Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sociolog Víťa Jakoubek je tuctový třicátník, otec dvou dětí. O sobotách pomáhá tchánovi na chatě, přes týden obíhá obchody s nákupní taškou a v práci se marně pokouší uplatnit své znalosti. Jeho nezáživný život, plný zmatků a banálních katastrof, se změní, když dostane od ředitele úkol - prozkoumat hodnotový žebříček čerstvých maturantů. Když si ho na gymnáziu spletou s novým studentem a on se marně snaží omyl vysvětlit, rozhodne se přijmout nečekanou roli, aby snáze pronikl k názorům mladých. Do jeho skutečné identity je zasvěcena pouze ředitelka školy, emancipovaná žena, které se očividně líbí. Zatímco Víťovi se začíná v bezstarostném světě maturantů líbit, jeho rodinný život se dostává do stále větších problémů a roztržka s manželkou Janou se stále prohlubuje. Mezi "spolužáky" tráví pořád víc času, jde s nimi na diskotéku, koupí si oblečení pro mladé, pomalu se sbližuje se spolužačkou Evou a poznává, že středoškoláci dospělými opovrhují stejně jako jejich názory a hodnotami. Situace se vyhrotí, když se třídou odjede na chmelovou brigádu a zúčastní se nočního tahu, při němž studenti zdemolují kolotoč. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (359)

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Film, kde Šteindler naprosto exceluje a takové množství hlášek, které se jen tak nevidí. Moje oblíbené: "A Jakoubku, kolik Vám vůbec je?" "Ty nevypadáš ani jako vekslák, ani jako depešák....ty vypadáš,.... jako náš fotr" "Jednu čabajku a třináct příborů" Musím se shodnotu s nekterými hodnotícími níže: čím jsem starší, tím víc je mi ten film bližší. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Vrať se do hrobu! byl vskutku povedeným debutem Milana Šteindlera. Naplno zde odhalil svůj potenciál. Ukázal, že má co říci a nalezl k tomu i potřebnou odvahu a zarputilost. A forma sdělení je sarkastická, v podobném duchu jeho sklepácké vyzývavosti a záměrného podněcování absurdity všedního dne. Nejsou to pouhé skeče, ale celý film a nenucená souvislost občas zaškobrtne. Naštěstí nikdy natolik, aby si člověk rázem přestal naplno vychutnával vědomou cynickou dekadentnost a bizarnost, která dodává každé myšlence hlubší rozměr. Film je svým druhem generační výpovědí věčného odporu dospívající mládeže. Hlubší idea se zabývá smysluplností života jednotlivce a krizí, která je důsledkem všednosti a zbytečnosti obyčejného života v područí všeobecné společenské a rodinné zodpovědnosti a poslušnosti. Film je vynalézavý a důrazný ve své expresivní formě výpovědi, svým neposedným nadšením strhne a královsky pobaví, když dotahuje vzestupy i pády až do úplného konce vyniknutí pointy. Hlavní postavou příběhu je sociolog Víťa Jakoubek (velmi dobrý režisér filmu Milan Šteindler), který naprosto a zcela propadá své skryté identitě a profesní roli natolik, že jí sám uvěří a vdechne tvrdohlavost životu vlastního zoufalého vzepětí ze strastiplné skutečnosti všedního dne. Ideály z mladického očekávání v transformované podobě nespokojenosti převrací život nejen svému aktérovi a jeho rodině. Hledání smyslu života, dosud zamčené ve staré truhlici, přebírá vládu, obrací kapsy na ruby, omamnou vůní přináší bezprostřední okamžiky zážitků a nadějí a nechává uniknout od ubíjející a jednotvárné zodpovědnosti dospělého člověka se závazky. Hlavní ženskou postavou je Víťova manželka Jana (dobrá Dana Batulková), která nechápavě a odmítavě přihlíží z jejího pohledu nepříčetnému chování svého chotě. Druhou hlavní ženskou postavou je Eva Málková (zajímavá Klára Pollertová-Trojanová s hlasem Magdy Hamoové), gymnazistka maturitního ročníku, Víťův životabudič i důvod konečného stádia pádu zodpovědnosti jedince. Z dalších rolí: energičtí a zmatení synové Jakoubků Jakub (příjemný Kryštof Koláček) a Matěj (Matěj Peprník), bouřlivý student Ivan Holaka alias Holda (pozoruhodný Zdeněk Marek), další z výraznějších žáků gymnázia a tlustý zrzek Polívka (Aleš Machalíček), alibistický ředitel sociologického ústavu dr. Brousek (příjemný Jiří Vala), osamělá ředitelka gymnázia (dobrá Věra Vlčková), angažovaný a pokrytecký Víťův kolega a funkcionář Horálek (velmi dobrý Jaroslav Dušek), shovívavý třídní profesor Holub (příjemný Jan Gross), Víťova jízlivá tchyně (zajímavá Svatava Hubeňáková), nespokojená profesorka matematiky Tomanová (příjemná Eva Tauchenová), vnadná gymnaziální spolužákyně Pachnerová (sympatická Monika Šeligová), dobývaná sekretářka a Víťova kolegyně z práce Jarmilka (příjemná Yvetta Blanarovičová), bezstarostná Víťova sousedka Kolovecká (zajímavá Věra Laňková), nejvytrvalejší bývalá Víťova spolužákyně (příjemná Eva Holubová), cynický hostinský Jarda (Vlastimil Zavřel), pečlivá profesorka němčiny Trojanová (Lenka Vychodilová), či uklízečka s širokým pozadím (Halina Pawlowská). Film obsahuje všechny podstatné atributy k nadčasovému zábavnému snímku. Je výstižný a duchaplný ve formulacích, je úchvatný v cynismu a absurditách, je zapamatovatelný díky hereckým výkonům, hláškám a rozdováděné atmosféře. Co více si divák od režijní prvotiny může přát? () (méně) (více)

