Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První filmové zpracování nesmrtelné hry Alfreda Jarryho. Odvážná filmová inscenace s vtipným scénářem Miloše Macourka a skvělými hereckými výkony, především ideální představitel otce Ubu Marián Labuda a výborná Lucie Bílá. Groteskní příběh otce Ubu, chvastouna a násilníka, blba a zbabělce, který je ztělesněním tuposti, podlosti a zla, a který jako génius všežravosti dosahuje vrchlu moci. Otec Ubu, hulvát a spodina všech spodin, se podněcován manželkou stane polským králem poté, co dá zavraždit panovníka a jeho rodinu… (Bontonfilm)

(více)

Recenze (76)

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Otče Ubu, dýchněte na mě! Měl jste k snídani dva dny chcíplého tchoře?! Totální haluz ani nevím co k tomu napsat. Po letech opět viděno a rozsekalo mě to takovým stylem, že musím jít na plnou palbu. Na druhou stranu chápu, že pro někoho je to nestravitelný. Film pro běžnýho diváka to věru není. Podle mě každopádně Brabcův tvůrčí vrchol což ale není až tak jeho zásluha.Táhne to hlavně geniálně ujetý scénář a typologicky naprosto přesní herci. Brilantní satirická groteska dosaditelná do libovolné doby a země. Fakt mě to rozbilo.100% ()

MartinX. 

všechny recenze uživatele

Ubuovská tématika má v českém postředí zajímavou tradici. Autorem prvního, kongeniálního překladu Jarryho textu byl Jiří Voskovec, hra se ostatně v začátcích Osvobozeného divadla (tehdy zdaleka nejen V+W) objevila v hlavní roli s Janem Werichem. Koncem 40. let vytvořil Josef Kainar zajímavou variaci na ubuovské náměty s názvem Ubu se vrací pro tehdejší Divadlo satiry, hra nicméně v roce 1949 k regulérní premiéře nedospěla a byla pro své společenské narážky jednou z příčin zrušení tohoto divadla. V polovině 60. let sestavili Miloš Macourek a Jan Grossman z několika Jarryho textů scénář pro slavnou inscenaci Divadla Na Zábradlí, která dobyla i jistého mezinárodního věhlasu. Film F. A. Brabce takto vstupuje do dobře zorané brázdy a výsledek? No, není příliš přesvědčivý. Sám o sobě by si snímek zasloužil alespoň 4 hvězdičky, nicméně s přihlédnutím k bohaté tradici a ve srovnání třeba s televizní verzí inscenace ze 60. let s Libíčkem v titulní roli, nelze Brabcovu adaptaci hodnotit jako zdařilou. Spíše se jedná o promarněnou příležitost. Těžko se někdo v dohledné době ke zfilmování tak exkluzívní záležitosti opět odhodlá... ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Z r a d a ! ! ! . . . Proč se F.A. Brabec vesral do geniálního díla mistra vší patafyziky Alfreda Jarryho je mi neznámo. Možná tak nějak pochopil, že je lepší Brabec v hrsti, než Jarry na střeše. Každopádně však, spolu s ostatními prdtagonisty, provinivše se proti neřádům patafyzickým, natočili jen hloupou slátaninu - tu více - tu méně - (ne)vydařených scének a gagů, které však s Jaryho p(ata)oetikou mají pramálo společného... .-| - - - P.S. Igi B. miluje Jarryho, miluje Pána z Ubu, miluje Nadsamce (ty všechny) ducha patafyzického! . . . H o v n a j s ! ! ! . . . A tomuhle filmu nasrat... :-( ()

giovanni3 

všechny recenze uživatele

Sám jsme se tomuto filmu vyhýbal nic jsme od něj nečekal, ale kamarád doporučil tak jsem se na to podíval. No byla zde fůra vtipných scének, ale alespoň stejně tak velká fůra braku a zbytečností či věcí nad kterými nezbývá nic jiného, než jen nevěřícně kroutit hlavou.. Dávám průměrné 3z5 ač jsme zvažoval i 2z5 ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

F. A. Brabec má jednu zásadní chybu, kterou by režisér mít neměl - příliš snadno ustupuje producentům. A vzhledem k tomu, že mám scénář tohoto filmu, vím, o čem mluvím. Ve scénáři Miloše Macourka to totiž byla daleko barvitější, zábavnější podívaná plná skoro montypythonsky absurdního humoru. Výsledek bohužel zmíněné kvality nemá. Přesto - jako vždy slizký Marian Labuda konečně hrál roli, kde svůj sliz mohl naplno využít, Lucie Bílá je obsazena také velice trefně, Bolek Polívka a Karel Roden hrají své menší role brilantně a černé tango 'Chci ti být dobrou vdovou' + scénická hudba Luboše Fišera, to jsou nepopiratelné kvality této černé grotesky. 70% ()

Galerie (13)

Zajímavosti (4)

  • Český lev 1996 za Kameru (F.A. Brabec), Hudbu (L.Fišer) a Výtvarný počin (J.Goetz). (M.B)
  • Film byl natočen v exteriérech Lednicko-valtického areálu na Jižní Moravě. Paláce, letohrádky, osamocené kolonády aj. byly na Moravě postaveny rodem Lichtenštejnů v 18. a 19. století. Od roku 1996 je oblast zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Kesijop)

Reklama

Reklama