K jezeru

Seriál mě zklamal převelice; myslel jsem si totiž, že půjde o ruskou záležitost, takže se zase po čase dostanu k jinému úhlu pohledu, jenže se ukázalo, že jde o uvědomělý proevropský projekt. Jakoby na tom nebylo dost, dvojice scénáristů si ukousla větší sousto, než byla schopna pozřít, ukázalo se, že tvůrci neumí pracovat s napětím a celý příběh byl hodně nudný, přičemž ho ještě ubíjely zbytečné odbočky. Až na oba tygry mi přišly všechny postavy nesympatické až prudné a jsem rád, že jsem se s nimi dnes rozloučil. (12.03.2021)

Velmi povedená ruská seriálová záležitost, jejíž největší síla tkví v propracovaném scénáři a uvěřitelných postavách. Seriál Epidemija rovněž zaujme syrovými kulisami, nebo také novátorskou kamerou, která výsledný dojem ještě o pořádný kus umocňuje. Také zde musím zmínit fakt, že tvůrci velmi efektním způsobem využívají i postavy vedlejší, což má na děj a celkový "feeling" velmi pozitivní dopad. Pokud tedy hledáte seriál, který dobře vypadá, má efektní spád a jehož kontury lehce kontrastují s dnešní "COVID" dobou, vězte, že jste ho právě našli. Tohle se totiž vážně moc povedlo. Skvělá práce! (Netflix) (08.11.2020)

Zdrcující účinky pandemie dostávají v ruských reáliích další rozměr - vládním opatřením se nedá vůbec věřit, kontrolu přebírají ozbrojená komanda, všeobecný chaos nabírá na síle a každá špetka lidskosti může být osudná. Škoda, že na konci se až moc hraje na city, ale tak už to chodí, že i ty nejlepší seriály mi v závěru utopí v záplavě sentimentu. I tak bych s radostí přivítala pokračování. (23.01.2021)

Už dlouho jsem neviděla takovou kravinu. Výběr herců dobrý a první dvě epizody taky, mělo to šťávu a nápad, ze kterého se mohlo vytěžit a natočit pořádné drama. Jenomže se stal pravý opak a děla se jedna pitomost za druhou, herci, hlavně herečky jenom řvaly(křičely, ječely) a pak drama u roztoužené babušky byl už jen pomyslný hřebík do.....Fakt ne, asi je to jiná mentalita....ale hudba, krajina a krásná ruská zima, to bylo fajn. (15.11.2020)

Drsný survival, nebo do nebe volající kravina? Vongozero je tak trochu obojí. Scénář staví na krkolomných zvratech, nervozitě a neustálém napětí. O podstatě hrozby i stavu okolního světa se dozvíme jenom málo, a sled událostí pravidelně nedává smysl. Postavy se rvou se životem i mezi sebou, a rychle ze sebe sloupávají tenký nátěr civilizace. Přiznám se, že by mi vůbec nevadilo kdyby jich do cíle dojela stěží polovina. Jestli je to scenáristické selhání, nebo známka kvality, to si musí odpovědět každý sám. Herci jsou ovšem extratřída. Nebudu tady pět chválky na Viktoriji Aglakovovou - i když by si to zasloužila, takže jen poznamenám, že zbytek s ní v pohodě držel krok. (16.03.2022)