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Po delsi dobe jsem tento film opet videl a uvazoval jsem, ze pujdu o hvezdicku dolu. Nakonec tak ale neudelam, protoze vtipne situace zustaly vtipnymi i po letech. Kazdemu musi byt jasne, ze se nejedna o zadny velkofilm, u tohoto dila s hodnocenim ale udelam vyjimku, nebot svym humorem a nejake te lidskosti se tento film stava nesmrtelnym:-). Jen si dam tak na deset let pauzu. Do te doby doufam, ze se Steindler sebere a jeste nejaky narez natoci! ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Tak to asi nerozdejchám, až přijdu za nějakou hezkou mladou holkou s cílem navrhnout jí inspekci mé postele a ona mě řekne, vrať se do hrobu ! V tu chvíli utržím asi největší KO mého života. Naštěstí jsem kluk šikovná a už mám plán jak i v padesáti oslním každou mladou holku. Do ucha píchnu kříž /pro balení křesťanek /, do nosu půlměsíc / pro balení muslimek / na hlavu si nastříkám barvy v podobě národní vlajky / pro balení nacionalistek /, na krk dám velkej pozlacenej řetěz / pro balení hip hoperek /, na tričko I´m rebel / abych zdůraznil svou odlišnost od konzumní společnosti /, na břicho si nechám vytetovat mapu Vietnamu / pro balení ženské části naši "skorovětšiny" v České republice /, záda nechám volný /pro balení výtvarně nadaných děvčat /, na záda si dám batoh / pro balení cestovatelek /, na nohy si navléknu sukni / pro balení lesbiček /, na jednu nohu si obléknu sportovní botu /pro balení holek sportovkyň /, na druhou nohu si obléknu Martenku / pro balení anarchistek /, na obličej si nasadím menší hranaté brýle a nasadím výraz světáckého všeznalce / pro balení intelektuálek / a kolem pasu si vystavím nejnovější typy mobilů všech značek / pro balení materialisticky založených holek /. Ještě jsem přemýšlel jak oslnit romky, ale to je o držku, náhodou bych jim to v posteli špatně udělal a ještě bych byl obviněn z rasismu a diskriminace, tak radši nic. No holky a která si mě, věčného mladíka po tomhle komentáři troufne poslat do hrobu ? ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Film jsem poprvé a naposledy viděla někdy v pubertě a vůbec jsem se u něj nebavila. Tehdy to zkrátka nebyla komedie, kterou bych ve svém věku mohla pořádně chápat, a navíc jsem nesnášela Milana Šteindlera. To první se dost možná změnilo, to druhé však jen minimálně, takže jaksi postrádám motivaci k tomu, abych si "Vrať se do hrobu" zopakovala jako dospělý divák. Možná jednou... Druhý pokus proběhl pár měsíců zpátky a ne, nedokoukala jsem, tohle prostě není můj hrnek nescaffé... 40% ()

Galerie (10)

Zajímavosti (41)

  • Kreslený vtip, který koluje v hospodě: „Intelektuálka ve vaši posteli? Proč ne?!“ nakreslil Vladimír Jiránek. (sator)
  • Restaurace, ve které Víťa Jakoubek večeří se svou ženou, byla v 90. letech přebudována na prodejnu koberců. (rawboy)
  • Básnička z filmu zní: "Chudí, spoutaní, Jen rychle ukradnout smíme někdy vzácnou chvilku radosti a blaha. Lidé pracující mají nejvíc pout. Milence však pro ta pouta bolí hlava. Přesto však drahá na paměti měj, My že svému osudu i sami trochu chceme. Zvítězíme? Ustoupíme? Prohráme? Chtěl bych tě tu.. Spolu bychom rozhřáli snad ledy. Láskou v sobě také křídla dáváme. Chtěl bych se statečnou ženou vzlétnout naposledy." (sator)

Reklama

Reklama