Mstitel

Stallichova kamera povyšuje naléhavost tohoto sociálního dramatu takřka k dokonalosti. Steklého scénář přidává možná zbytečně romantizující tón. Ale Brzobohatý bez větších potíží dokázal oscilovat mezi oběma polohami. Minimálně tu Lénovu nezměrnou touhu po spravedlnosti mu věřím do posledního puntíku. (14.01.2023)

„Víte, co je to čest? Nedat si nic líbit a radši zahynout, než odpustit křivdu...“ Malé velké drama z posledních let monarchie má v sobě slušnou gradaci a perfektně vybudovanou atmosférou, Steklému se s kameramanem povedlo nabídnout přímo temný exkurs do oné doby. Po několika letech, co jsem Mstitele viděl, jsem si ho zapamatoval jako celkem zdařilý film, s rovněž zdařilým Brzobohatého výkonem v jeho první filmové roli, nicméně kromě Pivcovy postavy jsem si jenom matně vybavoval cokoliv dalšího. Obávám se, že možná ani tentokrát na to už o pár týdnů nebudu lépe. Přes všechny klady vč. hereckých výkonů mi do pevného nadprůměru cosi schází, očekával bych působivější (resp. méně urychlené) zpracování závěrečného zvratu a zejména hlavní záporní postava, tak skvostně zahraná Janem Pivcem, mohla mít více prostoru. V rámci československého dramatu ze sklonku 50. let se za mě jedná spíše o lepší průměr. Největším překvapením pro mě zůstala hudba, která na svou dobu překvapivě opustila škatulku zaměnitelných monumentálních tónů (typických pro valnou část filmové produkce 40./50. let a to nejen domácí...) a vhodně v souladu s atmosférou vyloudila také zajímavou komorní hru na klavír či housle. 65% (06.01.2021)

Velmi naléhavé a precizně natočené drama Kašpar Lén mstitel. Iracionální kroky Radka Brzobohatého zpočátku filmu jdou na vrub předloze Čapka Choda. Celým filmem se nese motto-Chudý nemá dovolání, no a tak je to prakticky dodnes. Jediný lék je být bohatý. Ovšem demokracie v našich zemích, byť špatná, určitý krůček již učinila. Bohu díky. (13.11.2011)

"Mít srdce na správném místě je dobrá věc, ale musíš mít i rozum v hrsti...". Skoro až fanatické přesvědčení o nutnosti nápravy obrovské křivdy, spáchané navíc na někom jiném, se stává životním posláním jednoho morálně zdatného armádního vysloužilce. Podobně jako ve Švejkovi i zde si režisér dal velmi záležet na dobových detailech a jelikož se jedná o silné drámo, atmosféra je skutečně výjimečně reálná. Zvláště exkurze do rakousko-uherských nevěstinců v Praze je skoro až nepříjemná, pro diváka samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Nefalšovaný otrokářský holding s bílým masem je velkou součástí celého vyprávění, které se v závěru docela uspěchá a film tím dost ztratí vypjatou atmosféru. Herecky je excelentní. I když, v mých očích, zde není Radoslav Brzobohatý ještě na podobnou roli dost vyzrálý a mám-li porovnat všechny ostatní hlavní, ale i vedlejší postavy (Hlavatý výborný), tak jeho výkon k nejlepším zařadit nemohu, celkově je ovšem ztvárnění různých charakterů skoro bezchybné. To, co zde předvádí Jan Pivec, je přímo fantastické. Hororová Márynčina vzpomínka na kupce Konopíka bere dech. Film je ještě podpořen skvěle sedící hudbou a nadprůměrně kvalitní kamerou, která celou tuto potemnělou tragickou romanci drží vysoko v nadprůměru. (27.01.2016)

Co se týče filmových adaptací českého naturalismu, dopadl Čapkův-Chodův "Kašpar Lén,mstitel" určitě lépe než Šlejharovo "Kuře melancholik", rozhodně pokud jde o věrnost předloze. Tento snímek stojí především na hereckých výkonech R. Brzobohatého, I. Deváté a Jana Pivce, jehož Konopík je vydřidušská kreatura k pohledání. (28.06.2007)