jménem, jeho jméno v něm navíc asi tisíckrát zmínit, zakomponovat do něj narážky na nejznámější díla a zároveň jej zbavit veškeré autorovy jedinečné osobitosti, to je opravdu umění. Kafka přestal být Kafkou ve chvíli, kdy Soderbergh zaměnil tajemné absurdno za přihlouplou grotesknost, která v případě narážky na dva pomocníky ze Zámku přerůstá v nesnesitelnou stupiditu. Kafka přestal být Kafkou, když se z něj stal neohrožený hrdina, odvážně pátrající na vlastní pěst. Kafka přestal být Kafkou poté, co jej tak špatně pochopil a uchopil anglofon Jeremy Irons. A co hlavně, Kafka přestal být Kafkou hned poté, co jeho noha fyzicky pocítila podlahu Zámku. Nepochopen, znásilněn, dezinterpretován, odkopnut. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (4)

  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)
  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)
  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)

Reklama

Reklama