Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film HEZKÉ HOLKY pojednává o životě čtyř mladých dívek, které spolu pracují v obchodě. Každá z nich se snaží uniknout z reality všedního dne, prázdnoty svého života a nenaplněných ambicí. Ginette zpívá v kabaretu, Rita se zajímá o šéfa, Jane flirtuje s ženatými muži, jediná Jacqueline, která touží po lásce, snad dosáhne naplnění svých snů...
Slavný francouzský režisér Claude Chabrol zahájil koncem padesátých let triumfální pouť filmovými festivaly a zařadil se mezi přední tvůrce francouzské nové vlny. Se svým čtvrtým filmem, HEZKÉ HOLKY, však narazil na odpor a kritiku diváků, kteří odmítali přijmout příliš realistické vyobrazení života mladé generace bez vyšších cílů. Ve své době nepříliš dobře vnímaný film však dnes již patří ke klasice francouzské kinematografie, i když rozhodně nedosahuje kvalit vrcholných děl nové vlny. Na uměleckém vyznění filmu mají značný podíl především nově objevené herečky nejmladší generace, zvláště Bernadette Lafont a pozdější režisérova manželka Stéphane Audran. Film byl natočen v listopadu a prosinci 1959 a premiéru měl 22. dubna 1960. (argenson)

(více)

Recenze (14)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Hajzl !! Jeden ten mužskej i Chabrol zároveň... nepotěšili mě s tím na konci ani jeden. Já vím, čekat od Chabrola, že natočí romantický film s několika happyendy, by bylo asi trochu mimo a sám jsem už během prvních scén s lákáním holek do auta a přítomné noirové stylizace vytušil, že tady se stane něco nelibého... byť později už to tak ve víru odlehčené atmosféry nevypadalo a já se dlouhou dobu radoval z nevšedního pojetí romantického filmu, který je nejen herecky naprosto civilně zahrán a plyne v přirozených dialozích, ale celkově působí díky stylu nové vlny v mnoha scénách (včetně zobrazení nekonečných pracovních hodin ztrávených v obchodě s minimem zákazníků) nebývale realisticky. Chabrolovi se tak spolehlivě daří kombinovat více žánrů, aniž by film výrazněji měnil styl nebo dělal ho překombinovaným. Hezké holky mě bavily po celou dobu i jako film, včetně sekvence z varieté, snad jen část z plovárny (byť paradoxně jedna z vypjatějších) se mi zdála mírně zdlouhavá. Jenom si stále nejsem jist, zda mám po skončení být nadšen či spíš naštván...:o) Ačkoliv úplně poslední záběry na tanečním parketu, s pohledem krásné Clotilde Joano do kamery a poetickou melodií v pozadí, jsou vážně kouzelné a ukazují, že ne pro všechny se jeden z osudových dnů končil špatně. [85%] ()

Idée_fixe 

všechny recenze uživatele

Na začátku filmu dvě kamarádky užívají víru nočního velkoměsta, zábava takřka do kuropění. K tomu jakási záhadná, tajemná postava. Bavilo mne pohrávat si s myšlenkami, jak se bude příběh dále odvíjet, možností bylo v podstatě nekonečně, a já byla tuze zvědavá. Možná mé očekávání (a fantazie :-)) bylo větší, takže další události okolo celkem 4 kamarádek (a zároveň kolegyň z práce v jednom malém příjemném obchůdku) pro mne již nebyly (navzdory slibnému začátku) tak zajímavé. Ovšem záhadný motorkář v povzdálí pokračuje, a to dodávalo příběhu potřebné koření. Některé scény se mi ale hodně líbily (např. k zamyšlení podněcující lamentace zpěvačky, která chtěla mít aspoň občas chvíli jen pro sebe, když s kamarádkami sdílela jak pracovní, tak i osobní život, či velmi komická scéna seznámení s rodiči budoucího ženicha, o polední pauze v klokotu rušného bistra, kdy otec nastávajícího miloval umění, a tak těsně před jeho příchodem bylo slečně doporučováno "dělat, jako že miluje hudbu a umění" (a jakýsi dezert) :-D, načež (otec s matkou již ve dveřích) na ni ženich ještě stačil vychrlit na poslední chvíli něco o Michelangelovi :-)). Žel toho ale aspoň na ty čtyři hvězdičky pro mne bylo stále málo. Každopádně konec samotný by zasloužil nejméně pětihvězdu, ten mne dokonale odzbrojil. A plně doufám, že spravedlnosti bylo (bude) učiněno zadost. /"Virtuální retro kino" Willyho Kufalta, cyklus "Francouzský krimi-noir speciál"/ ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

