Showgirls

Podobne ako u Hviezdnej pechoty môzeme aj u Showgirls donekonecna rozmyslat nad tym, ci to Verhoeven myslel vazne alebo si z nas robi prdel. Podla mna to je nakoniec jedno. Dôlezite je, ci vas film bavi. Mna pred rokmi film bavil festovne vdaka neskutocne vzrusujucim erotickym scenam a ani samotny pribeh mi nevadil. Eroticke sceny su stale erektivne. Elizabeth Berkley a Gina Gershon v tej dobe vyzerali bohovsky. Ale dnes mi uz vadi neskutocne otravna hlavna postava, ktora sa zakazdym hned urazi a pôsobi namyslene. Takze som jej ani nemal chut fandit. Skôr som mal tendenciu jej dialogove sceny pretacat na tie v ktorych zatvori hubu a naplno vystavi vsetko ostatne. Film pôsobi strasne zvlastnym dojmom. Jak keby nejaky najpodradnejsi brakovy pribeh natocil neskutocne nadany reziser. Takze vysledkom je zabavny bizar, ktory vo velkom zachranuju eroticke sceny. 6/10. (25.01.2018)

SHOWGIRLS vraj dosiahli povesti tak zlého filmu, že ho v USA začali znovu premietať na špeciálnych predstaveniach. A aj mne sa vždy akýmsi zvrhlým spôsobom páčili - od Verhoevenovej réžie sa totiž nedá odtrhnúť aj keby nešlo o aktivizáciu najprimitívnejších chlapských pudov. SHOWGIRLS sú totiž jej zásluhou neskutočne dravé, dynamické, vyzerá to skutočne veľmi sexy a súčasne rafinovane – teda podobne ako jej hrdinky – a predstaviteľky. V tanci sa síce príliš nevyznám, ale je mi jasné, že tieto dievčatá museli zamakať ďaleko viac než väčšina tých, ktoré nikto neobviňuje, že iba na plátne ukazujú kozy. A pritom je ten film tak pravo verhoevenovsky dvojznačný. Nie ani tak tým, že je striedavo neuveriteľne vzrušujúci aj totálne asexuálny, čoho dosahuje extrémne sprofanovanou nahotou, ale skôr tým ako podvratne popri tej svižnej, ľahkej zábave ukotvenej na chtíči vo výsledku pôsobí. SHOWGIRLS sú súčasne tá show aj silné sociálne príbehy za ňou, niečo ako ROCKY, ale pritom rozvracajúce hollywoodsky model amerického snu á la PRETTY WOMAN, keďže aktérky sa nedostávajú k vysneným pozíciám tak úplne nevinne. Nie je to rozprávka o dobrých dievčatách, čo ku šťastiu prišli, ale o vydretých cieľoch a obetiach, ktoré treba kvôli ním priniesť – vrátane vlastnej duše. Dej sa odvíja na pozadí nesmierneho luxusu, z ktorého sa však v jeho optike stáva iba pozlátko, pod ktorým sa odhaľujú tie najnižšie pudy boháčov i chudobných. A s Kyleom McLachlanom akoby sem priplával poriadny kus halucinačnej atmosféry Davida Lyncha. (28.06.2009)

Můj oblíbený uživatel Mortak nechápe rozdíl v hodnocení mezi Showgirls a Černou knihou. Já navíc nechápu i ten rozdíl v hodnocení mezi Showgirls a dalším tanečním filmem Varieté, jasným kýčovitým béčkem, kde šlo jen o to ukázat obnažená tančící těla a myšlenku a děj ztratili tvůrci někde u cesty, pokud jí tedy vůbec měli někde založenou. Nechápu ani světově úspěšný Flashdance, dnes již kultovní film z osmdesátek, též z tanečního prostředí, který se zde dlouho držel v červených číslech. Asi pro to, že sám září jako nekvalitní červená knihovna, až z té vtíravé barvičky oči přechází. Naopak erotické drama Showgirls, na něhož jsem málem zapomněla a Mortak mi ho svým hodnocením právě připomenul, se mi před lety líbil a nabízel i něco víc než jen disco světla a varietní vystoupení s třpytkami a dlouhými nohami na vysokých podpadcích. Samozřejmě je dobrý v rámci žánru, ale dávat mu hromadně 2 hvězdy si přeci jenom nezaslouží. Už od začátku měl špatné kritiky a byl umělecky ztrhán, snad pro to, že tehdy se ještě od režiséra Verhoevena čekalo mnohem víc. Byl natočený pouhé tři roky po Základním instinktu, který způsobil hotové davové šílenství. Možná režisér a producenti podcenili peníze na reklamu, na novináře a oslavné ódy na film, které mohly při správném finančním řízení vycházet v samozřejmě jinak zcela nepodplatitelných a seriózních periodikách. Buď jak buď, jestli se mi podaří ještě film dohledat, pustím si ho znovu a budu si o něm nadále myslet své. V rámci žánru, jak jsem již zdůraznila. (02.09.2017)

Podobne, ako si Verhoeven vychutnaval eroticke sceny so Sharon Stone v ZAKLADNOM INSTINKTE (1992), vychutnaval si ich aj v tomto filme, len tentokrat mal k dispozicii omnoho horsi scenar. Ale mne to nevadilo, pretoze ma to bavilo a horsie hodnotenie by bolo proti mojmu presvedceniu alebo skor prisposobenie k väcsine a to by som klamal... 10.04.2010 _______ Elizabeth Berkley - (Nomi Malone) +++ Kyle MacLachlan - (Zack Carey) +++ Gina Gershon - (Cristal Connors) +++ Glenn Plummer - (James Smith) +++ Produkcia: Mario Kassar +++ Hudba: David A. Stewart +++ (10.04.2010)

Mé oprašování starých kousků pokračovalo tímhle Verhoevenovským muzikálovo-psychologicko-erotickým krokem stranou. Tanečnice, striptérka, prostitutka – je to jedno. Hladká tyč, lodičky a spousta světel. Když se na scéně objeví Henrietta, královna poprsí, začne být divákovi kapku nevolno. Když se snaží Elizabeth Berkley o nějaký záchvěv herectví, začne si už dávat ruku před ústa. Natvrdo se tu odkládají zábrany a napřímo se míří ke hvězdné kariéře. Každá se jednou prodá, jde jen o to, počkat si na správnou chvíli. Mohlo jít o zajímavé téma praktik ze zákulisí tohohle byznysu, ale tvůrci se zaměřují především na nahotu, se kterou nepracují zrovna umně. Tu a tam se ale objeví zajímavá situace nebo taneční vystoupení, ale vždy jen do doby, než nějaká z postav promluví. Dialogy jsou víc než špatné, Berkley přesto vypadá u tyče podstatně líp, než o rok později Demi Moore – no, a božská Gina Gershon.. To, co u Paula Verhoevena fungovalo jinde, bylo proto, že to mělo zápletku, pointu a hlavně příběh. Tady se toho příliš nevypráví, jen se monotónně exhibuje. Sen protancovat se do lepšího života se začne velmi záhy zajídat, přitom Joe Eszterhas stál třeba za Základním instinktem. Sečteno, podtrženo: Pochybná příležitost pro všechny zúčastněné!! (05.07.2013)