Slečny přijdou později

Zpočátku i díky hudbě kvalitní atmosféra. S odchodem elegantního Alexeje (Irmanov) však solidní podívaná končí. Jakmile začne úřadovat trojice nekňubů: ředitel hotelu (Dubský), hotelový kadeřník (Beneš) a číšník (Fišer) je všem nadějím konec. Opravdu bídné výkony této trojky. Těm se nedá věřit ani pozdrav. Ostatní se svezli s nimi. Třeba Němeček v roli opilého esenbáka je snad ještě horší. U křečovitých manekýnek se asi není čemu divit. Silně nepovedený dabing Schoberové Kreuzmannovou, která byla o 14 let starší. Konec lehce napínavý, ale předchozí blamáž s nekňubama to již těžko může vykompenzovat. Výplň (cca 80 % času) se prostě nepovedla. Hlášky: „Otýlie Šindelářová bydlela v pátém patře.“ – proč vyšetřují v osmém? // „Rád bych vás, soudruhu poručíku, upozornil na to, že každá teorie má být potvrzena praxí.“ – škoda, že stejný metr neplatí i na nechvalně proslulé teorie: evoluce, třesk, relativita a spol. Symbolika: 8:54 – náznak merkel sign Schoberová; 1:21:48 – náznak merkel sign Dubský (kamera švenkla moc rychle. Kameraman to musel pěkně schytat.) (20.01.2024)

Muži, kteří nenávidí ...příživnictví. Kriminálka tematizující ilegální nabízení slečen hotelovým hostům z ciziny není příliš dramatická ani odvážná a kriminalistům se fandit moc nedá hlavně proto, že jde o partu ouřadů s koženými ksichty, což je možná realistické, ale druhá strana je prostě životnější - ať obsazením Svatopluka Beneše, skvělým Stanislavem Fišerem nebo zjevem Olgy Schoberové, kvůli které jsem na to vlastně koukal, či příležitostí vidět Juraje Herze jako „mohamedána“ (ovšem nejlepší je stejně Landovského liftboy). Některé promluvy a dialogy jsou vtipné (dadaistický rozhovor s opilým policistou), ale řada z nich nechtěně („Ruku na srdce, soudruzi...“). Famózní (bez ironie) jsou úvodní titulky ve formě listování fotoalbem za doprovodu chytlavého songu v ruštině, kdy se na fotkách střídají pražské pamětihodnosti (otáčené bez zájmu) a slečny koketně pózující u nablyštěných oktávek, embéček a jedna na jawě pionýr. ** a půl. (17.02.2013)

"Plzeň už popil, na Hradčanech zaplakal a teď si chce povyrazit." Valutoví cizozemci to neměli v ČSSR lehký. Sehnat ochotnou slečnu s velkou postelí nebylo snadný, ale tady se to povedlo a kapitán Roháč už je tomu zločinu na stopě. Já jsem mu tedy moc nefandil, protože jeho charisma proti excelentnímu panu Sálimovi nestálo za řeč a slečnu Léblovou bych si dovolil zatknout sám, diskrétně a v pokoji, od kterýho by mi pan Alexej laskavě dodal klíče. (25.04.2018)

Dabovaná Schoberová, bezvýrazný Šmída (kvůli němuž hlavně jsem to chtěl vidět) a Eduard Dubský překonávající svou naivní strojeností v roli prohnaného hoteliéra cokoli z prvorep. a protektorátního filmu. Ještěže aspoň ten Lackovič člověku spraví chuť, byť v charakteru pro něj velmi netypickém. On by i ten minimalistický Šmída stál za hřích, jenže tento užvaněný a se svým tématem úspěšně se míjící film to neumožňuje, jeť nemožný i jako kriminálka i jako drama i jako komedie. Nefunguje nic. Duo Štorkán-Toman je zde tématem, pojetím i kvalitou široce rozkročeno mezi padesátými a sedmesátými lety. (09.06.2018)

Pomalejší, ale svérázná detektivka se všemi principy svého žánru tak jak mají být. Konečné odhalení pachatele je zpracované velice dobře. V tomto snímku překvapí v roli vyšetřovatele Bohumil Šmída. Ten přeci jen v detektivkách a kriminálkách hrál převážně podivíny a ťulpasi. Téma prostituce sice mohlo být krapet více vyostřené, ale na druhou stranu s ohledem k době vzniku těžko posoudit, jestli by to prošlo schvalovací komisí. I tak je snímek vcelku vkusný. (06.11.2014)