Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Román Doktor Živago vynesl svému autorovi Borisi Pasternakovi Nobelovu cenu za literaturu (1958), ale i takový odpor sovětského režimu, že tvůrce toto ocenění raději odmítl. Velkolepá freska zachycuje nejdramatičtější období novodobých dějin Ruska, první polovinu dvacátého století, tedy především první světovou válku a bolševickou revoluci. V těchto těžkých a krvavých časech hledá svou cestu životem titulní hrdina, lékař s duší básníka Jurij Živago. Nezajímá ho politka, pouze lidská individualita. Je povolán k tomu, aby pomáhal raněným a trpícím. Svým profesním posláním si je jistý, avšak o to méně má jasno v citech k ženám. Zatímco k sestřenici Toně jej poutá manželský slib, stvrzený dítětem, ke křehké dívce Laře jej přitahuje porozumění a milostná touha. Jeho cestu navíc kříží všeho schopný právník Viktor Komarovskij, Lařin bývalý milenec, jenž je schopen přežít za každého režimu a jenž se nemíní Lary vzdát... Dvoudílný britsko-americký snímek je již druhou adaptací Pasternakovy předlohy. Poprvé ji zfilmoval režisér David Lean s Omarem Sharifem, Julií Christieovou, Geraldine Chaplinovou a Rodem Steigerem v hlavních rolích. Ve verzi italského režiséra Giacoma Campiottiho uvidíme Hanse Mathesona, Keiru Knightleyovou, Alexandru Marii Laraovou a vynikajícího Sama Neilla. Snímek vznikl v českých (pražských) a slovenských lokalitách. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (87)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Bez důkladné znalosti literární předlohy - poprvé byla u nás vydána na Slovensku r. 1967 z podnětu legendárního slovenského básníka a politika Laca Novomeského - je kvalitu díla těžké plně docenit. Bez ohledu na to lze i tak říci, že tento koprodukční projekt, v němž se Olomouc stala Moskvou, dosáhl nadprůměrné úrovně a jen dílčí přeryvy ve scénáři (např. pojetí a úroveň komponování vývoje postav v prvním díle) brání podle mého názoru tomu, aby tato kvalita mohla být považována za vrcholnou. Keira Knightleyová - v době natáčení jí ještě nebylo dvacet let - i Hans Matheson předvedli v titulních úlohách až překvapivě vyzrálé umělecké výkony a pod standard nešli ani ostatní herci. V třetí výrazné úloze jim víc než zdatně sekunduje německá herečka Alexandra Mara Laraová; její Toňa je nádherným ženským rusky nadčasovým typem, který kdysi svou Taťánou založil Puškin. Oproti hollywoodským adaptacím zejména padesátých let vyniklo postižení ruského prostředí jak carské, tak bolševické doby i šílenství občanské války. Oba - Jurij Živago i Laura-Lara - patří k pravici, z obou tryská jejich občanskost a liberálnost, šlechtěné tradičním sociálním cítěním, oba jsou příliš nemasoví a netuctoví; nemohou nebýt perzekvováni zprvu leninským a pak stalinským komunismem. Jak jejich odjezdy z Moskvy - překvapivě ne ze sovětového Ruska - tak příběhy jejich zatýkání vcelku odpovídají reáliím doby. Právě tady je potřeba znát přesně zjevně biograficky laděnou Pastěrnakovu prózu, protože právě zde vyniká nejvíce autobiografické ladění díla. Základní námět - tragicky hrůzný osud ruské i neruské sovětské inteligence v minulém století - tu vyniká nad vší pochybnost. Živagova předčasná smrt i odporný právník-chlípník Komarov pomáhají pochopit, proč román, psaný a tajený Pastěrnakem zřejmě dlouhá desetiletí, nemohl obstát ani v ovzduší chruščovovského tání a oteplování, ani v době vlídného Tvardovského regulování ruské literatury v šedesátých letech. Pastěrnak, někdejší přítel Majakovského, okrajově v díle rovněž zmíněného, se tu mění v předchůdce sovětského disentu příštích dvou desetiletí. Nám úspěšně pomáhá pochopit a osvojit nejednu zákrutu vývoje ruské společnosti v první polovině minulého století. A zdá se, že nejen nám, ale i západní společnosti naší doby. ()

horovska 

všechny recenze uživatele

Silný příběh, klasické románové zpracování. Neznám ani předlohu - i když teď si ji rozhodně přečtu - , ani film z roku 65, i když ho po shlédnutí tohoto snímku asi začnu shánět. Možná právě proto, že nemám srovnání, děj mne pohltil a často se v myšlenkách k tomu vracím, i když už je dlouhá doba, co jsem jej viděla. Nevadili mi ani herci, i když bych si dovedla představit v roli osudové ženy někoho vyzrálejšího. ()

Reklama

gidzitka 

všechny recenze uživatele

Stejně jako Faidra doufám, že Boris tvůrce chodí strašit po nocích. Nevím, jakého inteligenta napadlo svěřit složitou roli Lary Keiře, nicméně nejspíše od této doby považuje tato "herečka" (ano, je svým způsobem roztomilá - to uznávám i já, ale o hraní bych v jejím případě opravdu nemluvila) za vrchol oduševnělosti vyšpulené rty. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Dvoudílný britsko-americký snímek je již druhou adaptací Pasternakovy předlohy. Ocenění :BAFTA Awards ´03 ( Velká Británie ) : Nominace na ceny za nejlepší kostýmy, za nejlepší televizní drama a za nejlepší režii. Scénář : Andrew Davies. Kamera : Blasco Giurato Giurato. Snímek vznikl v českých a slovenských lokalitách. ()

gumolit 

všechny recenze uživatele

Je samozrejmé že Tv film oproti klasickému filmu s Omarom Shariffom nemôže konkurovať ani sa mu rovnať ovšem čo sa mi páčilo že sa trochu viac držal knižnej predlohy , čo sa mi zase nepáčilo že niektoré postavy boli úplne vynechané a doplnené inými.Ale i napriek tomu sú tu slušní herci najmä Sám Neil ako Komarowski a nahrávalo sa aj v našich končinách čo pridá určite ten bodík naviac. No David Leanov Zivago zostane neprekonany. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (42)

  • Vlak ťahaný parným rušňom vchádza do stanice v roku 1922, no v zábere je elektrické vedenie pre dnešné vlaky. (ujec)
  • Režisér Campiotti natáčel celý film ve skutečných lokacích, žádná scéna nevznikla ve filmových studiích. (Lynette)
  • Filmový štáb chtěl původně celý příběh natáčet v Rusku, ale od toho se ustoupilo kvůli finanční stránce. Dále uvažovali o Norsku a Finsku. Kvůli sněhu chtěli nakonec začít s natáčením v Kanadě v provincii Alberta, ale místní vláda jim přiznala, že poslední roky mají málo sněhu. V ostatních provinciích bylo moc chladné počasí, které by zničilo technické vybavení. (Lynette)

Reklama

Reklama