Kytice

Stylové převedení knihy na plátno, úžasná hudba (Jan Jirásek), herecké výkony a neotřelá režie dávají vzniknout originálnímu zpracování. Tomuhle se říká lyrický film - nic víc, nic míň. Každý z nás určitě aspoň 1x ve školních škamnách recitoval úryvek z Erbenova opusu a toho Brabec využívá - proto při převedení notoricky známé látky nemusel vysvětlovat nic, jen zfilmoval volný tok myšlenek a obrazů do malé filmařské kytice. Jestli popřel vnitřní zákony tohoto dílka, je zcela jedno, film je odlišné médium jako svázaná hromada papíru s písmenky a pohyblivé obrázky tu svůj účel plní. TOTO je zfilmovaná báseň, kdo hledá víc, ať si ji přečte. (18.09.2006)

Pokračujúc v overovacej prehliadke hodnotených, ale nekomentovaných filmov som naďabil na Brabcovo stvárnenie Erbenovej Kytice a doplatila na to jednou hviezdičkou. Nie som samozrejme znalec Erbenovho diela, ani nechovám posvätnú úctu k českým literárnym klasikom. Nepovažoval som preto za podstatné hľadať, nachádzať a posudzovať miesta, kde sa Brabec odchyľuje od Erbena. Chcel som vidieť zaujímavo nakrútené balady. A videl som iba nepatrný zlomok očakávaného. Prakticky v celom filme chýbala atmosféra a to, o čo sa s pomocou často dotieravej a hlučnej hudby režisér snažil, to som videl a počul už veľmi dávno vo Felliniho a Jakubiskových filmoch. Nikdy som nemal kladný vzťah k recitácii, ale v niektorých chvíľach mi to, čo herci deklamovali navodzovalo dojem okresného kola Hviezdoslavovho Kubína. Z celého filmu ma tak zaujala iba hudba (okrem spomenutých hlučných kolotočových častí) a nájdenie vhodných lokácií pre objavné výtvarné riešenia. (19.08.2020)

Nemůžu si pomoci, chybí mi zde pokora vůči Erbenovi. Kdyby si F.A. Brabec vzal jeho sbírku jako inspirační zdroj, a natočil své sebeuspokojující ekvilibristiky pod jiným názvem a "na motivy", připustil bych, že by se mohlo jednat o zajímavý film. Řeknu-li však, že točím Erbenovu Kytici, pak by tam z toho Erbena mělo snad něco zůstat. (14.07.2011)

Brabcův obrazový manýrismus nemám v lásce, fakt že ne, a tady se tedy vyřádil. Naštěstí ne tolik jako v Máji, který se tak stal jen kýčovitým odpadem. Kupodivu u některých příběhů ten obrazový manýrismus funguje (Štědrý večer, Dceřina kletba), jinde alespoň neškodí (Polednice, Svatební košile. Kytice), a dvakrát je fakt na zastřelení (bohužel u nejdelšího Zlatého kolovratu, u Vodníka). Celkově tedy průměr, není to naštěstí ani totální propadák, ale na druhou stranu ani nic, z čeho bychom měli nadšeně jásat. (28.12.2014)

Na Kytici jsme byli s gymplem, když to šlo premiérově v kinech (asi jako většina škol v té době), a pamatuju si doteď, že jsem se tehdy platonicky zamiloval do Lindy Rybové, a že naše učitelka výtvarky kritizovala samoúčelnou nahotu Geislerové - což měla samozřejmě pravdu, jak jsem si teď ověřil, když jsem si to po letech pustil znovu, podobně jako jsem opět propadl kouzlu Rybové, která je zde skutečně úchvatná. Pokud jde ale o ten film jako takový, skoro jsem se zhrozil, jak strašná sračka to je, a jak šokujícím způsobem je to filmařsky neinvenční (viz např. tupě doslovné záběry na ubíhající ručičky hodin "od klekání do klekání" či pospojování všech příběhů záběrem postupně zhasínajících svíček a postavou chlapce hrajícího na flétnu), bezděčně směšné (fejkový vodopád v lese, Polívka coby Polednice, prosekávání ledu někde na potoce, ačkoli postavy výslovně citují Erbena, že jde o jezero, mrtvé dítě položené na jídelním stole namísto v posteli, mrtvá matka pohřbená někde ve svahu namísto na hřbitově... člověk se u toho všeho musí jen ptát zoufalé proč?!), a překrucující Erbena tam, kde to nedává vůbec smysl (jako např. přidáním druhé vodníkovy partnerky nebo skonem Zázvorkové v kostele). Myslím, že ten film je dobrým dokladem toho, že když je někdo dobrý kameraman, tak to ještě neznamená, že bude i dobrý režisér, což Brabec jen po letech potvrdil děsivým Májem, který mi tehdy v kině připravil naprosto hrůzný zážitek, který si pamatuji doteď. (21.04.2024)