Otesánek

Konečně jsem měl tu čest s Janem Švankmajerem, jehož tvorba mě nijak nevábí, ale uznávám jeho osobitý styl. K Otesánkovi můžu napsat jediné, je to taková hororová pohádka pro dospělé. Koukat se na to dá a dokonce jsem to chtěl dokoukat až do konce i přes pokročilou noční hodinu. Svým způsobem to svou absudrností baví a celkové ztvárnění oblíbené pohádky, zasazené do běžného života v jednom činžáku na konci 90. let, působí dost zvláštně a raritně. Takový asi umí být Jan Švankmajer, úplně jiný než ostatní. Nezapadající do žádné škatulky, originál, který to u té velké většiny nikdy nemá lehké. Oceňuji akademii, že se nebála dát Otesánkovi Českého lva. Teď by se to jistě nestalo. (10.09.2022)

Nikdy bych si nepředstavil, že pohádka, kterou tak důvěrně od dětství znám, může být tak děsivá. Klasická švankmajerovina, která skládá poctu tradiční pohádce. Bylo zajímavé vidět Žilkovou v jiné než komediální roli. Rovněž i nápad zasadit tuhle klasickou pohádku do moderní doby je brilantní. Jak by asi uspěl Smolíček a jezinky v dnešní době? (22.04.2023)

Skutočnosť, že sa jedná o spracovanie rozprávky som si uvedomila až pri prvých absurditách. Dovtedy som mala skôr dojem, že ide o spracovanie problému neplodnosti. Celkový dojem skončil pri rozpačitosti zo žánrovej rozmanitosti. Nebolo to priam sklamanie, ale nadšenie udeľovačov cien som rozhodne neprežila. (06.08.2007)

Asi nejslabší Švankmajerův film. To však neznamená, že jde o špatné dílo. Z hlediska tuzemské kinematografie jde stále o nadprůměr ve všech jeho vrstvách. Otesánek je, co se umělecké stránky týče, asi tím nejvšednějším filmem od tohoto tvůrce. Nicméně herecké výkony jsou skvělé naprosto u všech postav. Pár nelogických rozhodnutí se také najde (u Švankmajera to však beru), co ale mi vadilo nejvíce je samotná délka filmu. Těch 125 minut je prostě moc. Na poli 90 minut bych ho hodnotil stejně jako Šílení, ale v této podobě se druhá polovina strašně vleče. A právě díky ní uděluji "jen" 65%. (16.02.2012)

No tedy páni. To bylo tak dokonalé dílo až se mi samou dokonalostí vůbec nelíbilo(lehká ironie). Tedy vůbec říct nemohu, to bych zase přeháněl, ale o udělení českého lva by se dalo minimálně výrazně diskutovat. Z filmu je cítit výrazná myšlenka, či poselství, ale jenom za tohle se přece ceny nedávají. Zajímavá až velmi zajímavá práce s kamerou sehrála ve filmu roli tak výraznou, že jsem pouze s menším znechucením film dokoukal. Nad zvolenými herci se příliš nerozplývám, ale myslím, že pro napsané role byli volbou optimální. Velmi výrazně mi vadily často opakované scény, či scény vysvětlovací, které se příliš přespříliš snažily i těm pomaleji chápajícím divákům zajistit, aby náhodou o něco nepřišli. Jejich častý výskyt a s tím spojenou celkovou stopáž si jinak odůvodnit nedovedu. A kvalitě scén animovaných raději nehovořit, a to se nejedná o rok, který by neměl dostupné prostředky. Komedie? Z mého pohledu nulová, pan Švankmajer má zcela rozdílný smysl pro humor než je ten můj. Drama? Možná do doby než nám pařez obživnul, pak film nabral absurdní rozměry. Jo a otevřený závěr, kdy se tetička rozhodne vzít spravedlnost do vlastní motyky je vyústěním logickým a jediným možným, takže fajn. Dávám *. Ve filmu neshledávám nic geniálního a ani nic divácky atraktivního, přesto myšlenkou není úplně blbým. (06.11.2011)