So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Jde poutník cestou necestou, jde odtamtud až tam a nikdo neví odkud a nikdo neví kam/ Cestou světem i duší svou déšť ho provází, ani neví, co hledá a přesto nachází/ On poznal jak chutná krev, jak chutná zklamání/ Za rytmu bubnů v hlavě rudou barvu poznání/ On poznal jak chutná bolest a jak chutná zlost/ Prožil si svý peklo, no a pak si řekl dost - já nebudu zlej/ O všechny věci přišel, které pro něj měly cenu/ Vedl válku proti sobě - válku proti všemu/ V tom, co bylo jeho světem stal se z něj jen host, říkal si, když oheň trávil i poslední most/ Na prohru má moc málo a na pomstu zas moc sil/ Co opravdu bolí v sobě hluboko ukryl/ Jenom víru nezatratil ani na chvíli, že to, co ho nezabije, to ho posílí/ A nebude zlej... ()
Je to opravdu možné? Chvíli jsem se jen díval, zda je to možné nebo to je čistě výplod scenáristické mysli, protože výkon Clemense Forella bych zapsal do Guinessovy knihy rekordů. Film, s výbornou výpravou a drsným vzhledem je podtržen v závěru při setkání nad jezerem, který je výborně natočený a vymyšlený, aby dokázal uzavřít celý film, čehož nebylo využitu naplno (nechci spoilerovat, ale úplný konec to není a trochu zbytečné kýčovitosti a naivity na závěr neuškodí). Jeden z mála kvalitních německých filmů o válce, kterou způsobili. ()
Překvapilo mě, jak málo emocí v tom filmu bylo, a jak moc nereálně místy vypadal. Za setkání na mostu dávám oba palce nahoru, ale jinak nic extra. Celou dobu jsem si říkal, jak by to vypadalo, kdyby "Bílé peklo" (stupidnější název už náš distributor ani vymyslet nemohl) natočil dejme tomu J. J. Annaud, který by sibiřská panorámata, jejich faunu i floru a hlavně mysl hlavního hrdiny balancující na hraně příčetnosti a šílenství využil naplno. A možná že by si odpustil i ty zbytečné vsuvky s čekající rodinou. Skoro 2,5 hodiny nudy. ()
Je až neuvěřitelné, jak silné může být lidské odhodlání. O tom je právě tento film. Přesto, že téma je dost podobné, jako v Útěku ze Sibiře, přišlo mi to o něco lepší, protože je to drsnější a surovější. Německý důstojník si odpykává svůj trest nucených prací na Kamčatce. Protože se mu ale vidina takového života moc nezamlouvá, rozhodne se odtamtud utéct. Na cestě ho čeká spousta překážek a to jak přírodních, tak lidských. Ve filmu se často střídají roční období a on putuje stále dál. Nikdy by se asi tak daleko nedostal bez pomoci několika vlídných lidí. Po cestě poznáváme různé, tehdy sovětské lokace. Celou dobu je mu v patách hlavní bachař z onoho gulagu, který je neoblomný. Dostane se domů? "Proč mi pomáháte?" ()
Rozhodně zajímavý počin o nezdolném lidském odhodlání a touze po životě ("žádné utrpení není věčné"), který ovšem rozmělnila jeho vlastní mamutí délka, ideová nevyváženost obsažená ve formální výpovědi a pár vyloženě stupidních okamžiků a za vlasy přitažených scén. Fortelní " a jéje" je zakopané hlavně v infantilním zakončení, které celou Forellovu anabázi nakoplo do neskutečně uslzených a na city útočících výšin made by Továrna na sny. Podobně kolísavých kvalit jsou po celou natahovanou stopáž i hudba, scénář a kamera. Na jazyk se mi tedy dere otázka: Kde je to pověstné německé lpění na přesnosti? Neubráním se pocitu, že mohlo být skutečně mnohem lépe... 3,5* ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- V roce 2010 němečtí vědci prozkoumávali podrobněji Rostův příběh a k jejich překvapení v něm nalezli mezery tak hluboké a data tak fundamentálně chybná, že uznali, že jeho strastiplná cesta ze Sibiře do Německa se zkrátka nemohla uskutečnit. Bauerova kniha je tudíž od té doby považována za dílo fikce. (Candice)
- Děj se odehrává v gulagu na nejvýchodnějším cípu Čukotky – tzv. Čukotstrojlag. (Octopus6.1)
- Dozorci v lágru používají samopaly typu PPŠ-41 Špagin a PPS-43. (Octopus6.1)
Reklama