Jedna ruka netleská

Ondříčkovi je třicet, takže už neřeší nejisté vztahy rozvíjející se v pražských barech, nechodí už na pizzu do Kmotry a neposedává s cigaretou někde v ušpiněném parku se slunečními brýlemi a v myšlenkách o tom, co vlastně chce. Teď je jeho prostředí poskládáno z přezíravých psychologů, podezřelých vegetariánských restaurací, psychopatů, kteří už stihli rozšířit svá pole působnosti na úroveň celých rodin a hlavně tím nejhorším zločinem, který lze na někom spáchat - kombinací vykání a oslovování křestním jménem. Naštěstí v tom ještě pořád je bezpečně schopný najít ty podněty k ulítlým dobrodružstvím v těch krásně naivních světech, kdy si s kamarády přísaháme na svíčku, že vyřešíme tu záhadu zmizelých orlů. Jedna ruka netleská pak navíc disponuje jedním z mých nejoblbenějších typů humoru, totiž absolutní hovadskost realizovanou s překvapivou vehemencí. Film, který působí jako vědomé guilty pleasure  hlídající si pečlivě to, abyste se při každém zasmání tak trochu zastyděli. Překvapivou slabost mám pro Macháčkovu postavu smolařského dobráka s rukama v kapsách, jehož věrohodné slackerství, definované například tím, že za peníze, které má dostat za pobyt ve vězení, se "chce asi podívat třeba do Mexika. Na ty indiánský pyramidy.", je v současé éře neustálého seberozvoje, pragmatismu a investování připomínkou toho, co nám vzali. (14.04.2024)

Film, ktorý má zachrániť pár rádoby vtipov a tupé ksichty Macháčka s Taclíkom. Dej nikoho nezaujíma a vlastne tu ani žiadny poriadny nie je. Vzhľadom na to sa preto neštítia ukazovať obludnosti. Chlapca navlečú do dievčenských šiat, aby vyhoveli homo lobby. Psa nechajú lízať rozkrok. Normálnemu človeku je z toho hnusne. Nerozumiem, kto sa mohol smiať na tejto "komédii". Za Trojana a nielen jeho hitlerovský výstup dám jednu hviezdu. (14.03.2017)

Asi po dvanácti letech jsem si film znovu pustil, abych ho mohl patřičně okomentovat a nejvíc mě pobavilo, jak jsou v něm všichni nechutně mladí. Zjistil jsem, že si snímek překvapivě dobře pamatuji a znovu jsem si ho užil jako kdysi a znovu mi nejvíce vadila Třískova shakespeareovská pasáž, která mě vyloženě rušila. Všechno ostatní na mě naštěstí fungovalo, hláškovalo se naplno a já jsem se opět bavil jako před lety. (27.12.2017)

Musíte vypnout mozek, za odměnu dostanete příjemnou podívanou s tradičně skvělým Trojanem. Ke všem výtkám typu Co to mělo jako být? a Jaký to mělo smysl? atd. bych řekl, že to je prostě crazy komedie, tady se smysl hledat nemá. Jasně, i crazy komedie může mýt smysl, ale taky nemusí a přesto může být dobrá, a to je přesně tento případ. (04.09.2005)

Do třetice všeho dobrého. Po naprosto plytkých Samotářích a prázdné bublině Šeptej se Ondříčkovi podařilo trefit cíl uspokojivě. Prostě a jednoduše proto, že si přestál hrát na něco víc než jen panoptikum kuriózních, šílených a nereálných figur. Že natočil ujetou a nijak hlubokou komedii, která je v podstatě o tom hnědém nevoňavém, ale je výtečně sehraná (výkon Ivana Trojana je bezchybný, více než bezchybný! a Jan Tříska je neodolatelně úchylný), je dynamicky natočená, originálně humorná a jaksi milá, ujetě milá. Pravda, Ondříček vsadil na vše vyzkoušené, co už před tím spolehlivě fungovalo, ale vtělil to do filmu, který se nevtírá jako něco, co vypovídá o naší době... a možná právě proto má Jedna ruka alespoň částečnou výpovědní hodnotu. Opravdu jenom trochu. Vlastně je to pouze kolekce černého humoru. Kvalitního. A o to jde především. ***1/2 (15.06.2005)