Svatba upírů

Kdyby se mezi žánry nepřeskakovalo jak po křídovém panáku, hudební doprovod by byl rozmanitější a vyškrtla se postava Vladimíra Marka (tvůrci si asi hodně oblíbili Arnoštka z Vorlova "Kouře", okatá podobnost je hodně slabé slovo), jednalo by se o bezchybný celek. Ale i v současné podobě mi film vyhovuje, především díky na Soukupovy poměry nezvykle kvalitnímu obsazení - slizce působící Viktor Preiss (rozhodně by stálo za to jej využívat v hororech či psychothrillerech častěji), tradičně vtipný Petr Nárožný, dále zaujali také Luděk Kopřiva či Miroslav Táborský... Titulní postavy naopak nejsou hlavním kladem snímku, ale s ohledem na zaměření příběhu se dají tolerovat, Bartošová není o nic méně krásnější než Sharon Tate... Tím jsem se dostal k často zmiňované podobnosti s "Plesem upírů". Sice jsem jej ještě neviděl, nicméně si myslím, že se jedná o podobnou poctu jako následující Soukupův "Byl jednou jeden polda". Tato komedie se sice chvílemi jeví jako kopie Policejní akademie, pak ale přijde moment, z kterého zjistíte, že sami tvůrci takto pojali film ZÁMĚRNĚ (kazety se sérií PA -> zmínka o transylvánském hraběti Polanském), byť Soukupův tým poprašek naivity nesetře. I když jsem úvodem psal, že není chvílemi jasné, za jaký žánr by se měl snímek označovat, musím uznat, že hororové scény mají i na tuzemskou nízkorozpočtovost patřičný říz a řadí se k tomu lepšímu, co se kdy v rámci žánru u nás natočilo (především všechny scény odehrávající se na židovském hřbitově). Celkem chápu, že určitá část diváků při vyslovení režisérova jména má tendence chovat se stejně, jako zde postava Luďka Kopřivy, ale dle mého soudu se nejedná o špatné dílo a relativní napětí spolu s již několikrát zmíněným obsazením (dovedu si představit, co by s tímto snímkem dovedli udělat Sypal, Tofi aj.) si vysluhují standartní čtyři hvězdy. (05.09.2010)

Viděno po těch letech... bavil jsem se slušně, i když to zestárlo ne úplně důstojně (postava homosexuálního upíra v ženských šatech musela být mimo už v době vzniku). Hodně toho zachraňují Viktor Preiss (ten si svou roli vyloženě užívá) a Luděk Kopřiva, ani Petr Nárožný se tu neztratí. Ústřední dvojice je však otřesná. Rudolf Hrušínský nejml. je tu jalový a Iveta Bartošová je castingový omyl. Naštěstí je tu obstojná výprava, pár dobrých vtipů a celkově slušná technická stránka. Rozhodně se na to dalo koukat, ale dlouho mi Svatba upírů scházet zase tolik nebude. (05.10.2023)

Zdaleka nejlepší film tria Soukup - Hrušínský III. - Bartošová. Dodnes mi není příliš jasné, jak je možné, že tato parta dokázala natočit vkusnou ironickou variaci na klasické gothické upírské horory a přidat k nim ještě něco navíc. Praha v 18. století je vystižena skvěle, kostýmy a výprava jsou na úrovni, příběh má své kouzlo. Mládí doplňují výborní herci starší generace, sexy aristokrat Viktor Preiss, láskou mučený Oldřich Vízner nebo bonviván Petr Nárožný. A Vladimír Marek se stává těžkou konkurencí Šimonu Cabanovi. A nakonec vyšlo i to DVD. (29.05.2012)

Jaroslava Soukupa nemusím, z jeho filmů se mi líbily akorát Pěsti ve tmě a podívat se ještě dokážu na některý jeho filmy s Vaculíkem, ale to je všechno. Takže vážně nechápu, jak se mi tenhle film mohl líbit mnohem víc, než Polanského Ples upírů, kterej úplně bezostyšně vykrádá? Příběh odsejpá, žánrová klišé jsou brána právě s tím lehkým nadhledem, který dává diváku tušit, že se autoři sice nijak příliš vážně neberou, ale že jenom sranda to taky není. Navíc se jim povedlo nesklouznout do záchodového ani vulgárního humoru. Bartošová sice není žádná super herečka, ale zase je v té době prostě roztomilá (a taky nadabovaná). A Viktor Preiss byl pro mě v té době archetypem upírského hraběte. Už jen kvůli němu se to musí vidět. Avšak i ostatní herci jsou nezapomenutelní, ale nejvíc mi v paměti utkvěl asi Vladimír Marek jako teplej upír Roman. Celkem se dá i atmosféra, která je na český horor hodně hutná a kulisy se mi taky líbily (oproti některým jiným to bude patrně tím, že jsem obyčejný divák a ne profík). A už jen hláška Jmenuji se Roman je podle mě dokonalá. (22.03.2006)

Za žádnou cenu to nepovažuji jako brak. Myslím, že autorovi se splnilo vše, co si přál z filmu mít. Žádná vážná filmová přetvářka. Na stupni prvním se honosí autenticita doby, jak už s kostýmy tak i s prostředím či rekvizitami. Vtipnost celého dílka působícího lehce béčkově, je nevtíravá, ale hlavně není hloupá. Snad je to i díky Hrušínskému a Nárožnému a možná i tehdejšímu princeznovskému původu Bartošové. Rozhodně jedno z nejlepších režisérových děl. (07.10.2012)