Reklama

Reklama

VOD (1)

Název filmu režiséra Jiřího Svobody odkazuje na pokyn, který dávali vězeňští dozorci manželkám politických vězňů, když je upozorňovali, o čem smí hovořit při návštěvách a psát v dopisech. Samotný film totiž pojednává o inscenovaných politických procesech z padesátých let. Hrdinou filmu je stranický funkcionář JUDr. Jan Steiner-Kamenický (J. Bartoška), který je jednoho rána nečekaně zatčen a obviněn ze záškodnické činnosti proti socialistickému režimu. Skutečným důvodem je ovšem jeho židovský původ a emigrace na Západ během války. Podobný osud stihne i tajemníka Krajského výboru KSČ Jaroslava Mrázka (J. Hanzlík). Oba zadržené, stejně jako jejich rodinné příslušníky, čeká tvrdý nátlak, jehož cílem je přimět je k doznání všech údajných zločinů… (Česká televize)

(více)

Recenze (126)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Ta bezmoc politických vězňů byla naprosto hmatatelná. Dobrá ukázka toho jak je možné zničit člověka. Herecké výkony některých herců byly až dechberoucí. Ani se mi nechtělo věřit, že se do svých tolik položili. Tenhle film můžu jedině doporučit. Mělo by být připomínáno jakou epochou si naše země prošla. Nikdy by se nemělo něco podobného opakovat. Zřejmě jsme se ale dost nepoučili. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

“Raději se desetkrát mýlit, než mít jednou pravdu proti straně!” Československo, 50. léta a nelidský teror na lidech v podobě vykonstruovaných procesů. Doslova horor mající reálné základy. Citace: ´Příběh z období kultu osobnosti, usilující o postižení psychologie doby a lidí ji žijících. Odsuzuje i varuje vylíčením tragických osudů dvou mužů, zatčených a obviněných z velezrady, a ženy jednoho z nich, kteří trpí nesprávnými metodami i s nimi zápasí a sami v sobě i ve svém okolí hledají odpověď na palčivou otázku, kde vlastně je pravda a spravedlnost.´ Snímek je natočen na základě autobiografického knižního románu autorky Jaromíry Kolárové, která vyšla v roce 1965. Scénář byl však dokončen až v roce 1988 a do kin hotový film vzešel zrovna v době tzv. Sametové revoluce a co si budeme povídat, kdo by v tuto dobu chodil do kina. A tak bohužel upadl v zapomnění a je to ohromná škoda. Tohle by se mělo v televizi promítat hodně často, neb lidé zapomínají a z dob komunismu si připomínají jen to dobré. A rozhodně se na to měli podívat čeští tvůrci, kteří stojí za filmem ´Milada´. Takhle nějak ten film měl vypadat. Stojí za připomenutí, že něco takového už v roce 1970 natočili francouzští tvůrci v Česku uvedeném pod názvem ´Doznání´, pro změnu dle vzpomínek popsané v knize od československého komunistického politika, diplomata a publicisty Artura Londona, který emigroval do Francie, jehož děj je tomuto podobný jako vejce vejci. Film byl samozřejmě v tehdejším Československu zakázán a není divu. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Naše dva národy asi história, krátko po nástupe komunistov k moci nijako zvlášť nezaujíma. Filmy o procesoch z tohto obdobia človek aby lupou hľadal v televíznom programe a ak na jeden natrafí, tak zistí, že o ňom v živote nepočul, pričom má to najluxusnejšie herecké obsadenie. Aspoň v mojom prípade to tak bolo. Hutnú temnú atmosféru 50. rokov navodzuje Svodoba účinnejšie ako napríklad nedávne Ve stínu. V diere je to skutočne husté, nikto by s väzňami nechcel meniť. Trochu škoda, že film začne byť v druhej polovici trochu monotónny a 15 vystrihnutých minút by mu neublížilo, téma ale menšie nedostatky vynahradzuje. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Jistě, podobných filmů o padesátých letech je mnoho, ale tohle byl jeden z prvních, který o nich vyprávěl. Alibismus Svobody a Kolárové je hypotéza, kdyby tvůrci neměli určitou sebereflexi, nechali by podobné téma ležet. Každopádně vyrovnání se s minulostí Jiřímu Svobodovi šlo, po té hrůze, co natočil loni po ČT, jsem se chtěl mrknout na nějaký starší film pana režiséra, který ještě neznám a vyplatilo se. 70%. ()

nervoznideda 

všechny recenze uživatele

díky znalosti stranické práce , ukázal nám pan režizér, jak v praxi vypadá stranická kázeň a plnění stranických úkolů, jak dostat Slánského na popraviště 1952. dnes jsem viděl tento film po 2hé a vřele doporučuji ke shlédnutí. Co mi však chybí u těchto filmů, poukazujících na metody komunistů : morální odsouzení komunismu jako takového směru , který lidi vykořisťuje stále stejně. Ústřední výbor a strana se nikdy nedopouští omylů. Pokud někdo udělá chybu, je okamžitě vyloučen z této elitní sestavy. Naše nová garnitura elita to od komunistů okoukala kompletně, a tak strany hajzly hází mezi nestraníky ty , kteří tuto pakáž platí. No coment už mám zase kt 270/140 a nechci dostat infarkt z blbců. :-) PS po3. shlédnutí , ani se nedivím , že Svobodu chtěl někdo zabít. On o tom svinstvu věděl. Hnulo se v něm svědomí? Tento film by měli vidět lidé 20-40 letí , ti o té době vědí prd deda :-) šokoval mě bartoška s hanzlíkem: byl to stranický úkol zdraví deda:-)fascinoval mě odznak KSČ na klopě pana Bartošky deda:-) ti komunisti Hanzlík a Bartoška byli perfektní měli hlavy natřený indulonou aby dobře vklouzli soudruhům do rekta :-)17.4.2019 ()

Galerie (58)

Zajímavosti (3)

  • Natáčelo se ve věznici v Uherském Hradišti, kde v 50. letech docházelo ke skutečným násilným výslechům a věznění politicky nepohodlných osob. Scény z věznice v závěru filmu byly natočené v pevnosti Terezín. (navorski)
  • Ve retrospektivní scéně, kdy Jan Steiner (Jiří Bartoška), coby důstojník americké armády, přijíždí do koncentračního tábora, zní v pozadí vojenský pochod „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)

Reklama

Reklama