Bolestná realita

Takovej ten klasickej film prakticky o nicem a bez poradnyho deje, kde se resi hlavne vztahy party cerstvejch absolventu, ktery vylezou ze skoly s hromadou idealu a postupne zacnou mit problemy, hlavne s praci. Ale je to natoceny pohodove, je tu perfektni hudba a herci, i kdyz se obcas chovaj jak hovada, hrajou perfektne, obzvlast Hawke je paradni, ale i Stiller a Zahn podavaj svuj nadprumer. Celkove misty zajimavy, misty trochu zdlouhavy a stereotypni, nicmene za slabsi 4*. (20.10.2008)

Mám rád Stillera ako komika, ale jeho réžijné začiatky sa moc nevydarili. Keby to točil DiCillo, alebo Crowe, ako autorský film, s rovnakou hereckou zostavou, mohla to byť už teraz klasika. Miesto toho vznikol nedotiahnutý snímok, s nádhernou Winonou, ktorý dávno upadol do zabudnutia. Ale ten 90s feeling je stále fajn. (22.01.2012)

Občas má člověk to štěstí, že ten správný film potká ve správném momentu svého života. Zásah filmu pak může překročit hranici obyčejného filmového zážitku a zásadním způsobem může ovlivnit i život samotný. Reality Bites tím filmem v mém případě není, ale můj soukromý vesmír zasáhl natolik, že má k podobné výsadě hodně, hodně blízko. Ten chybějící střípek je Stillerova nerozhodnost, zda film vést a zakončit spíše v rovině romantické komedie, anebo se nekompromisně rozhodnout pro existenciální rozervanost. Kdyby zvolil druhou možnost, Reality Bites by se pro mě stal dokonalým filmem. To drásající pnutí, jaké v půlce filmu mezi sebou mají Winona Ryder a Ethan Hawke (mimochodem moji soukromí kandidáti na nejlepší intelektuální pár ever hned vedle Ethana s Julie Delpy) je podle mého názoru totální tvůrčí majstrštyk (casting, scénář, dialogy, vedení herců, chemie mezi nimi atd.), za který by každý další tvůrce dal nevím co. Navíc způsob, jakým Lubezki hlavní charaktery dokonale tesá, dělá ze sledování až fyzicky příjemný zážitek (Winona tu pro mě naprosto dokonale ztělesňuje ženskost 90. let). A právě esence let devadesátých, která filmem prostupuje jako neviditelná, ale všudypřítomná mlha, dodává Reality Bites feeling staré a nepodstatné momentky, jakou člověk po letech vyštrachá někde z krabice, a když se na ní podívá, uvědomí si, že tehdy prožíval něco speciálního. A tenhle pocit jsem naposledy cítil u Chlapectví. 8,5/10 (12.06.2018)

Jakožto sotva opeřené ptáče jsem se čtrnáct let po vzniku podívala kvůli Ethanu Hawkeovi na tento film a potom si jenom s otevřenou pusou řekla: "TOHLE natočil ZOOLANDER?" (Nic ve zlém, miluji oboje.) Velmi krásný film a velmi pohodový soundtrack (mít tak plnou verzi Add it up). A taky už aspoň umím definovat ironii. --- A kdo by to byl řekl, že mi bude stačit dalších osm let a film mi bude připadat natolik naivní, že i navzdory veškeré nostalgii poklesne mé mínění o jeho kvalitě. (09.09.2008)

Hlavní hrdinka si nahrává na kameru dění v pronajatém bytě, kde čtveřice přátel vypráví o svém dětství i současnosti a sem tam uspořádají mejdan. Stejně nudný a banální je film. Je jako videodeník nepříliš talentovaného a nápaditého filmaře, takže může zaujmout jen jeho nebo jeho známé (a ty nejspíš pouze ze soucitu). Všechny postavy tohoto filmu jsou navíc protivné svou nevyhraněností a nerozhodností. (6. 1. 2011) (06.01.2011)