Prokletí domu Hajnů

Nakonec to nebyl můj šálek kávy, některé drobnosti na mne působily nedobře - třeba Stropnického dabing se moc k Horváthově postavě nehodí, protože z ní dělá namyšleného floutka, který je determinován svým otcem a chudými poměry, v nichž vyrůstal. Ale ta postava je rozměrnější - snaží se vyrovnat sama se sebou, snaží se žít, ale neví, jak na to, doufá, když bude mít moc a postavení, že to snad přijde, a ono ne. Navíc je film zbytečně dlouhý, o dvacet minut měl být kratší, aby byl údernější. Jinak jako ano, je to depka, lidé stíhaní osudem na všechny strany, prokletí dědičné paranoidní psychické poruchy, výtvarná stylizace jako z italských hororů tomu také sedí. Pár scén je skvělých včetně dialogů (pálení dopisů, když v kostele otec hladí otcovsky Soňu po ramenou, zatímco manžel vymýšlí, jak se jí zbavit, využití tunelu při narození i smrti) a Vančíková hraje jako o život a tu proměnu z rozumné ženy v blázna jí zde naprosto věřím. Filmařsky, herecky, režijně a výtvarně je to vážně skvělé, a to nemluvím o hrách kamery se světlem apod. Jak říkám, vadila mi jistá utahanost střední části, kdy bylo plus minus jasné, k jaké tragédii se to chystá, hlasy v zahradě mi pak už rovněž trochu šly na nervy svým neustálým opakováním, a dabing pana Horvátha je rušivý. Ale jinak psychologický horor s temnou a dusivou, depresivní atmosférou, jak má být. (03.08.2018)

Překvapivě to funguje. Ačkoli je to občas utahané, dokáže to zaujmout. Je to navíc dost dobře natočené, má to spousty dobrých scén (tunel (škoda, že nebyl využit víc), tanec a úplně nejvíc mě dostala scéna, když Soňa hraje na klavír a do toho jí tam řve dítě a ona ho skoro igonruje - kruci, něco tak divně a nepříjemně působícího jsem už dlouho neviděl), Vančíkové fakt věřím, že jí tam pak naprosto hrábne, já jsem spokojený. Navíc to má takovou zvláštní temnou atmosféru, která to taky posouvá výš. Bohužel, má to i mínusy a ty to shazují o hvězdičku dolů, takže 4* (14.08.2018)

Formální Svobodův manýrismus je zjevný, přesto jeho pohled na retro je fantastický. Citlivý přistup k Havlíčkovi až skvělý. Expresivní herectví pak výborné. Měli toho s Horváthem natočit víc. Psychologický román z roku 1937 dnes již platí za klasiku a mimo televizi, film a rozhlas se dočkal i divadelní dramatizace v Městských divadlech pražských. Každý z pohledů stojí za pozornost. (13.05.2011)

Naprosto uzasne budovani atmosfery, ktera neni o nic mene mrazivejsi nez treba ve Spalovaci mrtvol. Velmi dobre vybrane prostory k nataceni a vyborna kamera Vladimira Smutneho, ktera zaujme snad v kazdem zaberu. Hudba a zvuky nejsou o nic horsi. Herci take nezaostavaji, predevsim Kaplanova a Vancikova. Hodne zajimavy film, holt Jiri Svoboda umel. Jen krucek od plneho hodnoceni... (02.04.2016)

Neviem. Fajn kasting a miestami až vyložene hororová, megapochmúrna atmosféra (a výprava), ale že by ma to nejako extra chytilo... Vôbec ma každopádne neprekvapilo, že to natočil Jiří Svoboda, ktorý sa predviedol aj podobne neuveriteľne temným filmom Zánik samoty Berhof (ktorý sa mi páčil viac). (02.10.2021)