Svatby pana Voka

Svatby pana Voka aneb Co nám ve škole zamlčeli; "plebejská" historická veselohra, jíž dominuje Miloš Kopecký v roli rudolfínského bonvivána Petra Voka z Rožmberku, zdatně sekunduje Pavel Landovský jakožto císař Rudolf II., jenž to nejdůležitější prosr... ehmm... však vy víte co, a u níž nejednomu bigotnímu puritánovi spadne čelist, jakým že to zhýralým obdobím středověk byl. Vcelku poklidných sto minut, neurazilo, avšak ani neobohatilo, čtvrtá nejspíš za to, že je jaro a já mám dobrou náladu. 70% (30.04.2014)

O Petrovi Vokovi som pri návštevách Južných Čiech počúval iné historky a jeho príbeh by bol hodný sfilmovania. Bolo by to určite znateľne lepšie ako táto historická zlátanina pod taktovkou Steklého. Film ozaj stojí na Kopeckého umení, ktorému som všetko veril. Veľmi dobre sa vžil do roly Petra Voka. Historické nesúvislosti napr. so zámkami na Červené Lhotě či Telči, zosmiešňovanie Rudolfa II. nebudem rozpitvávať. Na záver len vyzdvihnem fajn výber pani Chlebovej do roly Kateřiny z Ludanic. Krásna žena. (30.12.2015)

Na socialistické Československo nezvykle odvážná a jen zdánlivě lehká zábava. Současně však jde o výsměch všemu zkostnatělému, těžkopádnému - je to krásná oslava života se všemi jeho neřestmi, které jej činí snesitelným ... Miloš Kopecký hraje úžasně a Pavel Landovský v roli císaře Rudolfa II. je taktéž skvělý. (16.09.2013)

Mě prostě nikdy tyhlety příhody "československého Casanovy" nenadchly :))) Mám pocit, že socialistická kinematografie nutně musela takové "ožehavé" téma, jakým v té době jistě "proutnictví" bylo, odskunout do časů dávno minulých. No představte si nějakýho náměstka-požitkáře! ;-) Snadno zapomenutelný film... (25.11.2003)

Lechtivá komedie s výborným Milošem Kopeckým a dalšími. Nepříliš složitý děj je prošpikován hromadou různých srandiček a situačního humoru, který Vás bude provázet v podstatě celým filmem. Pan Vok Vám prostřednictvím svých vylomenin předloží jednotlivé postavy jako charaktery, plné kladného přístupu k životu i plné nectností, které byly i budou za všech dob a režimů stejně lidské. Film je humornou sondou lidské duše, kostýmy a kulisy jsou záležitostí druhořadou a návaznost na historii je zde spíše chápana jako atraktivita prostředí, proto působí dojmem povrchnosti a někdy i trochu násilné podbízivosti. Z díla jako takového je již cítit nastupující normalizační dech a myslím, že jej tvůrci stihli došít horkou jehlou tak tak. (03.11.2008)