Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jozef RevalloHrají:
Jana Brejchová, Ladislav Křiváček, Evelyna Steimarová, Milan Kňažko, Marek Probosz, Zbigniew Suszyński, Petra Kolevská, Vítězslav Pohanka, Štefan Mišovic (více)Obsahy(1)
První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (161)
Když vás film pohltí svojí temnotou a musíte ho probírat s kamarády ještě pár dnů po projekci, aniž byste si pamatovali nějaký závažný nedostatek, znamená to dokonalost. Jiří Svoboda natočil atmosférickou, provokativní, ponurou filmovou depresi v úžasně zdevastovaném pohraničí a zapsal se do filmových učebnic. Tohle pustit dětem při hodině dějepisu, tak má půlka z nich z historie Československa noční můry včetně počurávání. Herci v čele s Brejchovou a Kňažkem excelují, nějak mě zaskočilo, že Brejchová je nejen kočka, ale i dobrá herečka, smekám. ()
Ani já jsem ještě donedávna o tomto filmu neměl ani tušení a to mám poválečné dramata docela hodně rád. Takže když se mi to dostalo pod ruky, neodolal jsem. Nemůžu zakrýt mírné rozčarování nad tím, že jsem pořád marně vyhlížel ono tajemné až děsivé napětí, které mělo dle některých komentářů film doprovázet. Jako samozřejmě náplň příběhu určitě tíživá je, stejně jako kvalitně vybraný výběr prostředí a některé herecké výkony rovněž potěšili. Ale že by to byla nezapomenutelná pecka, kterou budu každému známému doporučovat na potkání. Tak to pardon. Lepší nadprůměrné drama to ano, ale nějaká československá kultovka to ne…70% ()
Docela drsný koprodukční film. Obsazení ale není kdo ví jaké. Působilo to na mě dost depresivně. Ale asi to odráží tehdejší dobu a mezilidské vztahy. Většina děje se odehrává na této samotě, případně v blízkém městě. Sledujeme osudy lidí, které tak nějak protnou poválečné události. Některé scény jsou celkem drsné. "Už jste to vyrabovali?" ()
"Všichni jsme sirotci"... Nemám rád horory a tohle svou celkovou atmosférou i některými konkrétními scénami (viz třeba ta v závěru s Ladislavem Křiváčkem a vidlemi) horor připomínalo. Jenže nic naplat takové to v Sudetech po válce asi vážně bylo. Jen je to vážně typ filmu, co mi asi jednou fakt stačil. ()
Těsně po válce v pohraničních zalesněných kopcích kdosi uprostřed bouřlivé noci zabuší na dveře samoty Berhof... Tísnivá atmosféra zamlžených lesů, ve kterých cosi neviděného číhá, na jedničku a člověk neví a přemýšlí, jakou roli v tom všem hraje jeptiška a kluk, od druhé půlky jsem ale čekal větší drámo. Byť z vykořeněných zabijáků, co nedokázali přestat zabíjet, šel strach. ()
Galerie (39)
Photo © Slovenský filmový ústav
Zajímavosti (5)
- Film chtěl původně točit František Vláčil, postavu důstojníka (Milan Kňažko) měl hrát Petr Čepek. (raininface)
- Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)
- Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
Reklama