Režie:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Audrey Tautou, Gaspard Ulliel, Dominique Pinon, Chantal Neuwirth, André Dussollier, Ticky Holgado, Marion Cotillard, Dominique Bettenfeld, Jodie Foster (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Píše se rok 1919. Mathildě je devatenáct let. Před dvěma lety odešel její snoubenec Manech na frontu v Somme a jako mnoho jiných byl zabit "na poli cti". Alespoň tak to stojí v oficiálním oznámení. Ale Mathilda odmítá uvěřit. Je si jistá, že kdyby Manech zemřel, ona by to cítila. Vedena svou intuicí se drží poslední jiskřičky naděje, která ji spojuje s jejím milencem. Marné jsou pokusy bývalého seržanta přesvědčit ji, že Manech zemřel v zákopech na "území nikoho" společně s dalšími čtyřmi muži. Mathildina cesta je plná úskalí a překážek, ale ona se jich neleká. Všechno je možné pro toho, kdo má odvahu postavit se osudu. (Magic Box)
(více)Recenze (317)
Na pohled velice krásný (jak jinak u Jeuneta), avšak ději vládne jistá zmatenost a chybějící spád a svěžest. Zároveň veliká malichernost příběhu spojená s velikou detektivní zapleteností a složitostí možná není to co všem divákům sedne. Rozpoluplné pocity, avšak ta francouzština, Tautou a barevnost a kompozice scén nakonec určily směr ke 4hvězdám. 7/10 ()
Po obsahové i formální stránce nádhera. Překrásné barvy francouzského venkova i meziválečné Paříže, vynikající, syrové, naturalistické scény z první světové války a k tomu brilantní příběh, který nabízí nečekaně se rozvíjející zápletku bez nadbytečného patosu. Takové jsou dle mého názoru Příliš dlouhé zásnuby. Vyvrcholení mi vehnalo slzu do oka, ne jednu a ne jednou. ()
Film pln lásky, přátelství, touhy, oddanosti, zrady, naděje, něžnosti. To jsou charakteristiky, jež mě při sledování Zásnub přišly na mysl. S touhou po životní lásce se zde proplétá smrtelné nebezpečí zákopových bojů 1. sv. války. Elegantní, chmurný a zároveň svým obrazem hřejivý příběh se zajímavou detektivní zápletkou. Krásné! ()
Z hlediska vypraveni pribehu i zpusobu natoceni je to ponekud manyristicke. Ale ve srovnani s Amelii je to tak nejak opravdovejsi a obsahove cistsi. ()
Co do nápaditosti i co do četnosti scén jeden z nejsurovějších filmů s válečnou tematikou (vlastně nevím o jiném, kde by se tak často a variabilně věnovali destrukci), střídající z nich sestávající až beznadějně pochmurný vizuál uhrančivými pohádkovými sceneriemi. Spíše nápaditý a stylový než „vtahující“ (zhlédnuto v době, kdy jsem nebyl sto rozpoznat a posoudit míru údajné chaotičnosti děje). ()
Film mne donutila sledovat moje nejmilejší a musím uznat, že to vůbec nebyl ztracený čas. Tautoule je miláček a 1. sv. válku nyní nějak, víceméně náhodně, víc sleduji... Dlužno poznamenat, že to muselo být veliké utrpení. V nynějším nedejbůh konfliktu by vojáček žil v relativním pohodlí a pak by ho možná zabili, na rozdíl od našich pradědů kteří, až na šťastné výjimky, neustále strádali. ---- Vyjma válečných scén, docela milý film. Tautoule, stejně jako v Améliji, o5 pátrá a nachází. :-) ()
Ač nejsem zrovna přítel francouzského filmu a z Amélie jsem vážně nebyl nějak nadšený, tak Zásnuby na mě zapůsobily celkem příjemně. Sice bych se mohl pozastavit nad tím, proč Jeunet pořád do vážně vyznívajícího filmu cpe ty své fantasmagorie, a divné kamerové záběry, ale to by asi bylo to samé, jako ptát se proč David Lynch točí...no...však víte. Ovšem ve scénách, kde spíše sází na poetiku a ne na bizarnost je film kouzelný a poutavý, takže - i když je příběh v podstatě banální - je radost jej sledovat. Spokojenost. ()
