Prokletí domu Hajnů

Neviem. Fajn kasting a miestami až vyložene hororová, megapochmúrna atmosféra (a výprava), ale že by ma to nejako extra chytilo... Vôbec ma každopádne neprekvapilo, že to natočil Jiří Svoboda, ktorý sa predviedol aj podobne neuveriteľne temným filmom Zánik samoty Berhof (ktorý sa mi páčil viac). (02.10.2021)

Román NEVIDITELNÝ od Jaroslava Havlíčka je solidní psychologická depresárna, čtivá i v dnešní době. Režisér Svoboda, zodpovědný za pár zajímavých a vybočujících filmů v 80. letech adaptoval román stylově s vybranou vizuální stránkou a trochu děj a motivace některých postav z předlohy změnil a zhustil, ale ustál to. Na filmu je kromě předlohy lákavé i herecké obsazení, které je s vyjímkou páru Horváth - Vančíková přítomno v méně scénách, ale určuje atmosféru filmu Valerie Kaplanová konečně hraje démonickou tetu místo senilní stařeny, Brzobohatý si nezvykle vystřihl roli bezradného slabošského továrníka a na Petra Čepka zbyl zase cvok i když si ho moc neužijeme. Škoda jenom, že Slovák Horváth, schopný herec, který umí dobře pracovat se svým hlasem, je předabovaný kvůli jazykovému rasismu nevhodně Martinem Stropnickým, který k němu moc nesedne a hlasově akorát trapně teatrálně křičí nebo "diktuje" dialogy. Celkově se jedná o slušný film, co chybí v příběhu, doplní tvůrci psycho stylem - Dario Argento by měl radost, čtyři hvězdičky bez váhání. (14.10.2009)

No byl to solidní cvokhaus. Za hrátky s kamerou a celkovou práci s vizuálem palec nahoru, na druhou stranu je znát, že film je podle předlohy a herci často působí, že teatrálně předříkávají daný text a jen málo z toho, co dělají a říkají, působí věrohodně. V ČS kinematografii spíše zajímavý počin než vyloženě funkční dílo. (07.05.2022)

Havlíčkova psychologická próza pojednává o pokřivených lidských postavách a jejich osudech, ze kterých člověku není dvakrát dobře po těle. Stejné pocity ve vás vyvolá i filmová adaptace jeho románu "Neviditelný". Zajímavé filmové postupy jako jsou práce se světlem, kamerou a hudbou vás buďto upoutají, nebo donutí k přemítání nad tužbami typu „je to sice zajímavě udělané, ale ať už je proboha konec...". Já jsem se žel spíše těšil na závěrečné titulky... (08.01.2009)

,,Jsem na tom hůř než vězeň. Toho aspoň hlídají normální lidi." Poměrně drsný psychologický horor se silným mysteriózním nádechem. Ovšem s nadčasovou myšlenkou (zachovanou z původního románu Jaroslava Havlíčka) o tom, co dokáží vybraní lidé udělat pro zisk a bohatství, nejen jak se říká jít přes mrtvoly, ale čelit i daleko šílenějším podmínkám... například zůstat žít v domě s psychicky nemocným bláznem a současně tedy v prostředí, kde má manželka po osudovém okamžiku každou chvíli blíž a blíž k totálnímu psychickému zhroucení. Zdeptán jistými momenty nedávám plný počet, také proto, že mi překážel až přílišně hysterický smích hlavní hrdinky, avšak při reprize mě úplně dostal závěrečný zvrat ohledně dříve milé, nenápadné služky Katy (neodolatelná Evelyna Steimarová), najednou rafinované manipulátorské "svině". V závěru pak profesor Švejcar (alespoň u mne) vzbudzuje zároveň lítost, neboť byl pouze vypočítavým kariéristou nebo také obětí? Úžasně tajemný filozofický úvod a závěr s vnitřním monologem, pozoruhodné zpracování s hutnou atmosféru po celý film, jakou uvidíte jen v málokterém československém filmu. Jiří Svoboda jí ve svých filmech z 80. let uměl navodit dokonale, značnou zásluhou má zde na tom vedle výtvarně zajímavých řešení exteriérů onoho prokletého domu a šílených maleb postavy strýce Cyrila jednoznačně i kamera Vladimíra Smutného. Hlavně mít pevné nervy k sledování! 80% (16.11.2018)