Eva Nová

Emília Vašáryová je skvělou herečkou a celý tenhle film se točí kolem ní. Také kamera zabírá více jak polovinu času právě ji, což je podpořeno ještě delšími statickými záběry. Ten příběh je ale tak neskutečně klišovitý, na druhou stranu se díky scénám daří ukázat, jak si lidé dokážou sami i navzájem kurvit životy. (02.12.2016)

Film o skrachovanej umelkyni, ktorá sa celý život živila alkoholom a komedianstvom a nič iné nevie, no a teraz je smutná, že ju alkáčku nikde nechcú no. Málo dialógov, sú tu herecké pózy ako Milka kuká na paneláky minútu, Milka vysáva dve minúty, Milka len tak sedí, no a nie je to tá fialová Milka. A potom sú tu statické obrazy, kedy myslíte, že sa zasekol televízor a rýchlo lapáte po ruskom riešení päsťou poriadne po priečelí, hoci dnes sú tie televízory už dosť tenké a taký buchnát môže byť dosť bolestivý. Konečným posolstvom je, že alkoholika nevyliečite, no a Ondrík okrem tradičných vulgarizmov dokázal vyplodiť aj veľmi mudru vetu: "Ja za to nemôžem, že sa z veľkej herečky stalo úplne hovno." Ale to mal asi smerovať na sestru našej Milky. (23.01.2024)

"To je krásny koník." Co k tomu dodat? Prostě správnej film o alkoholikovi se vším všudy. S odmítající rodinou, se ztrátou původního zaměstnání, s opuštěním kamarádů z mokré čtvrti a samozřejmě s recidivou. No a tak mi dovolte, abych si slovy mého oblíbeného žlutého a plešatého tlusťocha připil na důvod vzniku tohoto snímku: "Na alkohol! Na příčinu a současně řešení, všech životních problémů." (04.04.2016)

Téma, které si bere film do hledáčku (závislost na alkoholu), by se mohlo zdát vyčerpané. Téma zde však slouží jenom jako rámec – pro film je určující životní příběh Evy Nové. Tomuto příběhu vdechla život Emília Vášáryová, prostřednictvím které ožila postava Evy jakožto jedné konkrétní a neopakovatelné bytosti. Úspěch filmu je však riskantní v tom, že do velké míry sází na ochotu diváka chtít sdílet složitý vnitřní život této postavy. Za ocenění rozhodně stojí i zviditelnění (stále ještě) tolik přehlížené problematiky stárnutí a s tím souvisejícím životním bilancováním včetně pátrání po smyslu-plnosti již odžitého. Velmi silně a realisticky jsou zachyceny i pochybnosti nad znovunalézáním chuti žít a tázání se po tom PROČ nebo PRO KOHO? Obzvlášť složité je pak takové tázání ve chvíli, přichází-li u Evy spolu s uvědoměním, že selhala jako matka, sestra, partnerka a herečka – tedy ve všech svých životních rolích, které ji dosud určitým způsobem definovaly. Kým teď tedy je? Ze závislosti se vlastně nevymaňuje ani tak striktní abstinencí, ale tím, že konečně vědomě přebírá zodpovědnost za svůj život a zároveň zde může (nově) být nejen pro sebe, ale i pro druhé. (18.09.2020)

Jeden ženský časopis tvrdí, že život začína po tridsiatke, určite sa nájde aj taký, čo tvrdí, že po štyridsiatke. Možno ale začína až po šesťdesiatke. Alebo možno ani nie. O Eve Novej už bolo napísané všetko, vlastne o žiadnom inom filme sa tu dlhšie ani nehovorilo, takže iba jedna vec. Ak budú musieť kvôli oscarovým nomináciám film pozerať Vášáryovej rovesníčky Sarandonová alebo Streepová a uvidia, ako mohli skončiť, keby mali v živote menej šťastia, tak by sa mohli z Evy Novej posrať a do tej záverečnej päťky ju vytiahnuť. (25.10.2016)