Kid

Herecká kariéra Bruce Willise už nejspíše skončila, herec se už oficiálně vyjádřil a my jen můžeme doufat, že tu s námi bude co nejdéle, ale nikdy neříkej nikdy, a tak věřit, že se na plátno tenhle německý rodák zase vrátí v plné síle, pořád můžu. V 90. letech byl Bruce jednou z největších hereckých hvězd a skoro všechno na co sáhl je buď opravdu kvalitní nebo přinejmenším kultovní podívaná. A jak dokázat, že jste jednou z akčních hvězd? Třeba i tak že si odskočíte k rodinnějšímu žánru což v rozmanitém posledním desetiletí byl takový trend, kdy všichni hráli ty policajty ze školky atd. Takže i Bruce spojil síly s jedním rutinnérem, který měl v porfóliu třeba fajn Kokosy na sněhu a sesmolili spolu tuhle jednohubku. Jak mi to v některých chvílích připomene genialitu Šestého smyslu, tak jindy i všednost ve stylu Kdopak to mluví.. Zajímavá premisa, kdy se setkáte sami se sebou a vaše setkání může ovlivnit spíš než vaše mladší já, tak to starší. Zábava pro celou rodinu, kde tatík pořád čeká, kdy Bruce vezme do ruky kvér... Ale ono to ne a ne přijít, až už jsme na konci filmu. Tuctovější komedie, jaká přesně splňuje co má, jen bychom asi všichni ocenili další Die Hard než tohle.. 55% (19.02.2023)

Sterilně vypočítavá "disneyho" moralitka pro celou rodinu, chtělo se mi v první půlce křičet, když sebestředný, povýšenecký a lidi nesnášející blbec hystericky kolaboval z přepracování. Musel si totiž s pomocí svého osmiletého já vzpomenout na dětství, aby se dokázal změnit a objevil ty pravé hodnoty. A faktem je, že se mu po zklidnění a přijetí situace fandit dalo a povedený 100% šťastný konec s ním i zúčastněně prožít. (15.12.2015)

Ze začátku to vypadalo na slušně zbarvený dětský opruz, takže nic pro mě. Jenže s toho se film pomalu dostával a konečné scény už mě dokázali dojmout. Rukopis Jona Turteltauba se žádným stylem nezapře, jeho filmy mají veselí a velice hravý nádech, tento je jednou z ukázek. Bruce Willis pěkně tahá film, i když občas se mi zdálo, že malinko přehrává. Ke konci jsem si začal říkat, jaké by to bylo potkat své mladší já, po sléze i to starší, jak domluvit tomu mladšímu, aby se choval a jak se toho staršího optat jak na tom budu. Námět filmu je tedy velice zajímavý, zejména vztah hlavní postavy k sobě kdysi je krásný, tedy až ke konci, když projde tou typicky filmovou přeměnou. - 7/10 - (27.04.2015)

Přemýšlel jsem, jestli jsem už někdy dříve viděl, ale kromě známého názvu se mi vybavilo asi tolik, jako Russovi z jeho dětství. O to více mě překvapilo, že u téměř pamětnického filmu se dalo v pohodě vydržet celou dobu a držet si přiblblý úsměv. Film splňuje všechny uvedené kategorie. Akorát na konci byla ukázka třetí generace Duritzů už dost velkou klišé nadsázkou, ale budiž. A dávám za pravdu - sekretářka byla příjemným zjevem (nemyslím tu starou). (19.04.2016)

Třetí vánoční den se objevil konečně skutečně vánoční film. Ano, lze připomenout, že námět není původní, scénář že je více šablonovitý než tvořivý a to ostatní, že není než šarže. To všechno je pravda, v jejímž neprůstřelném štítě zůstane však i po tom všem kritikylití jedna sice malá, ale viditelná trhlinka. Trhlinka lidství, trhlinka konstruktivnosti a pozitivnosti, trhlinka dobra a světla. Jakkoliv to zní nepravděpodobně, existují stále lidé, kteří jsou s to se vyrovnávat se svými problémy, vítězit výhradně svou vůlí a pílí a prozařovat samy sebe skutečným lidstvím. Film PO ČEM ŽENY TOUŽÍ je ze stejného rodu. Starosti hořce bilancujícího středního věku tentokrát na sebe bere osmiletý Ratkin. V každém zrcadle se obraz lomí a pravé je v něm levé. To je pravda, ale také platí, že co je levé, stává se pravým. Zpochybňovat tyto prosté skutečnosti každého lidského života, tu věčnou frontu na touhu a štěstí, je možné právě tak jako se jim jiskřivě a duchaplně vysmívat. Ale když odezní zurčivý tok jedovatých hlášek a ostrovtipů, na dně zůstane to, k čemu se původně vztahovaly. Pozitivno a optimismus, naplněný, šťastně žitý a prožívaný život nejen náš, ale i těch okolo nás. Takový je smysl Vánoc. A nejen Vánoc. Lidského života vůbec. Hloubky jeho zdánlivých, protože prostých a jednoduše vyjádřitelných banalit, ve skutečnosti však hlubokých pravd. Pravd bez použitelné alternativy. (26.12.2008)