Tajemná záře nad Pacifikem

Příjemný film. Dobře se na něj dívá, skoro nenudí, dějem i jeho vývinem zaujme, jenže i tak má člověk po skončení pocit, že se s tím dalo mnohem víc vyhrát. Ten samotný syžet přímo zavání k vytvoření mnoha různých nápadů, ale celé to vypadalo, že režisér chtěl vytvořit jenom průměrný film. Ve finále je teda mírně nadprůměrný, ale stejně se tam toho dalo vymyslet víc. Třeba ve finále, kdy SPOILER se objeví časoprostorový portál podruhé a kapitán zabrání změně historie, přičemž jiní členové posádky jsou proti - kdyby se třeba ti dva mezi sebou pohádali, šlo o čas a nikdo neměl jasno, co bude teď, mohlo by to být zase o něco napínavější, jenže se tak nestalo... KONEC SPOILERU. Těch momentů, kdy se na tom dalo ještě zamakat, je dost, každopádně i tak je Tajemná záře nad Pacifikem příjemný film. Lepší 3* (28.07.2020)

Film je sice slušně koukatelný, ale když přijde na náměty, které by ho učinily opravdu zajímavým, tak zůstává jen na povrchu a hlouběji se nepouští. Témata jako časový paradox, vychýlení dějin apodobně jsou jen nastíněny, bohužel si s nimi scénáristé moc nepohráli. Film tak působí jako tuctová sci-fi povídka, kterou někdo roztáhnul do delšího scénáře. Jedna věc ale skutečně stojí za to a to letecké záběry stíhaček. Málokdy jsou k vidění tak dobré nedigitální letecké scény. (08.02.2010)

Když jsem to jako malý viděl okouzlilo mě to svou myšlenkou. Postupem času jsem si začal uvědomovat, že Final Countdown nebyl první film s prvky cestování v čase, ale pro mě jím zůstal. Výborné spojení válečného dramatu s prvky sci-fi, který nabízí otázku, jestli by ovlivnění historie byla správná věc či ne. Historie by se mohla vyvinout úplně jiným směrem, ať pacifistickým nebo ještě více válečným, ale hlavně lidská otázka změny miliardy životů a jejich vsazení do loterie o novou, jinou budoucnost, v které by možná ani Ti co mění historii nemuseli existovati... (13.03.2007)

Průměrné americké scífko s cestováním v čase, kdy vlajková letadlová loď US Navy Mynitz! prosviští červotočivou bouřkou a vyflusne ji to někde u Perlové zátoky, čirou náhodou právě v ten příhodný moment, kdy můžou tito hrdí patrioti zvrátit kola dějin, ale nakonec se ukáže, že časový paradox je trochu proti a jen je tak laškovně celou dobu lechtal na koulích, tedy jako sorry. Nedomyšlené, asi jako Zabil jsem Einsteina, pánové, ale méně zábavné, neb to není komedie. Na druhou stranu, přeci jen to má alespoň něco do sebe a minimálně jako vzpomínka na vynikajícího Kirka Douglasů u diváka stále obstojí i z nostalgických důvodů. 50% (09.03.2021)

"Pánové, jsme ve stavu bojové pohotovosti, protože vůbec nevím, co se stalo." Tajemnou záři nad Pacifikem jsem poprvé zahlédl v kině v době, kdy jsem byl zvyklý spíše na poroučení větru a dešti než na cestování v čase. Patrně proto jsem byl snímkem tak fascinován a užíval si tápání, zda za tím vším je Pentagon, Moskva nebo zelení mužíci. Navíc je skvělé mudrování nad tím, jestli je možné ovlivňovat historii, když jediný důkaz o Japonském útoku je v dosud nevydaných učebnicích dějepisu. Mě to prostě bavilo tehdy a baví mě to pořád, takže se kdykoli znovu rád vydám s kapitánem Yellandem na můstek. (11.12.2017)