Svatba upírů

Filmy Jaroslava Soukupa nemám rád, ale 'Svatba upírů' je čestná výjimka. Co na tom, že film vykrádá 'Ples upírů' a povídku Josepha Sheridana LeFanu 'Dva pokoje v Dragon Vollant' (Sheridanovi je film ještě drze věnován). Je to totiž plagiát, který je mnohem, ale mnohem lepší než zmíněné originály. Neumím si to nijak racionálně vysvětlit, ale je to tak. Scénář je napsán velmi vtipně, ale to obsazení! Ostatně - zklamal vás někdy Petr Nárožný? Mně ne. Viktor Preiss se pro rakev narodil, Nelly Gaierové její starou upírku taky dokonale věřím, působivý je i Petr Pelzer nebo Oldřich Vízner, Miroslav Táborský, překvapivě parodieschopný Rudolf Hrušínský IV., ale skutečnou hvězdou tohoto filmu je z mého pohledu LUDĚK KOPŘIVA ve své poslední filmové roli (tedy, on není mrtvý, jen už deset let nechce točit) upírobijce. Jestli se vám líbil jeho režisér Brandt v Pane, vy jste vdova!, Hugo v Jak svět přichází o básníky nebo farář Otík ze Slunce, seno..., tak tady vás přímo uchvátí. Tento nedoceněný mistr malých rolí ví naprosto přesně, jak se hraje stylizovaná komedie a co je to "timing". Naopak o Ivetě Bartošové bych se radši nevyjadřoval, naštěstí její role není rozsahem velká. (22.02.2003)

Hezká ukázka toho, že / jak mohou přinejmenším zdánlivě velmi průměrní režiséři točit (svým způsobem) skvělé filmy, když si umí vybrat a)dobré spolupracovníky, b)látku a c)žánr. „Měli byste vidět, jak to vypadá v Karpatech. Hrabě Polanski říkal, že měli za zimu jediného šlachovitého dřevorubce...!” Soukup se svými vzory hrdě chlubí, což je v tak vybrané společnosti pochopitelné a je třeba mu výjimečně přiznat, že jeho dílko se třeba „Fearless Vampire Killers” v lecčems vyrovná. No ano, jsou tu Bartošová (tuším, že předabovaná) a Hrušínský nejml., nicméně vzhledem k naladění snímku jejich prkenné výkony v dobrém vyniknou (vzpomeňme na Keanu Reevese v Coppolově Drákulovi...). Některé vtípky lze považovat za velmi povedené („pro to, abychom se upírům přihlásili, byl jen profesor, který tvrdil, že učiníme-li tak, upíři nám odpustí...”), ale i ty méně pamětihodné podání tak skvělých herců jako Preiss („Někdo mi saje kapelníka. Sotva přijel ze Salcburku, už si píše Requiem!”), Vízner („Děvko!"), Nárožný („Kde jsi byl? Hledal jsem Tě po všech hospodách!“ / „Ale já pivo nepiju, strýčku.“ / „Nevadí.“) a Marek („Jmenuji se Roman.”). Drobné vady velmi vtipném scénáři ze škatulky horrorové komedie hravě zakryje lahodný gotický vizuál (v barokních kulisách ovšem) mocně podpořený opulentní výpravou. Jeden z mála filmů, jehož sledováním nejsem ani po skoro 20-ti letech zklamán. Soukupův pád do propasti nevkusu dnes přičítám spíš tlaku publika a potažmo producentů, kteří dávali ve druhé polovině 90. let přednost Potměšilovu šaškování v roli majora Maisnera. Kdo dá Soukupovi resp. ambicím obohatit žánrově chuďoučký rybníček současné české kinematografie? (26.09.2012)

V podstatě slaboučky "výluh" z Plesu upírů. Humor těží z jednoho omílaného vtipu...Ba co hůř, naprosto nedokázal využít komediální potenciál upíří tématiky a už vůbec talent některých herců. Snad jediný zajímavý je Viktor Preiss, ale to není vinou filmařů, protože velkej šaman Viktor by byl skvělej i v roli osmý kapusty ve třetím řádku. Suma sumárum: Dvě hvězdy s ušima odřenýma do krve. Proti Brooksovi nebo dokonce Polanskému holt kope pan Soukup docela jinou ligu na docela jiným hřišti. (05.10.2009)

Film o lásce člověka a upíra, jenž oslavuje cudnost a pasivitu. Ano, kdo by to byl řekl, že série "Twilight" bude mít precedens v podobě o patnáct let staršího českého filmu v režii člověka, jenž české kultuře dal Kamarády do deště, Discopříběhy a majora Meisnera? Svatba upírů je typický zástupce jedné linie posttotalitní kinematografie první poloviny devadesátých let. Zatímco během komunismu bylo zcela běžné, že česká popkultura (obzvláště pak hudební produkce) parazitovala na západních titulech po revoluci se najednou plagiátorské tendence vycházející z omezené domácí distribuce, potažmo z cenzury, obrátily do ambice točit české příspěvky zahraničních žánrů. V souladu s dobovou náladou se při tom tvůrci neomezovali na pouhé kopie, ale ve snaze být světoví a současně ukázat unikátnost českého prostředí přicházeli s okázale "českými" variacemi západních schémat. Protože horor v českém prostředí, přinejmenším pak jeho kinematografii neměl vyloženou tradici, vycházeli Soukup a spol. z Polanského komedie "Ples upírů", zřejmě coby prvního slovanského otisku v rámci hollywoodského žánru. Coby hrdě český projekt se "Svatba upírů" jednak okázale rozchází s upírským kánonem (na české upíry si s česnekem nepřijdete a s těmi krucifixy to také není až tak žhavé) a v souladu s dobovou rétorikou vyzdvihuje přednosti českého prostředí až s vehementností turistického průvodce. Praha je tak prezentována jako město alchymistů a golemů, ale jako největší její přednost stejně platí pivo. "Svatba upírů" současně zapadá do dobové tendence přeměny image totáčových hvězd pro novou dobu. Film tak měl evidentně skýtat průlom televizní celebritky a zpěvačky Ivety Bartošové do světa filmu coby představitelky romantických partů, zatímco pro Rudolfa Hrušínského nejml. měl smazat jeho image floutkovského teenagera a jeho statut idola dívčích pokojíčků umocnit partem roztomilého a citlivého romantického hrdiny. Ani pro jednoho z nich se nicméně tato změna neuchytila, a tak snímek představuje o to bizarnější úkaz v rámci jejich tvůrčí dráhy. (25.08.2013)

Viděno po těch letech... bavil jsem se slušně, i když to zestárlo ne úplně důstojně (postava homosexuálního upíra v ženských šatech musela být mimo už v době vzniku). Hodně toho zachraňují Viktor Preiss (ten si svou roli vyloženě užívá) a Luděk Kopřiva, ani Petr Nárožný se tu neztratí. Ústřední dvojice je však otřesná. Rudolf Hrušínský nejml. je tu jalový a Iveta Bartošová je castingový omyl. Naštěstí je tu obstojná výprava, pár dobrých vtipů a celkově slušná technická stránka. Rozhodně se na to dalo koukat, ale dlouho mi Svatba upírů scházet zase tolik nebude. (05.10.2023)