Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze. (Bontonfilm)

Recenze (69)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Na to, že film vznikl ke 30. výročí pražského povstání, je v něm pozoruhodně málo ideologie. Samozřejmě, hlavní hrdina je komunista a vše končí příjezdem sovětských tanků, ale příliš se o tom nemluví, nedějí se žádná zvěrstva, scénář je poměrně férový v tom, že z rádia zní pražské volání o pomoc v ruštině i angličtině a všude vlají jen československé vlajky - jediné rudé praporky jsou ty signální železničářské. Navíc jsou Zbraně pro Prahu nadprůměrně natočené - filmaři nepoužívali triky a třeba srážka německého pancéřáku s obyčejným uhlákem je úžasná a také přestřelky mají v rámci možností šťávu (ačkoliv Ivo Toman samozřejmě není žádný Jiří Sequens). Kdyby se to obešlo bez několika naviních, úsměvných až směšných momentů, přidal bych čtvrtou hvězdičku. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Čtu si tady Enšpíglův komentář s tím, že tam zbrojí vojáci s věkem 60+. A kdybych si ten komentář nečet, asi bych si toho stejně všimnul. Zbraně pro Prahu jsou blbost. I když dobře zfilmovaná. Jenže hlavní hrdinové jak kdyby z oka vypadli Seanu Connerymu v Bondovce. Na 150 metrů trefí starým zrezivělým lugerem pohybující se cíl na první střelu a absolutně bez problémů. Následovně neskutečně vokoralej dědek sedí v protiletadlovym dělu, okem míří na barák a snaží se ho pracně sestřelit a ještě k tomu hází děsně drsný hlášky. Nevím proč to tak chtěli, ale tohodle si nešlo nevšimnout. Parta dědků se rozhodli natočit si stylovej akčňák, z druhé světové. Proč ne, no. Alespoň ta propaganda není tak velká. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Aha, tak už vím jak si Hurvínek a Ivo Toman představují válku. Na Prahu jede obrněný a plně vyzbrojený vlak s vojáky SS a pár vesničanů v teplákách na něj dvakrát vystřelí, esesáci se vzdávají a utíkají. Německýho stíhače sestřeluje protiletadlovým kulometem děda, který čte noviny za pomocí lupy. Vlak v rukou partyzánů defiluje před německýmy tanky tak na dva metry, ale ty i přes intezivní tankovou palbu nedokáží vlak nějak výrazně poškodit a do toho všeho hlavní hrdina, který byl sympatickej asi jako Hitlerovo podpaždí. ()

Segrestor odpad!

všechny recenze uživatele

Odpad už jen za ten mozkový výplach, to tendenční pojetí významného válečného konfliktu, odpad za nevyužití potenciálu příběhu právě z důvodů kokotí propagace, odpad ze naivní pojetí války jako takové. Pět hvězd za srandu, jak borci z kulometem pálí do tanků, které vybuchují, z nich vyskakují debilní Němci a deset jich jde hned k zemi, jakmile padne jeden výstřel... a jak jejich tanky útočí na vláček českého venkovana a samozřejmě odolává... no, furt mi to ale celkově vychází jako odpad, kterému se po deseti minutách přestanete smát a jen nevěřícně budete zírat na to, jaký strašný kokotiny se tu v rámci propagace točily. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Na většině komentářů k tomuto filmu zaráží jejich historická nepoučenost a neochota vůbec přihlédnout ke kontextu doby i děje skutečného příběhu, který film dokládá. Doba Českého květnového povstání, pozdvižení české obezřetné statečnosti, kterou jedni zatracují, a druzí naopak vyzvedávají jako naši ctnost, dokládá - bez ohledu na věrnost dobovým reáliím - skutečnou atmosféru těch dní. Odboj, decimovaný desítkami úspěšných úderů gestapa a SD (obdoby StB padesátých let), případně RSHA (obdoba NKVD či našeho policejního ministerstva národní bezpečnosti ze stejné doby), byly zdrcující. Vojenská odbojová organizace Obrana národa prakticky zanikla. Do popředí se dostávali ti, kteří zbyli a měli odvahu. Politické rozdíly - a to tento normalizační film reprodukuje přesně - přitom braly zasvé. Bojovali všichni, kdo chtěli, mohli a alespoň trochu uměli. Na pomoc bojující a strádající Praze jely celkem 4 obrněné vlaky. I to je historický fakt. Domyslíme-li tyto zřejmé souvislosti, může se naše kritika soustředit na ideologicky dobrodružné zpracování tématu (připomínám o rok mladší televizní seriál BYL JEDNOU JEDEN DŮM Jana Otčenáška a Oldřicha Daňka a jeho špičkovou umělecku kvalitu). Ale i pak pro ty, které neoslovuje komunismus a jeho tradice, zbývá solidně zpracovaný akční film, který se ctí obstojí vedle většiny současné produkce tohoto žánru. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (8)

  • Lokomotiva, na které jedou strojvůdce Klika (Karel Dellapina) a posunovač Chýň (Karel Hlušička) ke srážce, je stroj 434.2208. Tuto lokomotivu vyráběly továrny ČKD v Lounech, Plzni a Nymburce ještě za války, takže i v době, kdy se odehrává film. Další lokomotiva, kterou Klikovi půjčili ve Slaném, je starší typ 434.0281 (s tendrem 516.2201). (Robbi)
  • Většina vlakových záběrů byla natočena (v té době již na nepoužívané) vlečce Tochovice–Orlík, která byla zbudováno v letech 1956–1958 pro stavbu vodní nádrže Orlík. (tommahol)
  • Filmové Nádraží Dolany je ve skutečnosti Nádraží Tochovice. Následně vlak vjíždí do nádraží v Příbrami, kde ho vítá dav lidí a kapela s pochodem "Probuzení". Jen co hrdinové vyjdou ven z nádraží, octnou se u nádraží v Březnici. Závěrečné vykládání zbraní na nádraží bylo natáčeno v prostředí areálu nákladní části stanice Praha-Bubny, která od té doby prošla velkou demolicí, takže většina budov už neexistuje. (HJ-FILIP)

Reklama

Reklama