When Worlds Collide

Si nemůžu pomoc, ale ačkoliv to bylo bylo místy dost naivní, ty efekty počátku padesátých let mě fakt dostaly. Škoda jen, že nenatočili ještě jeden díl na planetě (15.06.2010)

Film je zaujímavý predovšetkým po technickej stránke, príbeh je tuctový a nemá ten pravý drajv aký by mohol mať. Rovnako mu chýba ten pravý emocionálny náboj, ktorý katastrofický film potrebuje na to aby sa divák o hlavných hrdinov obával. Škoda, ale vo svojej dobe určite prevratná záležitosť. (27.09.2010)

Pěkně zvládnuté a docela napínavé sci-fi o konci světa a cestě na jinou planetu, která by mohla být podobná Zemi. Samozřejmě v mnoha věcech naivní, ale rozhodně ne trapné nebo hloupé. (01.08.2013)

Skoro stejný konec světa jako u Emericha (21.04.2010)

Film slušně navozuje atmosféru konce světa, novinové titulky se staly klasikou... samozřejmě se na dílu podepsal zub času, ale neubral nic na napínavosti... A ten první pohled na novou planetu byl luxusní, nejlepší malba cizí planety, co jsem viděl... (25.07.2012)

Čtyři roky předtím, než se podařilo ve Stuttgartu sestrojit stroj na ničení Země zvaný Roland Emmerich, bylo již zvykem párkrát do roka poničit skořápku naší matičky Zemičky. When Worlds Collide určitě patří mezi ty zajímavější snímky s tímto jednoznačně jednoduchým námětem. I téměř po šedesáti letech je to slušně naivní zážitek s dobovými rezervami, na který je ale stále radost pohledět. 60 % (29.07.2010)

Aj napriek svojej "starobe" stále má čo ponúknuť. Tento retro sci-fi snímok mal skvelé na tú dobu efekty a príbeh sa priam rýchlo varil cez prsty, so štipkou naivity, klišé ale aj drámy a romantiky vie upútať aj dnes. (13.06.2017)

Film o konci světa a nové etapě existence lidstva. Nezní to trochu divně nebo fádně, možná ano, ale jde jen o to, do jakého obalu tuto tématiku zabalíme. V tomto případě se autoři inspirovali dost biblickým odkazem, neříkám, že je to špatně nebo dobře. Vzhledem k době vzniku filmu a dle mého i originálnosti tématu, kterým se zabývá, museli řece jenom někde čerpat inspiraci. Vůbec bych proto neodsuzoval prokazatelnou naivitu některých scén, chybějící „syrovost“ přicházejícího konce světa nebo snad míchání milostných záležitostí mezi členy záchranného týmu do děje. Film byl zřejmě do jisté míry prvním svého druhu, pokud ne opravte mě prosím, a proto před sebou měli tvůrci zelenou louku, na které mohli stavět, co uznali za vhodné. Snažil jsem se respektovat dobu vzniku filmu a nebýt příliš anachronický, jistě propadám tak hodně subjektivismu, ale to mi je celkem jedno. Triky jistě nejsou v některých okamžicích příliš přesvědčivé, ale pro mě nejsou tím prioritním prvkem. Samotný film považuji za zajímavé dobrodružství skvěle zapadající do produkce 50. let 20. století. (05.01.2009)

Další přírůstek do sbírky padesátkových scifi. Zkáza Země je neodvratná, tak proč se nepřesunout na jinou planetu. Některé efekty hodně povedené (11.03.2019)

Film na pomezí někde mezi Noemovou archou a Drtivým dopadem. Plus notná dávka optimismu a dojetí. V produkci George Pala vznikly jistě lepší sci-fi filmy, ale ani tento není úplně zavrženíhodný. Na svou dobu celkem obstojné efekty (oceněné Oscarem) film drží nad vodou. (28.06.2009)

Předchůdce filmů jako Armageddon. K Zemi se blíží planeta, který s neodvratitelnou jistotou Zemi zlikviduje. Katastrofu není možno odvrátit a proto vzniká moderní Noemova archa, raketa která se má pokusit přistát na novém světě a zařídit nový začátek pro pár vyvolených. Naivní a přehnaně optimistické sci-fi se spoustou dodnes používaných klišé (záchrana psa, dítěte, milostný trojúhelník), které se navíc nese v konverzační rovině. Ale přesto se mi to moc líbilo, možná proto že tohle je klasické sci-fi v nejlepší možné podobě, možná pro ty kouzelné efekty, které jsou tvořené modýlky a dokreslovačkami ale i po tolika letech jsou působivé (zejména zatopené velkoměsto nebo start raketoplánu). A i po těch letech to bylo celkem napínavé. (08.03.2014)