Příliš dlouhé zásnuby jsou pro potřeby filmu příliš dlouhý, příliš překombinovaný a příliš nepravděpodobný příběh.. čeho určitě není příliš.. je přesladká Audrey Tautou a pak něco, co bych nazval "Jeunetovými vizuálními orgiemi" .. co záběr, to umělecké dílo samo o sobě.. stylisticky a formálně jsou Zásnuby jedním z nejkrásnějších a nejpropracovanějších filmů, jaký jsem kdy viděl.. jen ten obsah pokulhává.. ()
75% ()
Tak tyto zásnuby byly opravdu příííliš dlouhé a sentimentální. ()
budu si to muset pustit znovu v klidu... pak něco napíšu. ()
Nemám slov! 5* ()
Mám dojem, že dříve bývalo takových filmů víc – spíš ale síto času nechalo ty slabší nekompromisně zapadnout. Snad možná právě tohle znamená „film“: pohlcující příběh, který se s úžasem postupně odkrývá, zatímco s přirozenými aktéry prožíváme všechny emoce jejich postav. A tak jsem vděčná, když je mi dáno ten těžko přenositelný, vratný, specificky komplexní zážitek, který v takové podobě neposkytuje ani román, ani píseň, zažít aspoň jednou za čas. Un long dimanche de fiancailles je jedním z filmů, u nichž je hned na začátku jasné, že to bude stát za to. Vypravěčský doprovod činí film naléhavější a z dialogů buduje prvotřídní divadelní jeviště. Film je francouzský každým coulem. Touha zjisit, zda Matyldin snoubenec skutečně padl, se mění v napínavý rébus, jenž přivádíi Matyldu nejen na bitevní pole. Při hledání objevuje celý svět, a to po válce většinou není nic veselého. Bohatý děj ale udrží předivo v civilní rovině, a tak nás dojímá skutečná bolest, a nikoli nepravděpodobný patos. ()
Strašně mi to připomínalo Amélii z Montmartu. Nebylo to špatný,ale Amélie byla lepší,hlavně měla hezčí hudbu. ()
Milý a dojemný nástupce Amélie. Opět krásné odkazy z jedné scény do druhé a postupné odkrývání děje. Především perfektní zpracování pohledů několika lidí na stejnou událost. Místy až příliš drsné prostředí války, o to však více v kontrastu vyniká celková poetičnost. Složité na sledování postav už kvůli francouzským jménům (v půlce filmu jsem se ztratil a pustil si film od začátku). MMM ()
Krásný, ale trochu dlouhý. Kvůli množství vedlejších postav a jmen jsem se pravidelně ztrácel v ději, ale skončilo to dobře :-) Škoda, že neměla víc prostoru Jodie Fosterová, díval jsem se hlavně, protože jsem si tenhle flm našel v její filmografii :-( ()
Pěkné, tragické, úsměvné, válečné, romantické. ()
Mal som obavu lebo podobných filmov sa urobilo niekoľko a neveril som, že ešte môže niekto priniesť niečo nové, neopozerané. Podarilo sa! Francúzi majú skrátka iný, poetickejší pohľad a pritom sa neboja naturálnej hrôzy. Celé to bolo zaodeté do žltého filtra, ktorý dáva pocit krásna, radosti a slnečného svitu aj tam, kde nie je. Sám používam podobné sklá na bikových okuliaroch :) ()
Jeden z nejlepších a nejsilnějších fimů, které jsem kdy viděl. Audrey Tautou zde podává výkon jako v "Amélii" a svým způsobem se i tato role Amélii podobá. Silný, emotivní snímek o tom, že naděje umírá vždy jako poslední. Neuvěřitelné pátrání Mathildy po ztraceném snoubenci, který údajně měl padnout na bojišti 1.světové války. Mathilda tomu ale neuvěří, ikdyž sedí u jeho hrobu. Během děje naděje pohasíná, aby s dalšími fakty opět ožívala. Skvělé, úžasné. O tomto filmu budu vždy hovořit jen v superlativech. Kdyby to šlo dám 6*!!! ()
Reklama