„Koho zaujíma, kto ťa žerie? Muž alebo vlk, v tomto smere sa mi zdá každé brucho také, o deň skôr, o deň neskôr, nie je to veľký rozdiel.” • Ďalšia naprosto vynikajúca, k tomu ešte len ranná, vskutku i Decaëom dosť brilantne nasnímaná, "chabrolovka", ktorej asi najväčšou hybnou silou, bolo najmä samotné obsadenie v podobe niekoľkých, mimoriadne atraktívnych, koketných predstaviteliek, síce neprezradím, zrovna koľkých, na to už musí prísť proste „nažhavený divák” úplne sám. • Väčšinou som bol týmto mladým Parížankam, autentickým spôsobom neustále v pätách, podobne ako aj istá, »záhadná postava« , sledujúc nielen ich pracovné (ne)nasadenie, ale zároveň snáď aj ich časté, romantické úlety s rôznymi povahovými črtami ich náprotivkov, čo je v spoločnej kombinácii, jednoznačne fascinujúcim a obzvlášť intenzívnym zážitkom, teda aspoň z mojej konkrétnej strany, som to tak i bezprostredne vnímal, že som takmer ani nevnímal reálny čas, iba ten sprostredkovaný filmovou optikou, a to prostredníctvom špičkovej, strihovej skladby, ktorý mi ušiel neuveriteľnou rýchlosťou, keď som sa azda ani poriadne nenazdal, a už sa pomaličky blížilo i konečné vyvrcholenie s pomerne celkovo zvláštnymi, pocitovými dojmami z predchádzajúceho diania, skrátka bol som tak zvláštne ponorený do tohto príbehu, že mi bolo za ním nakoniec veľmi smutno, nakoľko by som si vedel kľudne reálne predstaviť i niečo na spôsob trebárs - ďalších mnohých pridaných minút extra naviac, á la „čo sa potom vlastne dialo po tej zlomovej udalosti v lese?” • To by v podstate už predstavovalo pokračovanie, ktoré by sa samo o sebe bez akýchkoľvek debát uživilo, minimálne by ma totižto zaujímalo, kadiaľ viedli ďalšie cesty buď tohto motorkára, alebo ako sa k danej situácii postavili tieto divy? ()

evapetra 

všechny recenze uživatele

Jsem ráda, že Willy Kufalt  Hezké holky zařadil do promítání Virtuálního kina, protože podle popisku bych si asi film sama nevybrala, a tak bych přišla o kouzlo večerní Paříže přelomu padesátek a šedesátek, neprožila bych líně se vlekoucí pracovní den party čtyř děvčat, ani se s nimi nepobavila v bazénu či nočních podnicích. Každá z té čtyřky holek je trochu jiná, ale každá má podobné plány, naděje a touhy. Stačil den a něco a pro jednu z nich naděje mizí, pro další se probouzí. A Paříž si dále žije svým životem. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Komentář obsahuje spoiler! Počátek 60. let a zlatá léta nové vlny ještě zastihla Clauda Chabrola ve fázi, kdy jeho filmy mohou být klasifikována jako "drama, ve kterém dojde k něčí (násilné) smrti", na rozdíl od pozdějších "napínavý thriller s vraždou". Filmy o lidech vs. filmy o vrazích. Vrah v tomto filmu tu vystupuje spíš jako tajuplný a nebezpečný prostředník osudu, než jako samotný zdroj žánrové (thriller, krimi) filmové zábavy. Navíc je nositelem metaforického významu, který dodává na ceně celému předchozímu příběhu. Ten by se sice podle mě obhájil i sám o sobě (pokud jako já milujete přeplněné svítící boulevardy Paříže v podání nouvelle vague, a samozřejmě i Pařížanky...), ale smrt hrdinky nám tragicky i cynicky ukazuje, že neexistuje žádná třetí alternativa mezi povrchní přelétavou láskou (či trvalejší láskou, avšak s notnou dávkou konformismu), a pravou osudovou láskou. A viděli jsme, jak ta druhá dopadá. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (1)

  • Film byl ve Francii komerčně i kriticky neúspěšný a ve Spojených státech byl uveden až v roce 1966, kdy měl premiéru v New Yorku. V Los Angeles měl premiéru až v roce 1976. (classic)

Reklama

Reklama