Nuda ?! (22.11.2015)

Do Země má narazit zbloudilá hvězda, která se svým putováním vesmírem dostala do Sluneční soustavy. I když to samozřejmě budí u politiků plnou nedůvěru, neboť taková hrozba byla v minulosti již nesčíslněkrát, soudný den je tentokrát skutečně nevyhnutelný. Naděje však přeci jen existuje, ale jak už to většinou bývá, dosáhnout záchrany nebude jednoduché. Tak či onak, stavbě novodobé archy se nakonec dosáhne. Nevejdou se do ní však všichni. Katastrofický barevný snímek je plný biblických odkazů, čímž nevypadá nijak špatně. Ve spojení se sci-fi tématikou dokonce až zajímavě. Podivně však ale vyznívá civilizovanost lidstva. Žádný strach, žádná panika, žádné přirozené barbarství v boji o život. Vše probíhá v poklidu a to i přes to, že po nabrání párů nejrůznějších druhů zvířat se do vesmírné archy vejde pouhých čtyřicet lidí. No jo. Na druhou stranu je povýšena sobeckost boháčů, kteří jsou ochotni financovat vše k záchraně, nikoliv však lidstva, ale hlavně aby zachránili sami sebe. Zákon džungle z realističtějšího pohledu. Nepřežije ten nejsilnější, ale ten nejbohatší. K uvědomění však přece jen dojde a je to hodně příznačně moralistická scéna. Pastelové barvy zvýrazňují uhlazenost a všudypřítomnou čistotu. Skutečně škoda zkázy takového světa. Studiovost tedy spíše nepatřičná, ale na padesátá léta dejme tomu. To se týká i vizuálních efektů, hlavně přírodní zkázy, které jsou na svou dobu plně v souladu technických možností. Nic než stará dobrá poctivá práce filmových trikařů. Za povšimnutí také stojí tvar oné záchranné rakety, coby novodobé archy, záhadně připomínající V-2. To byla balistická střela vyvinutá německými nacisty během druhé světové války k bombardování Anglie. Říká se, že producent tohoto snímku George Pal skutečně znal německého raketového vědce Wernhera von Brauna, který byl jedním z hlavních vývojářů V-2, a který po válce uprchl do Ameriky, kde byl využit k rozvoji amerického vesmírného programu. Ale to jen tak na okraj jako zajímavost. Snímek po dějové stránce vypadá jednoduše, ale ukrývá v sobě spoustu přirozených otázek, z nichž na některé i hledá odpověď. Hlavně z biblické tématiky. Přemýšlí se, co všechno obnáší život, jsou tu úvahy o tom, co se stane, až člověk zemře, čímž se přemýšlí, jestli existuje posmrtný život, atd. Takové myšlenky pravděpodobně budou napadat každého jednotlivce v určité fázi života a to obzvlášť v situaci, když se bude blížit nevyhnutelný zánik. Snímek tedy není jen obyčejné sci-fi. Je v tom hlavně kus životní filozofie k hlubokému zamyšlení. (12.08.2022)

Snaha o serióznější sci-fi se rozplývá díky nevyváženosti v rytmu filmu, jednorozměrnosti postav a chybějícího napětí, které by člověk měl při sledování takovéto zápletky pociťovat. (17.07.2011)

Na tu dobu velmi dobře udělaný filmeček,který nepostrádá dokonce i napětí,byl jsem mile překvapen. (10.10.2015)

Spoiler! I když měl hlavní hrdina pravdu, že se atmosféra nemusí ověřovat a můžou to rovnou zkusit, buď a nebo, tak si nemyslím, že by to šli ověřit takhle beze strachu. To bylo trochu přehnané. Takže až na tu podivnou náhodu, že nová planeta má dýchatelný vzduch a podobnou gravitaci i teplotu byl film parádní vzhledem k tehdejším možnostmem. (21.05.2020)