Copak je to za vojáka...

Český film,který podle mě patří do kategorie těch vtipných a koukatelných.Jiří Langmajer exceluje v roli svobodníka Kouby, který se namočí snad do všech průserů ,které se kolem něj dějí.Líbí se mi,že to není jen tupý voják,který prostě jen nechce být na vojně, ale je to i člověk co má charakter a štěstí v neštěstí.Ve vedlejší roli charizmatický mladý Karel Roden je více než dobrou volbou. (13.07.2012)

"Vůbec ti vaši hoši jsou plni romantismu - jeden si to spletl s kovbojkou, druhý po sobě nechává šlapat čuníky a třetí plave do Černého moře." Kluci si prostě zahráli na vojáky a já mám na svobodníka Koubu, vojína Šlapetku, vojína Jirsu, četaře Dostála, majora Průchu i kapitána Tůmu jen ty nejlepší vzpomínky. Samozřejmě, že jsem byl na vojně a přesně takhle to tam kupodivu nevypadalo, ale tohle běhání v přírodě jsem vždycky považoval za jeden z nejzábavnějších filmových okamžiků své doby. Přesto jsem ani na chvilku nepomyslel na to, že bych se zařadil mezi vylepané zelené mužíky se zbraní v ruce, takže z pohledu agitky musím tento snímek považovat za neúspěch. (26.05.2016)

Houby propaganda, že je to náborový dílko je vedlejší problém. Ten hlavní je, že je to film absolutně o hovně. Nejdřív se tam bůhvíproč asi hodinu nahánějí v rámci cvičení, aby v závěru přišla na nic nenavazující subzápletka s kapitánovou sestrou. Jediný důvod, proč mě během těch 85 minut nepřemohl spánek, byla Hapkova hudba, která sice omílá sotva dvě melodie, ale na rozdíl od příběhu Milana Kouby je alespoň chytlavá a z těch nepříliš zručně natočených a příšerně sestříhaných akčních scén dělá relativně obstojnou pasáž. (25.12.2014)

Kdysi nadprůměrná komedie z vojenského prostředí, v dnešní době spíše průměrná, ideologická agitka, ale něco vtipu a zábavnosti tomu přece jen zůstalo. Langmajer i Jandák (jak je mi nesympatický) odehráli slušně, Roden výborně... ale možná je to dáno tím, že pro mě má jakési vyžilé, hajzlovské charisma. 60% (02.03.2009)

U nás zapřisáhlých pacifistů, pro které je v ruce odpornější samopal vzor 61 než úd předsedy uličního výboru, může mít příběh z časů, kdy se holky tam dole neholily a chrabří rošťáci v zeleném nesnesli pravičácké tendence, těžko valnou šanci na znatelný úspěch. Pravda, některé fórky jsou celkem zdařilé a dostatečně dětinské, aby vykouzlily na mé tváři mírný úsměv. Nicméně na výslednou Tučkovu taškařici s notnou dávkou sentimentu zavzpomíná snad jedině Jirka Langmajer, který po závěrečných titulcích roztřesenými prsty vytočí číslo Karla Rodena a nesmělým hlasem špitne do sluchátka: Dobrou noc, ty starý bobře. (10.03.2012)